Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Domácí studio – 10.díl

14.3.2007, Roman Pihan, článek
Shrňme tedy v posledním díle seriálu získané poznatky v praktickém návodu, jak fotografovat ploché předměty, lesklé a stříbrné předměty, sklo, šperky, mince atd. Zejména silně lesklé předměty a sklo je pro fotografy výzvou!

Ploché předměty


Čas od času se stane, že potřebujete přefotit plochý předmět – od staré klasické fotografie přes běžný list A4 až po různé obrazy, plastiky atp. a to často i pod sklem. Je-li předmět lesklý (sklo či fotografie), tak problémem mohou být odlesky a to zvláště, když nestačí běžné světlo a předmět je nutné nasvítit.

Odlesky se většinou objevují pouze při určitém vzájemném postavení světelného zdroje, předmětu a fotoaparátu. Proto jeden ze způsobů jak se jich zbavit může být změna polohy světelného zdroje, fotografovaného objektu či fotografa.


Přefocování lesklých předloh (fotografií) vede často k odleskům. Dobrých výsledků lze dosáhnout dvěma světly umístěnými silně do stran.

Velmi lesklé povrchy (sklo) mohou být problémem díky velkému množství odlesků včetně fotoaparátu. U skla velmi účinně zbaví odlesků správně natočený polarizační filtr, nežádoucí odlesky může zlikvidovat i kus černého papíru či látky před fotoaparátem s vystřiženou dírou na objektiv.


Silně reflexní povrchy vyžadují odstranění nežádoucích reflexí a to i těch z fotoaparátu. Pomoci může kus černé látky nebo papíru před fotoaparátem.


Lesklé stříbrné předměty


Dobře vyleštěné povrchy (kovové předměty, zrcadlové předměty, šperky, mince atd.) budou při fotografování vyžadovat speciální pozornost. Je to z toho důvodu, že téměř vždy budete fotografovat odraz vlastního světelného zdroje a velmi často i celého fotografického studia.


Při fotografování lesklých prohnutých předmětů se v nich chtě nechtě zobrazuje vše ze studia – od světel až po fotografa.

Klíčem ke kvalitní fotografii je difúzní světlo, které přichází k předmětu ze všech stran. U plochých předmětů se dají nároky na světlo poněkud snížit, protože lze nalézt polohu zdroje světla, kdy světlo není vidět. V tomto smyslu se tedy dají uplatnit některé poznatky z fotografování plochých předmětů. Avšak u zakřivených povrchů (buď dovnitř typu lžíce či ven tedy koule) bude ale vidět celé okolí předmětu a nároky na velikost a plynulost světla a zabránění reflexí budou dramaticky stoupat.

Další komplikací je, že i když světlo má dostatečnou velikost, tak struktura vlastního difúzního materiálu je v předmětu velmi dobře vidět. Zrcadlí se v něm tedy i dráty fotografického deštníku, různé spoje a hrany světel či difuzérů atp. Proto nejlepší způsob, jak silně lesklý a zejména vypouklý předmět nasvítit, je již zmíněný světelný stan.


Již uvedený světelný stan je nejlepším způsobem pro fotografování všeho lesklého.

Světelný stan se dá pořídit s jistými omezeními i doma. Stačí čtvercový rám z drátů či dřeva potáhnout pauzovacím papírem či látkou, v nouzi postačí i vhodně poskládaný či stočený slabý průhledný papír.


Výsledek fotografovaný ve světelném stanu je pro oko až nepřirozený. Proto je vhodné část odlesků zachovat tak, jak jsme zvyklý předměty běžně vidět.

Každý případ vyžaduje jiné postavení světel a tak pečlivá a klidná práce je nezbytná. Z důvodu náhledu výsledku jsou také lepší stálá světla než blesky. Blesk na fotoaparátu je zcela nepoužitelný. Je ale třeba mít na paměti stále stejnou myšlenku, že u hodně lesklých předmětů fotografujete ne vlastní předmět, ale odrazy předmětů a světel v jeho okolí! Proto se neobejdete bez různých pomůcek – difuzérů, odražečů atp. byť vyrobených z obyčejného papíru či látky.






Stejný zrcadlově lesklý předmět, různé světlo a pozadí. Nahoře nasvícení převážně hran na černém pozadí, ve prostřed ukázka zrcadlení šedivých ploch a dole zcela difúzní světlo v difúzním stanu.


Šperky

Šperky mohou být příkladem malého a silně lesklého předmětu, kterých lze nalézt celou řadu i v technické praxi. Vedle difúzního světla, které je podobně jako u jakýchkoliv lesklých předmětů nezbytné, vznikají 3 dodatečné problémy:

Prvním z jich je ostření. Vzhledem k malé velikosti předmětů bývá nutné fotografovat z malé vzdálenosti a/nebo použít dlouhá ohniska (jedná se de facto o macro). Oboje ale dramaticky snižuje hloubku ostrosti a to zejména u DSLR. Proto je třeba velmi pečlivě ostřit a to v 90% ručně. Současně to vyžaduje pro dosažení větší hloubky ostrosti hodně clonit (f/8 kompakty, f/16 i více DSLR). To prodlužuje expoziční časy a tak stativ a pečlivá práce je podmínkou.



Fotografování šperků vyžaduje pečlivou práci, difúzní světlo, ručně nastavenou expozici a často i ostření a pro získání vzhledu brilance a lesku i nějaký ten odlesk.

Další z nich je expozice. Automatické určování expozice je v podobných situacích velmi nespolehlivé a tak často jsou předměty buď silně přeexponované (často nastává např. u šperků na tmavém pozadí) či naopak podexponované (často u světlého pozadí a zejména pokud se nějaký silný odlesk trefí do špatného místa na snímku). Proto je nejspolehlivější nastavovat expozici také ručně a nejlépe podle snímku, který byl prohlídnut a zkontrolován na PC.




Posledním drobným doporučením je přidat šperku nějaký odlesk. Šperk dokonale naaranžovaný ve světelném stanu bude rovnoměrně nasvícen a dokonale vynikne jeho struktura. Může však být trochu nudný a fádní. Proto je dobré jedním bodovým světlem umístěným ve vhodném úhlu a mimo stan přidat odlesk. Při nastavování úhlu a jeho síly (síla světla se dá snadno regulovat jeho vzdáleností) je nejlepší se dívat do hledáčku či na displej, kde je výsledek přímo vidět.


Mince

Mince jsou speciálním případem malého lesklého předmětu, u kterého ale chceme zdůraznit jeho povrchovou strukturu. Silně difúzní světlo totiž jeho strukturu poněkud potlačí a tak je žádoucí experimentovat s bočním difúzním světlem a stranovými odlesky. To vytvoří stranově nerovnoměrné osvětlení a to zase vytvoří stíny na hranách a tím se jejich struktura zdůrazní. Je ale opět třeba zabránit velkým a nechtěným odleskům. Různých uspořádání je mnoho a nejlepší je opět vše vyzkoušet. Mějte ale na mysli, že fotografujete ne předmět, ale odlesky všeho kolem něj a případně stíny, které vytvoří reliéf povrchu!


Jedna z možností jak zdůraznit reliéf povrchu mince je silně stranové nasvícení. To vlastně jen osvítí vystupující hrany, zatímco povrch zůstane poměrně tmavý.




Stranové nasvícení mince zdůrazní její hrany a tedy její povrchovou strukturu. Je však třeba zabránit odleskům a dobře exponovat!


Skleněné předměty


Sklo je speciální případ materiálu, který zjednodušeně řečeno není vidět. Není tedy možné jej ani nijak fotografovat, co však fotografovat lze jsou jednak světelné odlesky na hranách (ty vytvoří světlejší místa než je pozadí) a zrcadlení tmavých předmětů umístěných mimo záběr, které na hranách vytvoří naopak tmavé plochy. Nefotografuje se tedy de facto sklo, ale odrazy a zrcadlení světel a předmětů okolo skla na jeho hranách.




Ukázka výsledku a jeho svícení, kdy se svítilo zespoda do nohy skleničky skrze díru vystřiženou do pozadí.

Logicky to vede k obrovskému množství možného uspořádání - roli hraje barva a světlost pozadí, struktura skleněného předmětu, jeho tvar i umístění a druh hran. V zásadě ale platí, že je potřeba difúzní světlo, které může mít i podivný směr - zespoda do nohy skleničky, zezadu atd. V okolí předmětu je potom třeba rozmístit nejrůznější kusy černých předmětů (papír, látka atd.), aby se na hranách zrcadlily. Správné zaostření a expozici je potom opět dobré svěřit rukám a mozku spíše než automatice.




To samé ale na bílém pozadí, kde bylo naopak třeba modelovat hrany skla do tmavých tónů. To bylo docíleno tak, že sklenička byla postavena na minci, která vytvořila stín do nohy, a kolem skleničky byly rozestavěny tmavé předměty.


Závěr


Fotografování produktů v domácím studiu je velmi dobře možné a výsledky mohou být velmi blízko profesionálům. U fotograficky jednodušších předmětů (matné a nekontrastní předměty - například květiny) a při zachování několika málo zásad (difúzní světlo, správná expozice, vyvážení bílé, ostření) je to spíše o pečlivém a správném aranžmá předmětů.

U fotograficky složitějších předmětů (lesklé předměty, sklo atd.) nároky na uspořádání i speciální vybavení stoupají a některých efektů nelze perfektně dosáhnout jinak než s profi vybavením (světelný stan, laserové pero, speciální lampy a příslušenství atd.). To ale mívají jen profesionálové specializující se na danou oblast fotografie. Přesto lze ale doma pečlivou prací dosáhnout velmi uspokojivých výsledků. Takže se do toho pusťte a možná budete rychle překvapeni, co vše se dá a kolik skvělých triků sami objevíte!
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.