Sony Cyber-shot HX1: Exmor CMOS útočí!

Autofokus, ostření

Jak se na správný ultrazoom patří, najdete zde vedle automatického ostření i manuální. Jako první je tu plně automatické ostření, které si samo vybírá, na které a na kolik ostřících oblastí bude zaostřeno. Většinou pracuje správně, takže si klidně tento režim můžete nechat zapnutý. Kdo chce mít věci více pod kontrolou, může využít středové ostření nebo tzv. pružné bodové, kdy si sami můžete nastavit ostřící oblast. Velmi zajímavým počinem je "napůl ruční" režim, kdy manuálně nastavíte ostřící vzdálenost a fotoaparát pak automaticky ostří zhruba kolem této vzdálenosti. Je to ideální v případě, že automatika má tendenci ostřit někam dál nebo blíž, než chcete (ideální např. pro snímky stébel trávy a podobně).

Jako poslední je zde plně manuální ostření, kdy se zobrazí zvětšený náhled na LCD displeji, což usnadňuje zaostření. Samotný pohyb ostřící roviny je rychlý, takže to netrvá věčnost. Nicméně náhled zůstává na můj vkus na displeji docela krátkou dobu a klasické rozlišení LCD displeje 230.000 nedovoluje zobrazení ostrosti až tak dobře. Každopádně je nutno říci, že manuální ostření u HX1 patří k těm zdařilejším a je v praxi docela použitelné.
Fotoaparát nemá přímo makro režim, nebo lépe řečeno, není zde režim klasický. Lze si vybrat automatické makro, kdy HX1 sama pozná, kam má zaostřit, nebo makro, kdy se snaží ostřit zejména na kratší vzdálenosti. Jak je vidět z graf, do ohniska 50 mm (2× zoom) můžete snímat ze dvou centimetrů (u nejširšího ohniska dokonce z půl centimetru).

Nemusíte se tedy bát trochu přizoomovat, což zhruba zachová zvětšení, ale hlavně může snížit hloubku ostrosti díky většímu ohnisku a díky větší vzdálenosti je menší pravděpodobnost, že si budete stínit. Od ohniska 120 mm (4× zoom) začínají ostřící vzdálenosti strmě růst zhruba do 200 mm (8× zoom), zda už je vyžadováno 1,3 metru. Tato vzdálenost se ale pak víceméně drží až do maximálního zoomu.

Při dobrých světelných podmínkách je HX1 snad nejrychleji ostřící kompakt na trhu. Díky průběžnému ostření je většinou už předostřeno a při namáčknutí a zmáčknutí spouště máte snímek vyfocený téměř okamžitě, a to i na nejdelším ohnisku. Za horšího světla rychlost ostření klesá, nicméně stále patří k těm lepším. Úspěšnost ostření je rovněž dobrá a nelze si na ni stěžovat.

Makro režim

Fotoaparát Sony Cyber-shot HX1 má automatický makro režim, který byl použit i u následujícího snímku. Ostřící vzdálenost byla necelý centimetr.
Makro je to tedy na svou kategorii typicky dobré. Ostrost je velmi dobrá (nicméně způsobuje jeden problém, o kterém bude řeč ještě mnohokrát v souvislosti se šumem), na kleštích je vidět chromatická aberace.

Nastavení expozice, automatika

U nastavení expozice je k dispozici automatika, ale i priorita clony, času a plně manuální režim. Podporované časy pro automatiku jsou 1/4000 s až 1 sekunda, v některých režimech i dvě sekundy. Priorita clony umožní dosáhnout až 8 sekund a priorita času s plně manuálním režimem pak do 30 sekund, což považuji za dobré. Co se týče clony, tak ta je z jedné strany omezena světelností, z druhé pak hodnotou F8,0 v celém ohniskovém rozsahu. Jak je vidět na následujícím grafu, světelnost ani zdaleka nedosahuje hodnot objektivu Leica fotoaparátu Panasonic FZ38, ale její průběh je o trochu lepší než u Nikonu P90/Pentaxu X70 a Olympusu SP-590 UZ a výrazněji lepší oproti svému hlavnímu konkurentu Canonu SX1 IS.
Citlivosti začínají netypicky až na hodnotě ISO 125, končí pak u ISO 3200. Automatika pak nepřeleze hodnotu ISO 800. K dispozici je vícebodové měření, dále středové a bodové. Nechybí možnost korekce expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV a také expoziční bracketing s rozestupy až 1 EV. Nastavování expozice je poměrně dobré, při delších ohniscích má typickou tendenci spíše trochu přepalovat, takže zejména nasvícené plochy začínají hodně bělat a vzniká větší množství chromatické aberace.

Stabilizace obrazu

Objektiv fotoaparátu nabízí optickou stabilizaci, kterou lze nechat stabilizovat neustále nebo jen po namáčknutí spouště a při expozici. Velmi netradičně ale budu větší pozornost věnovat i digitální stabilizaci, která využívá rychlého sekvenčního snímání, pořídí šest snímků v rychlém sledu s vyšší citlivostí a složí je do jednoho snímku. Testovací snímky byly pořízeny s časem 1/6 sekundy při ohnisku 120 mm a vzdálenosti zhruba dva metry. Dalšími nastaveními bylo ISO 125 a clona F5,6.

bez stabilizace

se stabilizací

s digitální stabilizací (1/160 s, F4, ISO 1600)

se stativem

Optická stabilizace prokázala velmi dobrý účinek. Totéž se ale dá říci o pokrokové digitální stabilizaci. Složení šesti snímků je nadmíru efektivní a jak ukážou praktické snímky, jde i o vcelku dobrou možnost odšumění snímků při rozumných světelných podmínkách. Pokud ale stabilizace využije ISO 3200, jsou snímky poněkud měkké (ale ne rozmazané), bohužel díky vysokému ISO bezbarvé. Ostatně to lze vidět i zde při ISO 1600, když už červená barva dost mizí.


Expoziční a fotografické režimy

Hlavní fotografické režimy jsou umístěny na horním kolečku poněkud tužšího chodu.
Vedle klasických režimů zde překvapí trojice digitální stabilizace, ručně držený soumrak a panorama. Všechny tyto režimy jsou překvapivě účinné a využívají výhod CMOS čipu.

• M (Manual) - Fotograf sám volí expozici, čas v rozmezí 1/4000 s až 30 sekund, clonu pak od F2,8 až F5,2 v závislosti na ohnisku po maximálních F8,0. Je-li ISO nastaveno na volbu AUTO, je použito ISO 125.
• A (Priorita clony) - Clonu nastavuje fotograf v již zmíněném rozsahu, čas dopočítává automatika. ISO citlivost lze nechat na automatice, nebo ji nastavit ručně, lze využít korekci expozice.
• S (Priorita času) - Čas lze nastavit od 1/4000 s po 30 sekund, fotoaparát dopočítá clonu, případně i ISO citlivost, není-li nastavena ručně. I zde funguje korekce expozice.
• P (Program AE) - Fotoaparát se stará o expoziční čas i clonu, fotograf může programovým posuvem upravit dosažení této expozice, tedy změnit clonu a tím i čas. ISO může být manuálně nastavené i automatické. Korekce expozice je pochopitelně k dispozici.
• i (Inteligentní automatika) - Automatický výběr vhodného scénického režimu.
• EASY - Automatika s jednodušším zobrazením displeje.
• Digitální stabilizace - Viz předchozí kapitola. Digitální stabilizace je zde skutečně opravdu výborná.
• Ručně držený soumrak
• Panorama
• SCN - Nabídka scénických režimů
• Videosekvence - Podpora HD videosekvencí až do rozlišení 1440×1080 pixelů.

Dále uvádím přehled scénických režimů.

• Vysoká citlivost
• Portrét
• Pokročilé snímání sportu
• Krajina
• Portrét za soumraku
• Soumrak
• Jídlo
• Pláž
• Sníh
• Ohňostroj

Rozhodně se teď ale musíme podívat na tak proklamované režimy ručně drženého soumraku a focení panoramat. Režim Panorama je zde skutečně výborný, jen stisknete spoušť a fotoaparátem pohybujete do strany. Na displeji se ukazuje, jak moc ještě zbývá do plného rozsahu, který je skutečně obrovský. Fotoaparát v rychlém sledu pořídí jednotlivé snímky a složí je dohromady, leč v poněkud redukovaném rozlišení. Uvedený snímek má např. rozlišení 4912×1080 pixelů.
Ručně držený soumrak zpravidla trochu stáhne expozici, což je u soumraku zpravidla žádoucí. Většinou navolí vyšší citlivost, mnohem kratší expoziční čas, vyfotí v krátkém sledu šest snímků, které poskládá dohromady. Nyní uvidíte dva výřezy ze snímků. První je focen z ruky na klasický režim.
Snímek se pochopitelně v ruce nepodařilo udržet a vidíte poněkud nepříjemnou strukturu šumu (vliv na detaily nelze kvůli pohybovému rozmazání porovnat).
V režimu Ručně držený soumrak fotoaparát snímek trochu ztmavil, takže získal podvečerní atmosféru a díky vyšší citlivosti a mnohem kratšímu času je podstatně ostřejší. Navíc jde vidět, že složením šesti snímků dohromady dostal snímek lepší charakteristiku šumu, nicméně díky vysoké ISO citlivosti snímek ztrácí na barevnosti.

Videosekvence

Videosekvence u Sony HX1 jsou poněkud opředeny tajemstvím. Většinou se uvádí maximální rozlišení 1440×1080 pixelů. Fotoaparát má údajně v tomto rozlišení videosnímky natáčet, ale ukládat je jako Full HD videosekvence v rozlišení 1920×1080 pixelů. Pravdou je, že výsledné videosekvence mají skutečně poměr stran 16:9 a rozlišení 1920×1080 pixelů.
Podporován je optický zoom, který má v zájmu plynulosti a nižšího hluku podstatně nižší rychlost. Podporována je i optická stabilizace, stereo zvuk, plynulé průběžné ostření s poměrně slušnou rychlostí. Kvalita videosekvencí je velmi dobrá, přicloňování je plynulé, fotoaparát bez problémů nahradí i videokameru, jen musíte počítat s trochu méně příjemným držením. Fotoaparáty nemívají tvar vhodný pro natáčení videosekvencí. K dispozici jsou tyto čtyři kvality (převzaty z manuálu):

• 1440×1080 fps / 30 fps Fine - cca 1500 kB/s (výsledné video 1920×1080)
• 1440×1080 fps / 30 fps Standard - cca 1100 kB/s (výsledné video 1920×1080)
• 1280×720 / 30 fps - cca 750 kB/s
• 640×480 / 30 fps - cca 400 kB/s

Pro posouzení kvalit si můžete sami stáhnout 32sekundovou ukázku v nejvyšší kvalitě (cca 47 MB).

Fotografování portrétů, blesk

Rozsahem ohnisek je Sony HX1 vhodný pro focení portrétů více osob i detailů. To první je umožněno díky širokému ohnisku, to druhé naopak díky poměrně velkému zoomu.
Díky dlouhému ohnisku se podařilo mírně rozmáznout pozadí, i když bylo blízko. Vysoká citlivost se bohužel projevovala ve zhoršených detailech díky vysokému šumu. Vyvážení bílé ladilo snímky do poměrně studených barev, někdy je dobré nastavit vyvážení bílé manuálně.
Zde byl použit blesk a pro jistotu nastaveno manuální vyvážení bílé na blesk, neboť automatika opět ladila snímky do chladnějších barev. I když na druhou stranu nebylo příliš přívětivé počasí. Šum zde opět silně degraduje vlasy a podobné detaily.

Blesk lze aktivovat pouze přes menu, nikoli speciálním tlačítkem. Rychlá aktivace blesku tak není možná, byl-li předtím ručně vypnutý. Fotoaparát nabízí automatický režim, manuální vypnutí i zapnutí a slow synchro. Lze použít i předblesk pro redukci efektu červených očí a slow synchro nastavit na přední nebo zadní lamelu závěrky. Jak je vidět z přiložených snímků, při automatickém nastavení ISO citlivosti (spodní řádek) fotoaparát dohání expozici vyšším ISO, nicméně narozdíl od většiny kompaktů si i při pevně nastaveném ISO nechává jistou rezervu pro přidání záblesku (je zde viditelný rozdíl mezi +0 EV a +2 EV).

blesk -2 EV (1/30 s, ISO 125)	blesk +0 EV (1/30 s, ISO 125)	blesk +2 EV (1/30 s, ISO 125)
blesk -2 EV (1/30 s, ISO 200)	blesk +0 EV (1/30 s, ISO 200)	blesk +2 EV (1/30 s, ISO 320)