Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Úpravy fotografií v PC, 4.díl - gamma

25.10.2006, Roman Pihan, článek
V minulém díle seriálu jsme se naučili výhody a úskalí funkce Kontrast automaticky a podívali se na přeexponované jednotlivé RGB kanály. Nyní se podíváme na klíčový pojem správného zesvětlování a ztmavování a sice gamma.
Gamma je poslední nástroj, který umožní provést celkovou tonální úpravu snímku s ohledem na záměr autora. Přitom není třeba se striktně držet reality – právo na změnu reality u kreativní fotografie nepochybně existuje a je naopak tvůrčím záměrem! Diskutovat o vhodnosti či nevhodnosti tonálních úprav fotografie oproti realitě má tak smysl snad u dokumentární či reklamní fotografie ne ale u fotografie kreativní.

K úpravě jasu pomocí gamma bychom měli přistoupit až jako k poslední úpravě poté, co je nastaven černý i bílý bod fotografie. Shrňme tedy situaci:

1. Fotografie byla podexponována a nemá bílou. Přeexponovaná světla lamp, odlesky na sklech, slunce v záběru atp. se prakticky mezi bílou nepočítají, i když z technického hlediska na snímku bílou tvoří.



Podexponované fotografie se prozradí histogramem zdrcnutým doleva, celá pravá část chybí.

Pokud fotografie skutečně nemá bílou, pomůže funkce Kontrast automaticky, v ostatních případech je třeba sáhnout k ruční opravě pomocí úrovní.


2. Fotografie byla přeexponována a nemá černou. U podobných snímků v drtivě většině funkce Kontrast automaticky pomůže, protože v černé oblasti se nevyskytuje problém podobný problému silných světel u bílé. Jinak nic nebrání také použít ruční a o to přesnější opravu pomocí úrovní.


Situace u přeexponované fotografie je stejná, jen zrcadlově převrácená. Histogram je zdrcnutý vpravo a celá levá část chybí.


Užitečný trik pro Adobe Photoshop


Při ruční opravě pomocí úrovní je cílem najít na histogramu místo, kdy se obnoví bílá nebo černá. To lze pouhým pohledem na histogram a posunem jezdců na první body v něm. Přesnější metoda ale je kontrolovat přitom přepaly či podpaly, které úpravou vznikají. Správná poloha je potom taková, kdy přepalů/podpalů je „akorát“. Přepaly či podpaly lze přímo při tažení jezdce sledovat v případě, že při tažení jezdcem stisknete klávesu ALT.



Pokud při nastavování bílého (černého) bodu stisknete klávesu ALT, na obrázku se přímo objeví přeexponované (podexponované) kanály. Cílem potom je nastavit úrovně tak, aby přeexponovaných (podexponovaných) bodů bylo „akorát“. Mimochodem – při nastavování parametrů funkce Kontrast automaticky nastavujete počet takto povolených přeexponovaných (podexponovaných) bodů v % pixelů obrazu.


Ukázka kontroly přepalů na fotografii sochy při nastavování bílého bodu se současným stiskem klávesy ALT.


Co dál?


Fotografie byla správně exponována a využívá celý rozsah jasů nebo jsme fotografii podle předchozích odstavců opravili a nyní (po opravě) je již též správně exponována. V obou případech obsahuje již jak černou tak bílou a využívá tedy celý rozsah možných jasů. Přesto se nám ale nelíbí. Co teď?


Změna rozložení jasů po ploše snímku - gamma


Nyní již nelze opravovat černý či bílý bod, ale je třeba změnit rozložení jasů v ploše snímku. Této metodě se říká úprava gammy snímku a není to nic jiného, než že se ponechá nejsvětlejší i nejtmavší bod a například zesvětlují se jen odstíny šedé. Jinými slovy – černá zůstane černou, všechny šedé se plynule zesvětlí a bílá opět zůstane bílou.

Protože se ale nemění krajní body (bílá ani černá) nedochází k novým přepalům bílé či ztrátě kresby v černé. Přitom gamma má na světlost/tmavost fotografií subjektivně asi největší vliv!


Změny gammy je změna jasu jen šedých bodů – černé ani bílé se netýká. Lze si ji představit tak, jako kdyby mezi pevným černým a bílým místem byla natažena gumička a na ní navlečeny kuličky, které vždy převezmou odstín pruhu pod nimi (nahoře). Uchopíme-li gumičku ve středu a natáhneme doprava, všechny kuličky se posunou vpravo a tím se zesvětlí. Tmavé tóny se přitom zředí, ty světlé se zdrcnou. Černá a bílá zůstane ale beze změny.


Změnu gammy lze velmi názorně ukázat na křivce. Na ní je vidět, jak prohnutím křivky posunem středního bodu A se křivka v tmavé části (vlevo) stala strmější a ve světlé části (nahoře vpravo) pozvolnější. Tmavé tóny tedy prudce zesvětlily, kdežto světlé mnohem méně. Černé ani bílé se změna ale netýká.

Ukázka použití gamma korekce je velmi názorná. Tento obrázek již má opravenou černou a bílou – černá je ve skále vpravo a bílá v obloze - tím jsou ale možnosti úpravy pomocí úrovní vyčerpány. Přesto však působí subjektivně tmavě, což je dáno snímáním v protisvětle a subjektivním vnímáním skály a dění na ní, což má pro lidského pozorovatele důležitější význam než obloha.




Nastupuje tedy gamma korekce, kterou je možné provést rovněž v okně Úrovně (Levels). Slouží k ní střední šedý jezdec, který právě prohýbá křivku vzhůru směrem do světlých (posun vlevo) či dolů směrem do tmavých tónů (posun vpravo). Stejného účinku lze dosáhnout napsáním gamma čísla v rozsahu 0,1 až 9,99 do středního okna (zde 1,35).




Posun jezdem vlevo tedy fotografie zesvětlí, nezmění se ale ani bílý ani černý bod čili fotografie si zachová kresbu. Skála se projasní a působí jasově lépe. Důsledkem změny gamma je ale vyblednutí barev a snížení kontrastu. Zvýšení gamma totiž do fotografie přidává bílou barvu a tím barvy logicky blednou.





Shrnutí


1. Nejprve je nutné opravit expozici fotografie pomocí nastavení černého a bílého bodu. To lze provést buďto automaticky pomocí funkce Kontrast automaticky nebo ručně v okně Úrovně (Levels). Obojí má stejný účinek, ruční nastavování je přesnější ale pracnější.
2. Má-li fotografie správně nastaven černý i bílý bod, je možné přikročit ke změně gamma. Ta vyladí celkový subjektivní vzhled fotografie a přitom nezmění již nastavený černý ani bílý bod.
3. Zesvětlováním fotografie pomocí gamma však blednou barvy
4. Zesvětlováním fotografie pomocí úrovní i pomocí gamma však stoupá šum, zejména viditelný v tmavých částech obrazu
5. Opačný postup (nejprve gamma potom černý a bílý bod) nedává smysl
6. Měnit gamma bez nastavení černého a bílého bodu také nedává smysl
7. Mimo lokálních úprav (zesvětlení jen části fotografie) není nic jiného na jasové úpravy potřeba!

Příště se podíváme na úpravy jasu pomocí vrstev a masek.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.