Vše o formátu RAW – 3.díl

Postup zpracování RAW

Fotoaparát po stisknutí spouště získá ze senzoru de facto RAW. Obrazový procesor jej však bleskurychle „vyvolá“ (vypočítá) a uloží na kartu již jako běžný JPEG. Z toho vyplývá, že všechny parametry, které je možné při vyvolání RAWu nastavit v PC, musí fotoaparát nějak nastavit také. Jinak by totiž nemohl vzniknout finální JPEG.
Řada parametrů je tak nutně ve fotoaparátu nastavena pevně. Některé sice lze ovlivňovat v menu (například vyvážení bílé, kontrast, sytost barev, míru doostření atp.), ale vždy před snímkem, což je de facto naslepo. Opravit ve fotoaparátu již vyvolaný snímek by sice teoreticky bylo možné, ale fotoaparáty to jako funkci nenabízejí. Ono totiž měnit parametry vyvolávacího RAW procesu podle náhledu na malém zadním displeji by bylo stejně nepoužitelné.

Soubor parametrů nutných pro vyvolání RAWu je ve fotoaparátech obvyklé sdružovat do stylů snímku (Picture Style – tak tomu říká např. Canon). To není nic jiného, než přeprogramovaný způsob vyvolávání RAWů. V každém případě JPEG fotografie vytvořená z RAWu uvnitř fotoaparátu je jednou provždy hotová a lze se jen modlit, aby zvolené a použité parametry byly ty správné. Pokud nejsou a fotografie není 100% správná, je nutná její editace v PC, která ale nemůže překročit rámec dat uložených v JPEGu. Co v JPEGu není, to tam již jakoukoliv editací nikdy nevrátíte. To ale neznamená, že v RAWu to nebylo!
V tomto smyslu můžeme reagovat i na některé připomínky týkající se RAW konvertorů z minulého dílu. Ano – existuje řada RAW konvertorů - různě levné či drahé, oficiální či pirátské atd. Při hledání těch správných parametrů RAW převodu v PC je ale nadmíru podstatné, jak kvalitní náhled na snímek včetně histogramů, přepalů atd. program poskytuje. RAW totiž nemá smysl jen strojově převést. Jeho výhoda oproti JPEGu rovnou z karty je potom setřena. Jinými slovy – když použijete standardní převodní sadu, docílíte stejného výsledku jako JPEG ve fotoaparátu, akorát mnohem, mnohem pracněji. Právě v komfortu náhledu snímku, množství informací kolem a parametrů převodu se RAW konvertory liší. Králem je potom (jak byste asi čekali) Adobe Photoshop, který při vyvolávání RAWů nabízí opravdu hodně včetně rychlého náhledu.
Pamatujte, že RAW je třeba vypiplat! Pečlivě sledovat náhled, často i ve 100% zvětšení, sledovat histogramy, klipující kanály atd. Jen tak využijete skutečnou výhodu RAWu! Když nehodláte RAW „piplat“, nesnímejte do něj - je to zbytečné. V tomto smyslu má velkou logiku snímání RAW+JPEG. U snímků, kde se něco nepovedlo, se můžete vrátit k RAWu a ten opravit (zachránit, vypiplat), jinak máte hotový „standardní“ JPEG.


Výhody RAW aneb co vše lze v PC ovlivnit

1. Bayerova interpolace
Vlastní Bayerovu interpolaci nelze ve fotoaparátu ani v PC ovlivnit. Je to ale matematicky velmi složitá operace, která spotřebuje hodně strojového času. Fotoaparáty ale nemají čas (musí být připraveny na další snímek) a tak často volí jednodušší algoritmy, které nedávají tak dobré výsledky. Provedení Bayerovy interpolace na PC při mnohem vyšším výkonu procesoru a bez spěchu umožní o něco málo lepší kresbu, lepší rozlišení i redukci moiré. Ideální kresby by však byl schopen jen senzor, který Bayerovu masku vůbec nepoužívá a snímá všechny tři barvy (obdoba 3CCD ve videokamerách). Takovým senzorem byl Foveon, který však z trhu prakticky vymizel.
2. Vyvážení bílé
Fakt, že se vyvážení bílé provádí výpočtem, umožní vyvážit bílou až v PC při převodu RAWu. Jinými slovy – snímáte-li do JPEGu, tak vyvážit bílou musíte přímo na scéně. Špatně vyvážená bílá způsobí barevný posun, který lze jen velmi obtížně v PC srovnat.

Snímáte-li do RAW, teoreticky nemusíte na scéně vyvažovat bílou vůbec a můžete vhodnou „ikonku“ či i jiné metody zvolit až při vyvolání u PC. V praxi je však užitečné vyvažovat bílou na scéně i při snímání do RAW. Jednak kvůli náhledu snímku, jednak při snímání RAW+JPEG ale také proto, že vyvažovat bílou při RAW převodu pro každý snímek je zbytečně pracné. Ale případná chyba je 100% napravitelná.
Při snímání do JPEG je tedy nutné vyvažovat bílou PŘED snímkem, RAW umožní vyvažovat bílou až PO snímku a tedy u PC.

3. Barevná (bitová) hloubka
Většina fotoaparátů obsahuje A/D převodník, který zaznamenává barvy s přesností větší než 8 bitů na kanál. Typická dnešní hodnota je 12 bitů na kanál a tedy 4096 rozlišitelných barev na každý kanál. JPEG ale umí vždy jen 8 bitů na kanál a tedy 256 úrovní. Z toho plyne, že snímáním do RAW zachováte plnou barevnou přesnost (hloubku) pro případnou další editaci.

V praxi platí, že pokud fotografii nijak výrazně needitujete, 8 bitů na kanál obvykle stačí a převyšuje možnosti oka. Problém ale nastává při editaci, kdy barvy rychle dojdou, a nastane tzv. posterizace – viditelné skoky barev. Čím více bitů je použito pro kódování barvy, tím méně tento problém hrozí.
I zde tedy platí - RAW je užitečný zejména tehkdy, když musíte fotografii editovat. Pokud ne, velký význam nemá.

Příště se podíváme na další parametry, které lze při RAW konverzi ovlivnit.