Panasonic Lumix FZ28: o krok blíže dokonalosti

Optický a digitální zoom

Objektiv fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-FZ28 nabízí impresivní 18× optický zoom. Ten začíná na příjemných 27 milimetrech vhodných pro širokoúhlé záběry a končí na 486 milimetrech, jenž znamenají vskutku slušné přiblížení.
Nejširší 27mm ohnisko nabízí velmi slušný úhel záběru. Fotografie má rozumné detaily, přijatelnou míru šumu a překvapivě žádné chromatické aberace. Dobrý výsledek.
Přiblížení je opravdu velmi znatelné. Obrázek je detailní, lze krásně vidět jednotlivá stébla trávy. Připadá mi, že je šum výraznější než v předchozím případě. Chromatické aberace jsou minimální, nicméně jsou přítomny. Naštěstí nejsou příliš rušivé. Lze si všimnout fialového okraje na bílé čáře přechodu pro chodce namalovaného na cestě nebo zeleného okraje patníku nahoře.
Digitální zoom se sice nezapře, ale výsledek je i přesto velmi dobrý. U tohoto fotoaparátu se digitálního zoomu v rozumné míře bát nemusíte, ale přesto jej příliš nedoporučuji. Fotoaparát zvládá digitální zvětšování nadprůměrně dobrým způsobem.

Protisvětlo

Lumix FZ28 se v protisvětle chová docela divně. Většina fotografií nemá odlesky, nebo jsou slabší, než na fotografii uvedené níže.
Toto je ta nejextrémnější fotografie, jakou se mi v protisvětle povedlo pořídit. Jednak kolem slunce je spousta fialových a zelených odlesků, dál od slunce se pak začínají objevovat modré odlesky s duhovým zbarvením. S nižší clonou F2,8 odlesky kolem slunce naprosto vymizely a modrý odlesk vpravo dole se stal plošně větší, ale jasově o něco slabší.
Většina fotografií v protisvětle však bude odlesky postižena asi jen v této míře. Modrý odlesk je o něco slabší. Můžete si však všimnout nepříliš velkého dynamického rozsahu. Panasonic nabízí funkci Inteligentní expozice pro zvýšení dynamického rozsahu. Tu lze buď úplně vypnout, nebo nastavit ve třech silách efektu. V podstatě se jedná o expozici tmavších oblastí scén se zvýšenou ISO citlivostí.

Stejně jako u několika jiných vlastností fotoaparátu, ani zde si nemůžete být jisti, zda vůbec funkce bude mít nějaký rozumný výsledek. Tedy jestli vůbec něco udělá. Celý první týden testů jsem nebyl schopen dostat dvě fotografie, kde by na jedné byla funkce vypnuta, na druhé zapnutá a snímky by se od sebe lišily. Ani když jsem se snažil nasimulovat situaci z demoukázky funkcí ve fotoaparátu, výsledek se nedostavil. Nakonec se však přeci jen podařilo.

Při umělém osvětlení nefunguje (když třeba chcete prosvětlit místa ve stínu žárovky), jen jednou se mi povedlo dodat stíny tmavému pokoji, kde přeexponovanou částí bylo okno v části obrazu. Naopak funkce poměrně často dobře pracuje ve venkovních podmínkách, kde zvýší ISO citlivost (na 1,6× násobek, tedy z ISO 100 na ISO 160, z ISO 200 na ISO 320, z ISO 400 na ISO 640 a tak dále) a výrazně zkrátí expoziční čas, čímž dodá kresbu přepáleným oblastem.

bez inteligentní expozice, klikněte pro detail	inteligentní expozice 1. stupeň, klikněte pro detail
inteligentní expozice 2. stupeň, klikněte pro detail	inteligentní expozice 3. stupeň, klikněte pro detail

Pokud tedy Inteligentní expozice funguje, můžete se dočkat takového zlepšení fotografie, jako vidíte na obrázku. Obloha je méně přepálená, naopak sídliště je podstatně světlejší. Pochopitelně je ve tmavších částech znatelnější šum v obraze. Na výše uvedených čtyřech snímcích se můžete také podívat na detail (výřez z fotografie) ve formátu 1024×768 pixelů. Dále předkládám ještě dvojici fotografií z přírody v protisvětle, kde se Inteligentní expozice může také uplatnit. Nicméně, fotil jsem danou scénu všelijak, trochu více vpravo, vlevo, nastojato, naležato a podobně, ale jen některé z dvojic měly odlišné expoziční vlastnosti. Také si na všech fotografiích můžete všimnout síly odlesků objektivu. Jdou vidět, ale tato optická chyba je u ultrazoomů bohužel typická.

bez inteligentní expozice

s inteligentní expozicí

V kapitole o protisvětle se rovněž podíváme na chromatickou aberaci, která se projevuje právě nejčastěji proti jasným objektům. Už v kapitole o zoomu jsem na snímcích téměř žádnou aberaci nenašel, bude tedy zajímavé se podívat na expozičně ještě těžší snímky.

ohnisko 27 mm, clona F2,8

ohnisko 27 mm, clona F8

ohnisko 486 mm, clona F4,4

ohnisko 486 mm, clona F8

U nejširšího ohniska jsem opravdu měl co dělat, abych někde našel aberaci. Nakonec jsem ji v jedné části fotografie přeci jen spatřil. Každopádně Leica se u tohoto objektivu opravdu snažila a aberace jsou minimálně na nejširší ohnisko prakticky neznámým pojmem. O dost horší je to u delších ohnisek s nízkou clonou. Tam je aberace plošně i barevně výraznější. S vysokou clonou pak aberaci opět téměř nepostřehnete. Tedy až na dlouhé ohnisko s nízkou clonou vynikající práce.

Noční scéna

Kvůli malému čipu a velkému rozlišení určitě není FZ28 uzpůsobena pro focení v noci bez stativu i přes dobrou stabilizaci obrazu. S nízkým ISO je stativ nutností a vysoké ISO naopak znamená velmi vysokou míru šumu. Výhodou je možnost snímat až 60 sekund. Podívejme se tedy na klasickou noční testovací fotografii.
Je vidět, že noční focení s dlouhou expozicí nedělá malinkému čipu příliš dobře. Nicméně i přesto má snímek dobrou ostrost a ještě přijatelnou míru šumu. Ve větší míře se zde objevuje barevný šum na středně osvětlených plochách. Potěšilo mě, že fotoaparát neměl s ostřením sebemenší problémy.

Panasonic varuje, abyste při použití stativu vypnuli stabilizaci. Opravdu si nedělám legraci, stativ ve spojení se stabilizací dělá neplechu. Sami se podívejte na následující obrázek, především na disk auta. Upozorňuji, že bylo foceno s dvousekundovou samospouští a tento defekt měl každý snímek se stabilizací (ve větší nebo menší míře). Naproti tomu se nevyskytoval ani u jednoho snímku bez stabilizace.
Pro vzájemné porovnávání citlivostí ISO na celé fotografii si můžete detailně prohlédnout následujících 5 fotografií téže scény s rozdílnou ISO citlivostí. Nejsou zde úplně všechny, ale drtivá většina. Můžete se tedy podívat na ISO 100, 400, 800, 1600 a 5000.
Ve tmě i ISO 100 přináší šum. Můžete si všimnout jak jasového, tak i barevného, zejména na plochách osvětlených pouličními lampami. Nicméně ostrost snímku je dobrá, a tak se fotoaparátem dají pořizovat vcelku slušné noční snímky. Tedy za podmínky, že je nebudete tisknout na skutečně velký formát.
Je překvapivé, že i ISO 400 si zachovává stále slušnou ostrost. Barevný šum příliš nenarostl, to spíše ten jasový. Získal zvláštní strukturu. Protože ISO 400 podává svým způsobem stále ještě akceptovatelné výsledky, neuveřejňuji zde snímek s citlivostí ISO 200.
U citlivosti ISO 800 se už nedá hovořit o hezkém výsledku. V této zmenšenině vypadá sice ještě dobře (dá se tedy předpokládat, že i maloformátové fotografie by nemusely vypadat právě nejhůř), ale v detailním náhledu jsou už chyby dost patrné. Snímek prochází silným odšumováním, což se projevuje ve střídavě hladkých a zazrněných plochách (na hranách objektů). Navíc asfalt vzadu už chytá velké množství barevného šumu (zelené fleky).
Tento snímek by vás měl varovat před použitím citlivosti ISO 1600. Už i tato zmenšenina projevuje hodně jasového a barevného šumu. V detailu je to pochopitelně mnohem horší.
Jako perličku na závěr uvádím citlivost ISO 5000, kterou jsem byl schopen dosáhnout v režimu vysoké citlivosti (scénický režim). Snímek je v rozlišení pouze 3 megapixely, je viditelně rozostřený a silně zasažen barevným šumem. Jasový šum je odstraněn velmi agresivním odšuměním, či lépe řečeno rozmazáním.

Standardní scéna

Snímek se fotoaparátu docela povedl. Na světlé obloze není po šumu ani památky, vidět jej lze pouze trochu na budově, kde by však mohl mít trochu příjemnější strukturu. Tedy méně výrazně jasově odlišených pixelů. Detaily jsou na dobré úrovni.