Zrcadlovka a já: Ateliér

Získat takový vhodný prostor, kde by se dalo fotit, a vybavit ho, však není tak úplně snadné. Přesvědčila jsem se o tom na vlastní kůži. A to jsem se k tomu nachomýtla úplnou náhodou. Jednak jde o to, vůbec takový prostor sehnat. Pokud se tím nechcete živit, ale jen dělat pokusy a prostě fotit, zřejmě si nebudete moct dovolit nějaký takový pronajmout. V tom případě si zase nebudete moct vymýšlet, jak by takový prostor měl vypadat a rádi vezmete za vděk starým sklepem, garáží, bývalou prádelnou nebo jinou místností, kterou vám zapůjčí hodný a chápající kamarád, sourozenec nebo třeba babička.

Když už takový prostor máte, je třeba jej pořádně prozkoumat a změřit, vyházet odsud nepotřebné krámy a vyjít z toho, co vám poskytuje. Potřebovali byste dokonalý obdélník, ale uprostřed máte schodiště do patra? Co se dá dělat. Světla musíte upevnit před schodiště a fotit budete asi až z chodby. Nebo musíte pořídit kvalitní pozadí, což je samozřejmě drahé. Taky asi nebudete moct fotit některými objektivy nebo si techniku focení přizpůsobit situaci.

Vždycky je potřeba to otestovat a vyzkoušet. Někdo mi kdysi vysvětloval, že ideální ateliér je zcela bez oken, natřený na černo a dostatečně velký, aby se v něm dalo manipulovat s různými typy světel. Pokusili jsme se vyřešit problém s nekonstantním pozadím a okny tím, že jsme okna přikryli závěsy a na stěny upevnili netkanou textilii v černé barvě. Teď čekáme, až se látka vyvěsí. Zatím to vypadá docela působivě. A je tam tma. Samozřejmě modelka nebude moct stát blízko u stěny, aby se místo černého pozadí nezobrazovala každá nitka. Uvidíme, vyzkoušíme. V zásobě jsou samozřejmě i další alternativy.
V ateliérech, improvizovaných i těch skutečných, kde jsem měla možnost fotit nebo být focena, jsem se setkala s nejrůznějšími způsoby uchopení problémů s prostorem. Nikdy však prostor nehrál hlavní roli. To nejdůležitější bylo osvětlení. Koupit kvalitní světla, která budou správně komunikovat s vaším fotoaparátem, mít to správné studiové vybavení, není zrovna levná záležitost. Ale znám i spoustu fotografů, kteří mají to nejlepší vybavení a stejně si s ním neporadí. V nejlepším případě jsou jejich fotky jedna jako druhá. Naučit se správně pracovat se světlem, není vůbec jednoduchá záležitost. Naopak, je to věda anebo možná magie.

Ti, co ji ovládnou, mohou dosahovat úžasných výsledků a je jedno, na jak kvalitním pozadí nebo v jak velkém prostoru fotí. To nejdůležitější je záměr a jasná představa, jak tohoto záměru dosáhnout. Za těmito představami, ale hlavně za dobrými výsledky jsou hodiny a hodiny mravenčí práce, zkoušení, nastavování a dalšího zkoušení. Vlastně mi to připadá jako taková snaha získat a ovládnout vlastní prostor. Regulovat okolní prostředí, modelku a světlo nevyjímaje, v některých případech i další živly, a prostřednictvím vlády nad ním získat dokonalou fotku, přesně podle vašich představ. Mít vlastní prostor je v tomto případě jen první ale ten nezákladnější krok k dosažení dobrého výsledku. Nezbývá mi než popřát vám i sobě dobré světlo, hodně nápadů a především spoustu trpělivosti.