Téma pro tento měsíc - Panoramatická fotografie
31.7.2006, Petr Hájek, článek
Příroda, architektura i interiéry, to vše vypadá na panoramatické fotografii velmi neobvykle a tím pádem to zvyšuje její zajímavost pro prohlížející. Tou nejatraktivnější vlastností panoramatické fotografie bezesporu je, že divák má možnost se na místě "rozhlédnout" podobně, jako by tam skutečně byl. A ač si to možná někteří neuvědomují, šikovným lepením panoramat můžeme naoko zvýšit rozlišení našeho dosluhujícího 3megového fotoaparátu klidně na 20 Mpix.
Panoramatická fotografie je taková fotografie, jež vznikla složením z několika různých snímků a je pro ni typické, že se jí dá pokrýt prostor větší, nežli objektiv standardně při dané ohniskové vzdálenosti nabízí (klidně celých 360° kolem fotografa). Některé digitály mají režim "Panoramatická fotografie" ve své výbavě pracovních módů, služby, které provádí, se ale dost liší a sahají od prostého průvodce pořizování více snímků na stativu až po kompletní "slepení" nafocených obrázků. Postup je to použitelný, ovšem jeho výsledky nebývají právě z nejlepších, navíc se zbytečně připravujeme o možnost editace parametrů a úprav na PC.
Nezbytným doplňkem při focení panoramatických fotografií je stativ, a to i při focení za jasných slunečních dní čistě z toho důvodu, aby byla zachována stejná hladina pořizování snímků a program měl následně jednodušší práci. V nouzi samozřejmě lze položit digitál na libovolnou rovnou plochu - zábradlí u mostu, stůl či podobnou věc, která nám umožní nerušené vyfocení několika snímků a přitom "nepoleze" do záběru. V nouzi nejvyšší se dá fotit i z ruky, ovšem výsledek nebývá tak přesný a v rámci zachování obdélníkového tvaru výsledného obrázku dojde k menšímu či většímu zúžení výšky panoramatické fotografie.
Při focení snímků pro potřeby panoramatické fotografie je třeba využít buď manuální režim s pevně nastaveným vyvážením bílé i expozicí nebo speciální scénický režim Panoramata a doufat, že byl výrobce aparátu natolik inteligentní, aby se důležité expoziční hodnoty počas snímání neměnily. Dodejme ovšem, že ty nejlepší programy si poradí i s různě barevnými či naexponovanými snímky, perfektní výsledky ovšem stojí další práci a znalosti. Velmi důležité je fotit tak, aby každý nový snímek obsahoval nejméně 30 - 50 % toho předchozího, programu se tak budou snadněji hledat společné body. Pokud je úhel mezi snímky přiliš velký, bude více či méně patrné zkreslení obrazu. A ještě jedna věc, čím kratší je použitá ohnisková vzdálenost, tím větší bude soudkovité zkreslení a tím větší ořez potom bude nutné ze spojených snímků provést.
Programů pro práci s panoramaty je skutečně velké množství, někde je tato funkce jaksi doplňková k vlastnímu grafickému editoru či programu na organizačně-prohlížecí práci se snímky, jinde je to funkce jediná a o to propracovanější. Výsledky podobných programů se liší kus od kusu podobně jako kvalita snímků a kresba toho kterého digitálu, zatímco jeden program podává pro jednoho velmi přijatelné výsledky, druhý se nad jeho výstupem zhrozí a bude používat něco úplně jiného. Neplatí, že čím jednodušší program, tím zákonitě horší výsledek a naopak. Nastavení miliónu hodnot u složitých produktů má smysl pouze tehdy, když víte co nastavujete.
Když se řekne focení panoramat, většina lidí si představí 2-3 fotky cvaknuté naležato vedle sebe, ovšem jednoduše můžete zvýšit rozlišení snímku tím, že budete fotit "na stojáka." Ty nejlepší programy si poradí i se spojením nejen v řadě, ale i v libovolné jiné matrici, třeba 4 x 2 (zájemci o pokročilejší techniky viz tento odkaz). Mezi nejrůznějšími bundlovanými produkty, tedy softwarovou výbavou dodávanou rovnou s aparátem, se občas nějaký ten program na panoramata vyskytne, jejich kvalita ale většinou nebývá valná, přechody jsou ostré, barvy neupravené, i ze 3 metrů od monitoru často poznáte, kde začíná jeden snímek a končí druhý. Pro opravdu kvalitní výsledek bývá pravidlem, že uživatel musí sáhnout po některém z produktů třetích stran, což nemusí být nutně program placený. Ale nyní již obraťme pozornost k programové nabídce a představme si několik zajímavých titulů...
1. GIMP
Program GIMP je volně šiřitelná stálice grafických editorů mnoha funkcí, leč poněkud neortodoxního rozhraní, které mu je nezřídka vytýkáno. Pokud tento program používáte pro úpravu fotografií nebo jej zkrátka chcete používat z toho důvodu, že je zadarmo, pak zde si můžete přečíst článek o panoramatech v GIMPovi. Funkčnost pro úpravu panoramat zajistí některý z dostupných pluginů jako třeba Pandora či Stitch Panorama (viz druhá zvětšitelná fotka).
2. Zoner Panorama Maker
Z českých luhů a hájů pochází produkt Zoner Panorama Maker, který obsahuje průvodce pro méně pokročilé s možností kdykoliv převzít kontrolu nad natočením i posunem, nechybí nástroj pro vyrovnání horizontu. Dle Zoneru aplikace obsahuje pokročilý algoritmus, který si má poradit i s jinak naexponovanými snímky právě u automatů. Zoner Panorama Maker se prodává za lidových 299,- Kč.
3. Hugin
Multiplatformní a volně šiřitelný program Hugin je určen pokročilejším uživatelům. Přímo na webu projektu se nachází dokumentace včetně mnoha tutorialů, které poradí, co a jak vlastně udělat. Pokud si chcete s fotkami opravdu vyhrát (spojování kontrolních bodů atd.), pak Hugin je pro vás ten pravý.
4. PanaVue ImageAssembler
Dalším z kadetů na pozici programu pro lepení panoramat je PanaVue ImageAssembler, který si v profesionální verzi rozumí s ICC profily, umí pracovat s 16bitovými barvami a nabízí řadu dalších pokročilých funkcí a vlastností. Cena se pohybuje od standardních 64 USD až po Enterprise za 199 USD.
5. Panorama Perfect
Druhým zástupcem domácích barev je aplikace Panorama Perfect pana Michala Pohanky. Jedná se o komerční řešení (cca 450 až 490,- Kč) velmi slušné výbavy (export do TIFu, volná deformace, animace, porovnání, korekce expozice, ...) i zajímavých výsledků, v každém případě opět jedna možnost k vyzkoušení při hledání toho nejideálnějšího prostředku...
6. Realviz Stitcher
Dalším kouskem ku zvážení je program Stitcher určený širokému spektru uživatelů (od domácích až po profesionály). Cena tohoto produktu se pohybuje od 59 do 249 USD dle pokročilosti verze.
Nezbytným doplňkem při focení panoramatických fotografií je stativ, a to i při focení za jasných slunečních dní čistě z toho důvodu, aby byla zachována stejná hladina pořizování snímků a program měl následně jednodušší práci. V nouzi samozřejmě lze položit digitál na libovolnou rovnou plochu - zábradlí u mostu, stůl či podobnou věc, která nám umožní nerušené vyfocení několika snímků a přitom "nepoleze" do záběru. V nouzi nejvyšší se dá fotit i z ruky, ovšem výsledek nebývá tak přesný a v rámci zachování obdélníkového tvaru výsledného obrázku dojde k menšímu či většímu zúžení výšky panoramatické fotografie.
Při focení snímků pro potřeby panoramatické fotografie je třeba využít buď manuální režim s pevně nastaveným vyvážením bílé i expozicí nebo speciální scénický režim Panoramata a doufat, že byl výrobce aparátu natolik inteligentní, aby se důležité expoziční hodnoty počas snímání neměnily. Dodejme ovšem, že ty nejlepší programy si poradí i s různě barevnými či naexponovanými snímky, perfektní výsledky ovšem stojí další práci a znalosti. Velmi důležité je fotit tak, aby každý nový snímek obsahoval nejméně 30 - 50 % toho předchozího, programu se tak budou snadněji hledat společné body. Pokud je úhel mezi snímky přiliš velký, bude více či méně patrné zkreslení obrazu. A ještě jedna věc, čím kratší je použitá ohnisková vzdálenost, tím větší bude soudkovité zkreslení a tím větší ořez potom bude nutné ze spojených snímků provést.
Programů pro práci s panoramaty je skutečně velké množství, někde je tato funkce jaksi doplňková k vlastnímu grafickému editoru či programu na organizačně-prohlížecí práci se snímky, jinde je to funkce jediná a o to propracovanější. Výsledky podobných programů se liší kus od kusu podobně jako kvalita snímků a kresba toho kterého digitálu, zatímco jeden program podává pro jednoho velmi přijatelné výsledky, druhý se nad jeho výstupem zhrozí a bude používat něco úplně jiného. Neplatí, že čím jednodušší program, tím zákonitě horší výsledek a naopak. Nastavení miliónu hodnot u složitých produktů má smysl pouze tehdy, když víte co nastavujete.
Když se řekne focení panoramat, většina lidí si představí 2-3 fotky cvaknuté naležato vedle sebe, ovšem jednoduše můžete zvýšit rozlišení snímku tím, že budete fotit "na stojáka." Ty nejlepší programy si poradí i se spojením nejen v řadě, ale i v libovolné jiné matrici, třeba 4 x 2 (zájemci o pokročilejší techniky viz tento odkaz). Mezi nejrůznějšími bundlovanými produkty, tedy softwarovou výbavou dodávanou rovnou s aparátem, se občas nějaký ten program na panoramata vyskytne, jejich kvalita ale většinou nebývá valná, přechody jsou ostré, barvy neupravené, i ze 3 metrů od monitoru často poznáte, kde začíná jeden snímek a končí druhý. Pro opravdu kvalitní výsledek bývá pravidlem, že uživatel musí sáhnout po některém z produktů třetích stran, což nemusí být nutně program placený. Ale nyní již obraťme pozornost k programové nabídce a představme si několik zajímavých titulů...
1. GIMP
Program GIMP je volně šiřitelná stálice grafických editorů mnoha funkcí, leč poněkud neortodoxního rozhraní, které mu je nezřídka vytýkáno. Pokud tento program používáte pro úpravu fotografií nebo jej zkrátka chcete používat z toho důvodu, že je zadarmo, pak zde si můžete přečíst článek o panoramatech v GIMPovi. Funkčnost pro úpravu panoramat zajistí některý z dostupných pluginů jako třeba Pandora či Stitch Panorama (viz druhá zvětšitelná fotka).
2. Zoner Panorama Maker
Z českých luhů a hájů pochází produkt Zoner Panorama Maker, který obsahuje průvodce pro méně pokročilé s možností kdykoliv převzít kontrolu nad natočením i posunem, nechybí nástroj pro vyrovnání horizontu. Dle Zoneru aplikace obsahuje pokročilý algoritmus, který si má poradit i s jinak naexponovanými snímky právě u automatů. Zoner Panorama Maker se prodává za lidových 299,- Kč.
3. Hugin
Multiplatformní a volně šiřitelný program Hugin je určen pokročilejším uživatelům. Přímo na webu projektu se nachází dokumentace včetně mnoha tutorialů, které poradí, co a jak vlastně udělat. Pokud si chcete s fotkami opravdu vyhrát (spojování kontrolních bodů atd.), pak Hugin je pro vás ten pravý.
4. PanaVue ImageAssembler
Dalším z kadetů na pozici programu pro lepení panoramat je PanaVue ImageAssembler, který si v profesionální verzi rozumí s ICC profily, umí pracovat s 16bitovými barvami a nabízí řadu dalších pokročilých funkcí a vlastností. Cena se pohybuje od standardních 64 USD až po Enterprise za 199 USD.
5. Panorama Perfect
Druhým zástupcem domácích barev je aplikace Panorama Perfect pana Michala Pohanky. Jedná se o komerční řešení (cca 450 až 490,- Kč) velmi slušné výbavy (export do TIFu, volná deformace, animace, porovnání, korekce expozice, ...) i zajímavých výsledků, v každém případě opět jedna možnost k vyzkoušení při hledání toho nejideálnějšího prostředku...
6. Realviz Stitcher
Dalším kouskem ku zvážení je program Stitcher určený širokému spektru uživatelů (od domácích až po profesionály). Cena tohoto produktu se pohybuje od 59 do 249 USD dle pokročilosti verze.
