Fotíme s Koalou: Sníh
13.1.2012, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. Ve 20. díle se povídáme na typický zimní problém, focení na sněhu.
Začala zima a ač to tak v některých končinách nevypadá, Koala chtěla za sněhem. Tu na Ostravsku dokonce kvetou stromy, tak kde by mohl být ten dlouho očekávaný sníh? Mrknula tedy na webkameru a i když to vypadalo, že na kopcích je hlavně mlha, byla tam i toužebně očekávaná bílá pokrývka. Koala tedy uvařila čaj, nalila ho do termosky, sbalila lyže a vyrazila.
Čaj uvařen, už jen nalít ho do termosky a může se na výlet!
Pomalu se doštrachala na kopeček obsypaný sněhem, nasadila lyže a pochopitelně zatoužila mít z tohoto památného okamžiku i fotografii. Vždyť stojí poprvé ve svém životě na lyžích!
Je to nějaké tmavé a modré :-( Proč?
No, první pokus nevyšel nijak dobře. Fotografie je celá modrá a tmavá. Proč tomu tak je? Proč to zas fotoaparát neumí vyfotit normálně? Koala tedy popřemýšlela a napadlo ji, že řešení svého problému už přece dávno zná. Sníh je totiž namodralý a své v tom hraje i stín. Ostatně můžete si zkusit jednu věc, pokud budete např. malovat nějaký obraz barvami. Budete-li chtít namalovat stín, překvapivě nebude vypadat dobře, když tam přimícháte černou, ale barvu komplementární (opačnou) a modrou. Stín červeného předmětu tedy obsahuje červenou barvu (barvu předmětu), barvu zelenou (tj. opačnou) a modrou (barvu stínu). Proto je třeba ve stinných podmínkách obecně nastavovat teplejší vyvážení bílé, které svým žlutým laděním potlačí onen modrý nádech.
No, tohle už vypadá jako fotka. Stačila jen přeexpozice a trochu vyladit vyvážení bílé.
Druhý problém je významnější a v praxi mnohem důležitější. Je to naše (ne)oblíbená střední šedá. Ano, hlavní problém při focení ve sněhu je expoziční. Sníh je bílý, ale protože fotoaparát měří expozici na prokletou střední šedou, vyfotí ho jako šedou nevzhlednou plochu. Vaším úkolem tedy není nic jiného než přemluvit fotoaparát, aby bílou vyfotil bíle. Koala to udělala právě tím, že použila korekci expozice. Chce totiž přidat světlo, takže musí jít do plusu, a to ne zrovna málo. V podstatě +1 EV by mohl být takový slibný začátek a nezřídka nemusí být ani +2 EV konečná. U tohoto snímku jsem použil +1,7 EV.
Čím hezčí bude počasí, tím menší (až žádná nebo dokonce záporná) přeexpozice bude potřeba. Modrá obloha bývá proti sněhu dost tmavá a samozřejmě ovlivní i expozici -> přidá světla sama o sobě a tím i vybělí sníh. Samozřejmě si ale dávejte pozor na to, aby se vám sníh nezačal přepalovat. To znamená, netrvejte na tom, že budete vždy tvrdošíjně nastavovat korekci +1,7 EV, protože jste to někde četli, vždy ji upravuje podle toho, jak opravdu potřebujete. Ne všechny fotoaparáty jsou totiž sněhem oblbnuté a některé exponují správně. Záleží ale i na režimu měření (celoplošné matrix řešení je většinou úspěšnější). Koala to už ví. Je jí jasné, že 100% poučky prostě neexistují a nikdy existovat nebudou. Vždy záleží na konkrétním fotoaparátu, konkrétních podmínkách a samozřejmě na konkrétním záměru fotografa.
Všimněte si také kompozičního řešení. Koala míří vpravo, takže napravo je také více místa na snímku. Nad Koalou bylo také citlivě zapracováno pozadí tak, aby jí z hlavy nerostl kmen stromu. Na tyto detaily je dobré si dávat pozor, protože někdy tyhle srostlice mohou pěkně pokazit fotografii. A často stačí pár centimetrů vpřed, vzad, doprava nebo doleva a snímek je hned o něčem jiném.
Vyvážení bílé tak, aby bílá bílá byla.
Když už jsme u toho vyvážení bílé, tak samozřejmě nemusíte trvat na tom, aby bílá neměla žádný nádech. Samozřejmě v zimě nemůžeme čekat moc žluté barvy, takže se vyvarujte příliš teplého vyvážení bílé dožluta. Nejlepší strategií je změřit bílou kapátkem na bílou plochu a váš RAW konvertor už barvičky sám upraví. Pokud váš fotoaparát neumí RAW, případně práci s vyvažováním barev neumí váš grafický editor, o to více budete muset dávat pozor na parametry rovnou při focení.
Ale ani modré studené ladění nemusí být na škodu. Vždyť v zimě je zima.
Samozřejmě v zimě bývá zima, sníh bývá namodralý, takže občas ladění snímků do modra nemusí uškodit, zejména pokud chcete, aby byl chlad ze snímků výraznější. Problém s modrou nastávají zejména v ostrých stínech, kdy se na snímku bije bílá nebo nažloutlá sluncem osvícená plocha se stíny, kam slunce nesvítí. Je to jednoduché, tento stín je tvořen třemi barevnými složkami, o kterých jsme mluvili. Sníh je bílý (resp. byl by lehce žlutý při daném žlutém světle slunce), do toho se přidá k tomuto komplementární barva, tj. bílá až namodralá a modrá barva stínu. Té modré je tam prostě moc.
V zimě je ale také důležitá péče o fotoaparát. Dokud je zima, je vše většinou v pořádku. Ač výrobci většinou garantují výdrž jen do 0°C, ještě jsme s Koalou nezažili fotoaparát, který by nebyl schopen pracovat v -10°C. Při větších mrazech se mohou vyskytnout zpomalené reakce fotoaparátu, zejména LCD displeje. Při vstupu do vyhřáté místnosti ale často zkondenzuje vlhkost nejen vně, ale i uvnitř fotoaparátu. Pokud možno, zarosený fotoaparát nezapínejte. Většinou se nic nestane, ale přesto je tu zvýšené riziko zkratu a jiných problémů, tak zbytečně neriskujte a nechte fotoaparát raději pořádné prohřát. To může trvat desítky minut i hodiny. Jistě jste stejně jako Koala netrpěliví, ale nač zbytečně riskovat. Pokud chcete proces urychlit, vložte fotoaparát do sáčku tak, aby k němu nemohl vzduch a nechte jej ohřát. Fotoaparát se ohřeje rychleji bez nebezpečného srážení vlhkosti.
Hlavní je ale jedna věc, jít vůbec ven, abyste nějaké sněžné fotky mohli nafotit.
Co je ale na zimním focení úplně nejdůležitější, je samozřejmě zvednout se z křesla a jít vůbec ven. Zima je studená, často nepříjemná, ale nezřídka také velmi krásná a je škoda sedět jen tak doma. Kdo sedí doma, většinou nic nevyfotí. Tedy pokud není vaší oblibou focení nejrůznějších zátiší :-) Výlety venku jsou často velmi krásné a někdy i špatné počasí může přinést mnoho zajímavých snímků, zejména při západech slunce mají mraky zajímavé barvy. Koala už ale pěkně promrzla, takže se vrátila z výletu domů, nechala ohřát fotoaparát a než se začne soustředit na další díl povídání o focení,...
... uvaří si horký čaj s rumem.
Čaj uvařen, už jen nalít ho do termosky a může se na výlet!
Pomalu se doštrachala na kopeček obsypaný sněhem, nasadila lyže a pochopitelně zatoužila mít z tohoto památného okamžiku i fotografii. Vždyť stojí poprvé ve svém životě na lyžích!
Je to nějaké tmavé a modré :-( Proč?
No, první pokus nevyšel nijak dobře. Fotografie je celá modrá a tmavá. Proč tomu tak je? Proč to zas fotoaparát neumí vyfotit normálně? Koala tedy popřemýšlela a napadlo ji, že řešení svého problému už přece dávno zná. Sníh je totiž namodralý a své v tom hraje i stín. Ostatně můžete si zkusit jednu věc, pokud budete např. malovat nějaký obraz barvami. Budete-li chtít namalovat stín, překvapivě nebude vypadat dobře, když tam přimícháte černou, ale barvu komplementární (opačnou) a modrou. Stín červeného předmětu tedy obsahuje červenou barvu (barvu předmětu), barvu zelenou (tj. opačnou) a modrou (barvu stínu). Proto je třeba ve stinných podmínkách obecně nastavovat teplejší vyvážení bílé, které svým žlutým laděním potlačí onen modrý nádech.
No, tohle už vypadá jako fotka. Stačila jen přeexpozice a trochu vyladit vyvážení bílé.
Druhý problém je významnější a v praxi mnohem důležitější. Je to naše (ne)oblíbená střední šedá. Ano, hlavní problém při focení ve sněhu je expoziční. Sníh je bílý, ale protože fotoaparát měří expozici na prokletou střední šedou, vyfotí ho jako šedou nevzhlednou plochu. Vaším úkolem tedy není nic jiného než přemluvit fotoaparát, aby bílou vyfotil bíle. Koala to udělala právě tím, že použila korekci expozice. Chce totiž přidat světlo, takže musí jít do plusu, a to ne zrovna málo. V podstatě +1 EV by mohl být takový slibný začátek a nezřídka nemusí být ani +2 EV konečná. U tohoto snímku jsem použil +1,7 EV.
Čím hezčí bude počasí, tím menší (až žádná nebo dokonce záporná) přeexpozice bude potřeba. Modrá obloha bývá proti sněhu dost tmavá a samozřejmě ovlivní i expozici -> přidá světla sama o sobě a tím i vybělí sníh. Samozřejmě si ale dávejte pozor na to, aby se vám sníh nezačal přepalovat. To znamená, netrvejte na tom, že budete vždy tvrdošíjně nastavovat korekci +1,7 EV, protože jste to někde četli, vždy ji upravuje podle toho, jak opravdu potřebujete. Ne všechny fotoaparáty jsou totiž sněhem oblbnuté a některé exponují správně. Záleží ale i na režimu měření (celoplošné matrix řešení je většinou úspěšnější). Koala to už ví. Je jí jasné, že 100% poučky prostě neexistují a nikdy existovat nebudou. Vždy záleží na konkrétním fotoaparátu, konkrétních podmínkách a samozřejmě na konkrétním záměru fotografa.
Všimněte si také kompozičního řešení. Koala míří vpravo, takže napravo je také více místa na snímku. Nad Koalou bylo také citlivě zapracováno pozadí tak, aby jí z hlavy nerostl kmen stromu. Na tyto detaily je dobré si dávat pozor, protože někdy tyhle srostlice mohou pěkně pokazit fotografii. A často stačí pár centimetrů vpřed, vzad, doprava nebo doleva a snímek je hned o něčem jiném.
Vyvážení bílé tak, aby bílá bílá byla.
Když už jsme u toho vyvážení bílé, tak samozřejmě nemusíte trvat na tom, aby bílá neměla žádný nádech. Samozřejmě v zimě nemůžeme čekat moc žluté barvy, takže se vyvarujte příliš teplého vyvážení bílé dožluta. Nejlepší strategií je změřit bílou kapátkem na bílou plochu a váš RAW konvertor už barvičky sám upraví. Pokud váš fotoaparát neumí RAW, případně práci s vyvažováním barev neumí váš grafický editor, o to více budete muset dávat pozor na parametry rovnou při focení.
Ale ani modré studené ladění nemusí být na škodu. Vždyť v zimě je zima.
Samozřejmě v zimě bývá zima, sníh bývá namodralý, takže občas ladění snímků do modra nemusí uškodit, zejména pokud chcete, aby byl chlad ze snímků výraznější. Problém s modrou nastávají zejména v ostrých stínech, kdy se na snímku bije bílá nebo nažloutlá sluncem osvícená plocha se stíny, kam slunce nesvítí. Je to jednoduché, tento stín je tvořen třemi barevnými složkami, o kterých jsme mluvili. Sníh je bílý (resp. byl by lehce žlutý při daném žlutém světle slunce), do toho se přidá k tomuto komplementární barva, tj. bílá až namodralá a modrá barva stínu. Té modré je tam prostě moc.
V zimě je ale také důležitá péče o fotoaparát. Dokud je zima, je vše většinou v pořádku. Ač výrobci většinou garantují výdrž jen do 0°C, ještě jsme s Koalou nezažili fotoaparát, který by nebyl schopen pracovat v -10°C. Při větších mrazech se mohou vyskytnout zpomalené reakce fotoaparátu, zejména LCD displeje. Při vstupu do vyhřáté místnosti ale často zkondenzuje vlhkost nejen vně, ale i uvnitř fotoaparátu. Pokud možno, zarosený fotoaparát nezapínejte. Většinou se nic nestane, ale přesto je tu zvýšené riziko zkratu a jiných problémů, tak zbytečně neriskujte a nechte fotoaparát raději pořádné prohřát. To může trvat desítky minut i hodiny. Jistě jste stejně jako Koala netrpěliví, ale nač zbytečně riskovat. Pokud chcete proces urychlit, vložte fotoaparát do sáčku tak, aby k němu nemohl vzduch a nechte jej ohřát. Fotoaparát se ohřeje rychleji bez nebezpečného srážení vlhkosti.
Hlavní je ale jedna věc, jít vůbec ven, abyste nějaké sněžné fotky mohli nafotit.
Co je ale na zimním focení úplně nejdůležitější, je samozřejmě zvednout se z křesla a jít vůbec ven. Zima je studená, často nepříjemná, ale nezřídka také velmi krásná a je škoda sedět jen tak doma. Kdo sedí doma, většinou nic nevyfotí. Tedy pokud není vaší oblibou focení nejrůznějších zátiší :-) Výlety venku jsou často velmi krásné a někdy i špatné počasí může přinést mnoho zajímavých snímků, zejména při západech slunce mají mraky zajímavé barvy. Koala už ale pěkně promrzla, takže se vrátila z výletu domů, nechala ohřát fotoaparát a než se začne soustředit na další díl povídání o focení,...
... uvaří si horký čaj s rumem.
