Kodak EasyShare DX7440: Elegantní a šikovný
Před nedávnem jsme měli na otestování kompakt od Kodaku s tajemným názvem DX6440, a už tu máme jeho nástupce. DX7440 je pohledný čtyřmegový kompakt se čtyřnásobným optickým zoomem, umožňující kromě množství expozičních režimů využít i plný manuál.
Kapitoly článku:
- Kodak EasyShare DX7440: Elegantní a šikovný
- Expozice, ostření a další popis
- Zkušební snímky
- Závěr
Po rozbalení
Je možné, že firma Kodak má někde ukryté orákulum s vlastním božstvem, které slyší, co se kde povídá. Čerstvou, ještě nerozbalenou novinku, čtyřmegovou a čtyřnásobným optickým zoomem opatřenou DX7440ku jsme ani nemuseli dlouho prohlížet, aby bylo jasné, že téměř vše, na co jsme žehrali v recenzi předchozícho modelu DX6440, bylo odstraněno. Naše schopnost žasnout nad novými modely fotoaparátů se logaritmicky snižuje s každým novým recenzovaným přístrojem, u kompaktů do 15.000 Kč nám již nezbývá žádná, přesto však jsme po otevření krabičky s novým Kodakem byli příjemně překvapeni.
Kromě zajímavé barvy přístroje zaujme na pohled i kolečko k rychlé volbě hlavních nastavení, které obvykle vídáme v úplně jiných cenových kategoriích, dioptrická korekci optického hledáčku a převeliké LCDčko s úhlopříčkou 5,6 cm. Z ostatních věcí v krabici nás překvapila výměnná síťová vidlice k nabíječce akumulátoru, přičemž kromě "normální" české vidlice je přiložena i jakási pohanstvím zavánějící vidlice se třemi plochými konektory. Neřekneme Vám přesně, v jaké nešťastné zemi používají právě tento typ zástrček (nevíme), naopak víme, co to je přijet se svým fotoaparátem někam do teplých končin a zjistit, že s dobíjením akumulátorů se díky jiným zástrčkám a nesehnatelné redukci můžeme rozloučit.
Dalším nálezem v krabici bude průhledný plastový výlisek s červenou nálepkou "nevyhazujte", což byste možná jinak, neznaje jeho smysl, klidně udělali. Pokud si totiž k fotoaparátu přikoupíte dockovací stanici Kodak Camera Dock, zacvaknete jej právě do tohoto výlisku, který jinak slouží jako praktický stojánek.
První ohledání
DX7440 je lehčí, než na první pohled vypadá, přesto svou váhu má - v kategorii kompaktů patří k větším kouskům. Hmotnost je soustředěna spíše v gripu, což "zavinil" akumulátor a alespoň pro nás to přispívá k dobrému pocitu z držení přístroje v ruce. Tělo přístroje je z pokročilého plastu, pouze vrchní stěna působí dojmem hliníku, to je však dnes již těžko k rozeznání. Barva přístroje by se nejlépe dala popsat jako mix černé a stříbrné, výsledkem čehož je jiskřivá kouřová šeď. Tentokrát nebudeme unavovat podrobným popisem vzhledu přístroje, neboť vše podstatné je patrné z fotografií. Snad jen upřesníme, že dírky vedle objektivu jsou dioda pro signalizaci samospouště/videa, externí světelý senzor a mikrofon, a vedle optického hledáčku je přisvěcovací AF lampa.
Na levoboku najdeme nové řešení známého problému s ukrýváním kontektoru pro USB a spol. Je to gumový pás pokrývající celý bok přístroje, který je možné v dolní části odchlípnout, a pod ním -kuk!- najdeme kýžené konexe. Podle našeho názoru je to lepší řešení než tradičnější záslepka na gumě, přesto nejde o řešení ideální. USBčko se připojuje poněkud nepohodlně, protože krycí guma je hodně tvrdá. Jaká je mechanická odolnost tohoto řešení ukáže až čas.
Jak se ovládá
Tak jako je nejdůležitější částí rádia vypínač, u fotoaparátu je hlavním ovládacím prvkem spoušť. Ta je zde dle očekávání dvoupolohová a opatřená okružím, které slouží k ovládání optického, potažmo digitálního zoomu.
Dalším taktéž podstatným prvkem je kruhový volič režimů, který je zde - jaké příjemné překvapení! - vybaven pojistkou proti samovolnému otočení. Bez stisknutí pojistky je možné přepínat mezi jednotlivými režimy focení, stisknout ji však musíme při zapnutí a vypnutí fotoaparátu, neboť volba Off je jednou z položek kruhového menu a přístroj se zapne prostou volbou některého z režimů snímání. Tím byla odstraněna jedna z bolístek předchozí DX6440ky. Stisknutí pojistky rovněž vyžaduje vstup do "fotoalba" (viz dále) a natáčení videa. V prostředku kruhového voliče je průsvitný kroužek prosvětlený zelenou diodou (velmi elegantní, leč za tmy symboly na voliči neosvětlí), z nějž vyčnívá dvouosá joysticková páčka, která slouží pro navigaci v menu.
V pravém horním rohu zadní stěny narazíme na kolečko, které podobně jako na profesionálních přístrojích (nejen digitálních) slouží k rychlé volbě a změně hlavních nastavení. Kolečko lze nejen otočit, ale i stisknout, čímž se přepíná mezi jednotlivými režimy jeho používání (navigace mezi volitelnými položkami a změna jejich hodnoty). Služby tohoto ovládacího prvku jsou neocenitelné zejména pro ty, kteří často fotí v manuálním nebo poloautomatickém režimu.
Pojďme dále. Na horní straně přístroje najdeme tři tlačítka. Hned první z nich zasluhuje pozornost, neboť umožňuje přepínat mezi třemi typy sériového snímání. První z nich je klasický exposure-bracketing neboli automatické pořízení tří snímků s odstupňovanou expozicí. V menu můžeme vybrat i velikost kroku EV. Druhý typ snímání spočívá v pořizování snímků po dobu, po niž je stisknutá spoušť. Uloženo je však pouze prvních šest z nich. Třetí typ sériového snímání je ke druhému, řekněme, inverzní, neboť dělá totéž s tím rozdílem, že uloženo je posledních 6 snímků. Pokud není v paměti dost místa na uložení všech šesti snímků, přístroj nám to oznámí. Prostředním tlačítkem se dostaneme k režimu makro a překvapivě i k režimu krajina, který zřejmě zaostří na nekonečno. Toto tlačítko nefunguje ve scénických režimech, což vlastně vysvětluje jeho existenci. V těsném sousedství pak sídlí přepínač režimů blesku - je to klasicky blesk automatický, vynucený, vypnutý a redukce červených očí.
Tři následující tlačítka najdeme nad LCD. Delete slouží jako vždy k mazání snímků, vedle je vstup do menu a tlačítko Review slouží k prohlížení pořízených snímků. Podle zářivé oranžové barvy identifikujeme tlačítko Share, které slouží k různému zacházení s obrázky včetně přístupu do "fotoalba". Vpravo dole vedle displeje je další ovládací prvek, a to tlačítko pro zobrazení informací na displeji a pro vypnutí LCD.
Nakonec jsme si nechali kolečko dioptrické korekce, umístěné vedle optického hledáčku. neotáčí se s s ním zrovna snadno, na druhé straně se můžeme spolehnout, že se neotočí samovolně třeba v kapse. A to je z fyzických ovládátek vše.
Volby menu
Menu je zpracováno tak, že vlevo jsou pod sebou zobrazeny ikonky voleb na oranžovém pozadí, vpravo na modrém podkladu se zobrazují nastavené hodnoty. Vpravo nahoře pak najdeme jednoduchý slovní popis zvolené funkce. Vyjmenujme si je všechny po řadě:
Samospoušť (On, Off)
Rozlišení (4Mpix, 3,5Mpix (formát 3:2), 2,1 Mpix, 1,1 Mpix)
Komprese (Fine, Standard)
Vyvážení bílé (Auto, Daylight, Tungsten, Fluorescent)
Interval EV bracketingu (0,3 EV, 0,7 EV, 1,0 EV)
Měření expozice (Multisegmentové, Vážené se zvýhodněným středem, Bodové)
Automatické zaostření (Multizonální, Středové, Volitelné)
Režim autofokusu (Kontinuální, Obyčejný, TTL měření při použití předsádek)
Barevnost (Zdůrazněné barvy, Normální barvy, Ztlumené barvy, Černobílá, Sépie)
Doostření (Nízké, Normální, Vysoké)
Reset (Změna všech hodnot na defaultní nastavení)
Nastavení alba (On, Off) - pro rozdělování snímků do složek
Uložení obrázků (Vestavěná paměť, SD karta)
Liveview - stav displeje po zapnutí fotoaparátu (On, Off)
Rozlišení videa (320x240, 640x480)
Délka videa (Kontinuální, 5, 15 nebo 30 sekund)
Setup - umožní přístup k vlastnímu nastavení fotoaparátu (senzor orientace, zvuk, režim tisku atd.)
Specifikace:
Je možné, že firma Kodak má někde ukryté orákulum s vlastním božstvem, které slyší, co se kde povídá. Čerstvou, ještě nerozbalenou novinku, čtyřmegovou a čtyřnásobným optickým zoomem opatřenou DX7440ku jsme ani nemuseli dlouho prohlížet, aby bylo jasné, že téměř vše, na co jsme žehrali v recenzi předchozícho modelu DX6440, bylo odstraněno. Naše schopnost žasnout nad novými modely fotoaparátů se logaritmicky snižuje s každým novým recenzovaným přístrojem, u kompaktů do 15.000 Kč nám již nezbývá žádná, přesto však jsme po otevření krabičky s novým Kodakem byli příjemně překvapeni.
Kromě zajímavé barvy přístroje zaujme na pohled i kolečko k rychlé volbě hlavních nastavení, které obvykle vídáme v úplně jiných cenových kategoriích, dioptrická korekci optického hledáčku a převeliké LCDčko s úhlopříčkou 5,6 cm. Z ostatních věcí v krabici nás překvapila výměnná síťová vidlice k nabíječce akumulátoru, přičemž kromě "normální" české vidlice je přiložena i jakási pohanstvím zavánějící vidlice se třemi plochými konektory. Neřekneme Vám přesně, v jaké nešťastné zemi používají právě tento typ zástrček (nevíme), naopak víme, co to je přijet se svým fotoaparátem někam do teplých končin a zjistit, že s dobíjením akumulátorů se díky jiným zástrčkám a nesehnatelné redukci můžeme rozloučit.
Dalším nálezem v krabici bude průhledný plastový výlisek s červenou nálepkou "nevyhazujte", což byste možná jinak, neznaje jeho smysl, klidně udělali. Pokud si totiž k fotoaparátu přikoupíte dockovací stanici Kodak Camera Dock, zacvaknete jej právě do tohoto výlisku, který jinak slouží jako praktický stojánek.
První ohledání
DX7440 je lehčí, než na první pohled vypadá, přesto svou váhu má - v kategorii kompaktů patří k větším kouskům. Hmotnost je soustředěna spíše v gripu, což "zavinil" akumulátor a alespoň pro nás to přispívá k dobrému pocitu z držení přístroje v ruce. Tělo přístroje je z pokročilého plastu, pouze vrchní stěna působí dojmem hliníku, to je však dnes již těžko k rozeznání. Barva přístroje by se nejlépe dala popsat jako mix černé a stříbrné, výsledkem čehož je jiskřivá kouřová šeď. Tentokrát nebudeme unavovat podrobným popisem vzhledu přístroje, neboť vše podstatné je patrné z fotografií. Snad jen upřesníme, že dírky vedle objektivu jsou dioda pro signalizaci samospouště/videa, externí světelý senzor a mikrofon, a vedle optického hledáčku je přisvěcovací AF lampa.
Na levoboku najdeme nové řešení známého problému s ukrýváním kontektoru pro USB a spol. Je to gumový pás pokrývající celý bok přístroje, který je možné v dolní části odchlípnout, a pod ním -kuk!- najdeme kýžené konexe. Podle našeho názoru je to lepší řešení než tradičnější záslepka na gumě, přesto nejde o řešení ideální. USBčko se připojuje poněkud nepohodlně, protože krycí guma je hodně tvrdá. Jaká je mechanická odolnost tohoto řešení ukáže až čas.
Jak se ovládá
Tak jako je nejdůležitější částí rádia vypínač, u fotoaparátu je hlavním ovládacím prvkem spoušť. Ta je zde dle očekávání dvoupolohová a opatřená okružím, které slouží k ovládání optického, potažmo digitálního zoomu.
Dalším taktéž podstatným prvkem je kruhový volič režimů, který je zde - jaké příjemné překvapení! - vybaven pojistkou proti samovolnému otočení. Bez stisknutí pojistky je možné přepínat mezi jednotlivými režimy focení, stisknout ji však musíme při zapnutí a vypnutí fotoaparátu, neboť volba Off je jednou z položek kruhového menu a přístroj se zapne prostou volbou některého z režimů snímání. Tím byla odstraněna jedna z bolístek předchozí DX6440ky. Stisknutí pojistky rovněž vyžaduje vstup do "fotoalba" (viz dále) a natáčení videa. V prostředku kruhového voliče je průsvitný kroužek prosvětlený zelenou diodou (velmi elegantní, leč za tmy symboly na voliči neosvětlí), z nějž vyčnívá dvouosá joysticková páčka, která slouží pro navigaci v menu.
V pravém horním rohu zadní stěny narazíme na kolečko, které podobně jako na profesionálních přístrojích (nejen digitálních) slouží k rychlé volbě a změně hlavních nastavení. Kolečko lze nejen otočit, ale i stisknout, čímž se přepíná mezi jednotlivými režimy jeho používání (navigace mezi volitelnými položkami a změna jejich hodnoty). Služby tohoto ovládacího prvku jsou neocenitelné zejména pro ty, kteří často fotí v manuálním nebo poloautomatickém režimu.
Pojďme dále. Na horní straně přístroje najdeme tři tlačítka. Hned první z nich zasluhuje pozornost, neboť umožňuje přepínat mezi třemi typy sériového snímání. První z nich je klasický exposure-bracketing neboli automatické pořízení tří snímků s odstupňovanou expozicí. V menu můžeme vybrat i velikost kroku EV. Druhý typ snímání spočívá v pořizování snímků po dobu, po niž je stisknutá spoušť. Uloženo je však pouze prvních šest z nich. Třetí typ sériového snímání je ke druhému, řekněme, inverzní, neboť dělá totéž s tím rozdílem, že uloženo je posledních 6 snímků. Pokud není v paměti dost místa na uložení všech šesti snímků, přístroj nám to oznámí. Prostředním tlačítkem se dostaneme k režimu makro a překvapivě i k režimu krajina, který zřejmě zaostří na nekonečno. Toto tlačítko nefunguje ve scénických režimech, což vlastně vysvětluje jeho existenci. V těsném sousedství pak sídlí přepínač režimů blesku - je to klasicky blesk automatický, vynucený, vypnutý a redukce červených očí.
Tři následující tlačítka najdeme nad LCD. Delete slouží jako vždy k mazání snímků, vedle je vstup do menu a tlačítko Review slouží k prohlížení pořízených snímků. Podle zářivé oranžové barvy identifikujeme tlačítko Share, které slouží k různému zacházení s obrázky včetně přístupu do "fotoalba". Vpravo dole vedle displeje je další ovládací prvek, a to tlačítko pro zobrazení informací na displeji a pro vypnutí LCD.
Nakonec jsme si nechali kolečko dioptrické korekce, umístěné vedle optického hledáčku. neotáčí se s s ním zrovna snadno, na druhé straně se můžeme spolehnout, že se neotočí samovolně třeba v kapse. A to je z fyzických ovládátek vše.
Volby menu
Menu je zpracováno tak, že vlevo jsou pod sebou zobrazeny ikonky voleb na oranžovém pozadí, vpravo na modrém podkladu se zobrazují nastavené hodnoty. Vpravo nahoře pak najdeme jednoduchý slovní popis zvolené funkce. Vyjmenujme si je všechny po řadě:
Samospoušť (On, Off)
Rozlišení (4Mpix, 3,5Mpix (formát 3:2), 2,1 Mpix, 1,1 Mpix)
Komprese (Fine, Standard)
Vyvážení bílé (Auto, Daylight, Tungsten, Fluorescent)
Interval EV bracketingu (0,3 EV, 0,7 EV, 1,0 EV)
Měření expozice (Multisegmentové, Vážené se zvýhodněným středem, Bodové)
Automatické zaostření (Multizonální, Středové, Volitelné)
Režim autofokusu (Kontinuální, Obyčejný, TTL měření při použití předsádek)
Barevnost (Zdůrazněné barvy, Normální barvy, Ztlumené barvy, Černobílá, Sépie)
Doostření (Nízké, Normální, Vysoké)
Reset (Změna všech hodnot na defaultní nastavení)
Nastavení alba (On, Off) - pro rozdělování snímků do složek
Uložení obrázků (Vestavěná paměť, SD karta)
Liveview - stav displeje po zapnutí fotoaparátu (On, Off)
Rozlišení videa (320x240, 640x480)
Délka videa (Kontinuální, 5, 15 nebo 30 sekund)
Setup - umožní přístup k vlastnímu nastavení fotoaparátu (senzor orientace, zvuk, režim tisku atd.)
Specifikace:
| Rozlišení | 4Mpix |
| Optický zoom | 4x |
| Digitální zoom | 4x |
| Velikost CCD | 1/2.5" |
| Fyzický počet pixelů | 4.23 Mil. |
| Maxohnisková vzdálenost | 21.8 mm |
| Minimální ohnisková vzdálenost | 5.5 mm |
| Maximální rychlost závěrky | 1/2000 sec |
| Minimální rychlost závěrky | 64 sec |
| Formát snímků | JPEG |
| Video | VGA (640x480 pix) při 13 fps, QVGA (320x240 pix) při 24 fps |
| Formát videa | MOV (MPEG-4) |
| Expoziční režimy | Program, Automat, Manuál, Priorita clony, Priorita času |
| ISO | 100, 800, 400, 200, 80 |
| Měření expozice | Multisegment, Plošné s váženým středem, Bodové |
| Rozsah makra | 10-60 cm |
| Samospoušť | 10 s |
| Vyvážení bílé | Automaticky, Presety |
| Kontinuální snímání | 2snímky/s |
| Paměťová karta | SD |
| Rozměry | 100.3x69.2x40.2 mm |
