Sony NEX-6: pan dlouho očekávaný

Dnes se podíváme na fotoaparát, o kterém zákazníci snili už při představení prvního NEXe. Chvíli to ale trvalo, než se objevil. Podobně tomu bylo i u Olympusu, tam jsme si na hledáčkové verze také museli počkat několik "bezhledáčkových" generací. Do redakce zavítal Sony NEX-6 s novým powerzoom objektivem 16-50mm F3,5-5,6 OSS. Tento NEX je papírově asi tím nejlepším, co Sony v této třídě zatím vymyslelo.

Má hledáček stejně jako NEX-7, nicméně má zajímavější 16MPx Exmor CMOS snímač (tedy s nižším rozlišením a pravděpodobně i nižším šumem), je tu výraznější grip, polohovatelný displej, více ovládacích prvků a tlačítek a zejména potěší znatelně nižší cena ve srovnání s již zmíněným fotoaparátem NEX-7. K tomu se tu navíc objevil 16-50mm powerzoom objektiv a hybridní autofokus, kombinující fázové a kontrastní ostření. Bude tedy NEX-6 vynikající nejen na papíře, ale i v praxi?

 

Sony NEX-6 není úplně typický NEX. Jeho tělo sice zachovává tradiční tvary, přesto je o trochu větší, a tak s nasazeným objektivem už nebude působit jako "zadní krytka objektivu", což je už zlidověné označení NEXů nižších tříd. Zpracování je dobré, menší výtku mám až na výklopný blesk, který působí, že by se snad měl zbortit vlastní vahou pár gramů. K držení nemám výhrady, grip je dostatečný, hmotnost fotoaparátu relativně malá a díky větším rozměrům je vedle displeje slušné místo i pro palec.

Velkou část přídě tvoří bajonet pro objektivy řady "E". Za ním se skrývá APS-C Exmor CMOS snímač s rozlišením 16 megapixelů. Jde o jeden z nejlepších APS-C snímačů na trhu. Už v mnoha fotoaparátech v různých modifikacích (Sony NEX-5N i NEX-5R, Nikon D5100 a dalších) prokázal, že trpí na poměrně malý šum a nabídne velmi vysoký dynamický rozsah. Dole je páčka pro odjištění objektivu, rozhodně by ale mohla být větší. Jde tu dobře vidět, že Sony moc nepočítá s tím, že by výměna objektivů byla nějak častým úkonem fotografů s tímto fotoaparátem. Na těle dále najdete přisvětlovací AF diodu (slouží i jako ikonka samospouště a indikace detekovaného úsměvu), na gripu je pak snímač dálkového ovládání.

K testu jsme dále dostali powerzoom objektiv Sony E 3.5-5.6/PZ 16-50mm OSS. Po přepočtu nabídne ohniskové vzdálenosti 24 až 75 milimetrů. Proti běžným setovým objektivům tak umožní fotit snímky s větším úhlem záběru, na druhou stranu je jeho max. přiblížení o něco menší (zoom má stejnou hodnotu 3,1×). Světelnost se nijak nezměnila, má standardní hodnoty F3,5 na nejkratší a F5,6 na nejdelší ohniskové vzdálenosti. Objektiv je vybaven optickou stabilizací obrazu a může používat 40,5mm filtry.

Netradiční je však samotná funkce powerzoomu. Zoomování je tedy elektronické. Prvním způsobem je posuvník na levé straně objektivu. Ten funguje podobně jako klasická zoomovací páčka. Posunutím nahoru zoomujete, naopak dolů se oddaluje. Druhou možností je zoomovací prstenec. I ten má elektronickou vazbu, zde ale nestačí jen pootočit (naklopit jako páčku), ale zoomování je svázáno stejně jako u mechaniky. Tedy objektiv zoomuje dokud se otáčí prstencem (nebo dokud nenarazíte na max. zoom), ale lehké pootočení jen lehce změní ohniskovou vzdálenost a zastaví se (nefunguje to tedy tak jako u 12-50mm objektivu Olympus).

Vazba na otočení mě docela potěšila. I když je prostě cítit, že je to elektronické a trochu gumové, objektiv se opravdu velmi dobře snaží, aby to nebylo moc poznat. Vazba je tedy rychlá a v rámci možností elektronického zoomu přesná, při velmi výrazně rychlém otočení je ale patrné, že zoomování na chvilku nestíhá.

Po stranách fotoaparátu jsou ouška na provlečení popruhu. Nalevo je vidět vystoupnutí elektronického hledáčku. Směrem doprava vidíte sáňky na blesk a výklopný externí blesk, jehož rameno nepůsobí moc bytelně. Opravdu jsem ze zpracování blesku neměl moc dobrý pocit. Dále tu naleznete dvě kolečka. To vrchní nastavuje fotografické režimy a jde opravdu velmi ztuha. Stříbrné kolečko pod ním slouží k nastavování různých věcí jako je clona, čas (v manuálním režimu nastavuje clonu), případně korekci expozice a umožňuje také procházení menu nabídek.

Na gripu vidíte páčku pro zapnutí přístroje, která by mohla být trochu jemnější, spoušť má dle mého názoru poněkud moc dlouhý chod a vyžaduje hlubší zmáčknutí pro aktivaci její funkce. I vyjíždění z menu nabídek je kvůli tomu trochu složitější (chvíli trvá, než si zvyknete mačkat trochu více než obvykle). Jako poslední je tu tlačítko Fn, které obsahuje podařené quick menu. Volby, které pomocí něj můžete nastavit, si můžete vybrat v menu a dát si tu tak oblíbené a nejčastěji používané položky.

LCD displej má 3,0" úhlopříčku a vysoké rozlišení 921.000 bodů. Má širokoúhlý poměr stran, a tak na samotný snímek zbývá trochu méně místa, černý sloupec na pravé straně je pak použit pro vysvětlivky ovladačů, které se mohou v závislosti na režimu měnit. Pozorovací úhly jsou vynikající, obraz je dostatečně ostrý, detailní a barevně v pořádku.

Vlevo nahoře je pak elektronický hledáček s velmi vysokým rozlišení 2,4 milionu bodů (1024×768 pixelů), který patří k nejlepším elektronickým hledáčkům dneška. Obraz je opravdu velmi ostrý, expozicí i barvami odpovídá finálnímu snímku a pro manuální ostření může být velkou výhodou i možnost znatelného zvětšení náhledu. V interiérech počítejte s mírným šumem, ale i přesto se dá manuálně dost dobře ostřit. Automatické přepínání mezi EVF a LCD displejem je rychlé a vhodně zvolené. Nechybí ani dioptrická korekce hledáčku. Tlačítko pro vyklopení blesku mě poněkud zklamalo, doslova je nutné ho "zarvat" až dovnitř (možná jen vlastnost kusu, nevím, ale normálním stisknutím jsem neměl šanci blesk otevřít). Následuje tlačítko pro vstup do režimu prohlížení.

Tlačítku AEL můžete přiřadit libovolnou funkci, ani zdaleka to nemusí být jen zámek expozice nebo ostření (dal jsem si tu volbu ostřících bodů). Pod ním je multifunkční tlačítko, které mění funkci podle režimu, většinou funguje jako tlačítko Menu nebo "zpět". Na hraně fotoaparátu je červené tlačítko pro spuštění nahrávání videosekvencí. Zpoždění nahrávání je zhruba necelých 1,5 sekundy, což není zas tak málo. Vraťme se ale zpátky blíže k displeji. Najdete tu čtyřsměrný ovladač, který lze otáčením použít např. pro prolézání menu nabídek nebo ke korekci expozice. Směrem nahoru volíte zobrazení displeje, vpravo je ISO citlivost, dole korekce expozice a vlevo samospoušť a sekvenční snímání. Spodní tlačítko u displeje má nastavitelnou funkci (např. přepínání RAWu a JPEGu).

Na pravé straně v podstatě nic není, pouze ouško na popruh a také jde odtud vidět kousek tlačítka pro spuštění nahrávání videosekvencí). Z toho pohledu také vidíte délku fotoaparátu s objektivem při maximálním vysunutí.

Zleva vidíte krytku, pod níž je USB a HDMI port. Krytka je z tvrdého plastu, jen by se nemusela posouvat nahoru a dolů. Je tu logo bezdrátového Wi-Fi připojení, na které se podíváme v pozdějších kapitolách recenze. Setový 16-50mm objektiv je na poměry zoomovacích objektivů velmi krátký, o vyložený pancake ale nejde (tloušťka 3 centimetry). Přední prstenec zoomuje, v režimu manuální ostření slouží k zaostřování, na to má ale trochu hrubší chod (pro zoomování je vynikající, ale pro jemné doladění ostření tu je ještě mírný prostor pro zlepšení). Ve všech režimech pak páčka umístěná trochu blíže těla funguje jako zoomovací.

Vespod je kovový závit pro stativ (v ose objektivu) a krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu.

Po odjištění pojistky tu můžete vložit Li-Ion akumulátor NP-FW50 a paměťovou kartu SD, SDHC, SDXC nebo Memory Stick Duo.

Ergonomie ovládání je tedy o něco lepší než u běžných NEXů nižších tříd, přesto jsme tu našli pár nedostatků v podobě velmi tuhých ovladačů. V dalších kapitolách se podíváme na fotografické výsledky.