Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotografický blesk na cestě časem – 3. díl

18.3.2009, Roman Pihan, článek
V minulých dílech jsme se propracovali až k TTL měření automatické expozice s bleskem dnes běžně používaném u filmových fotoaparátů. Moderní TTL měření bylo však v digitálních fotoaparátech ještě rozšířeno o předblesk, což je dnešní téma. Pojďte s námi tedy opět proniknout do tajů fotografických blesků.

TTL měření s předbleskem


Automatické určování bleskové expozice měřením odraženého světla blesku o senzor vycházející z metody měření u filmových fotoaparátů by bylo možné realizovat i u digitálních fotoaparátů odrazem o jejich senzor. Měření by bylo dokonce přesnější než měření odrazem o film, protože odrazivost senzoru je konstantní a výrobci dobře známá. Současné moderní digitální fotoaparáty však zavedly modifikaci TTL měření, a sice tzv. TTL měření s předbleskem. To umožnilo posunout měření bleskové expozice ještě dále a zapracovat do něj dokonce určité prvky „umělé inteligence“, jak uvidíme dále.




Tento snímek je pořízen běžně s bleskem. Aby však blesk na snímku nebyl vůbec vidět, tak to vyžaduje pokročilou práci s ním včetně dobrého naměření expozice.


U TTL měření s předbleskem je čidlo blesku také za objektivem (je to tedy TTL měření), ale k měření se využívá běžný expoziční senzor umístěný nejčastěji v hledáčku fotoaparátu. Celé TTL měření blesku s předbleskem včetně běžného měření expozice trvalým světlem potom probíhá podle následujícího scénáře:




Při TTL měření blesku s přebleskem se k měření využívá expoziční senzor určený pro trvalé světlo (červeně). Většina DSLR tím pádem nemá žádné specializované čidlo blesku měřící odrazem o senzor/film.

  1. V klidovém stavu je zrcátko dole a světlo míří do hledáčku (modře), na expoziční senzor (červeně) a díky polopropustnému hlavnímu zrcátku i na zaostřovací senzor (zeleně) – více viz 2. díl seriálu o DSLR.
  2. Po namáčknutí spouště do poloviny dojde expozičním senzorem (označen červeně) k změření intenzity stálého světla na scéně a k nastavení ISO, clony a času podle aktuálně zvoleného expozičního režimu.
  3. Po úplném domáčknutí spouště nedojde ale ihned ke sklopení zrcátka a k expozici snímku, ale zrcátko zůstane ještě v dolní poloze a blesk (interní nebo externí – v tomto smyslu se na strategii měření nic nemění) vyšle slabý měřící záblesk - tzv. předblesk (pre-flash).
  4. Odražené světlo předblesku od scény projde objektivem a je analyzováno stejným expozičním senzorem jako trvalé světlo (červeně). V reálu se tedy analyzuje změna (přírůstek) světla na expozičním senzoru způsobená předbleskem. K tématu analýzy vlivu předblesku se ještě vrátíme.
  5. Na základě analýzy změny světla na expozičním senzoru (červeně) způsobené předbleskem je vypočítána potřebná intenzita bleskového světla.
  6. Teprve nyní se sklopí zrcátko do horní polohy, otevře se závěrka a exponuje se snímek.
  7. Během expozice a podle nastavení synchronizace blesku na první nebo druhou lamelu bleskne blesk vypočítaným výkonem (viz bod 5).
  8. Závěrka se uzavře, zrcátko se sklopí do dolní polohy a vše se vrací do klidu. Pokud má blesk indikátor správné expozice a pokud výše uvedený proces proběhl bez problémů, správná expozice bleskem se potvrdí.




Správná expozice s bleskem se na první pohled může zdát snadná a pro fotoaparáty plné elektroniky snadno dosažitelná. Opak je ale pravdou a ani moderní TTL měření s předbleskem není prosté chyb. Proto se stále inovuje, což ovšem přináší kompatibilní problémy blesk – tělo.


Z uvedeného vyplývá, že zejména moderní digitální zrcadlovky nemají žádný senzor schopný měřit blesk při sklopeném zrcátku odrazem o senzor, a tedy během expozice. Klasické TTL měření blesku odrazem o film/senzor tedy nemůže fungovat, a proto starší blesky, které zjednodušeně řečeno neumí předblesk, nebudou pracovat v automatickém režimu. Například Canon ve všech svých digitálních zrcadlovkách nemá žádné čidlo měřící odrazem o senzor, a používá tedy vždy TTL měření s předbleskem, které označuje jako E-TTL. Proto na DSLR Canon budou pracovat jen blesky, které umí předblesk. Canon je značí v názvu písmenem X a jsou to blesky Speedlite 220EX, 380EX, 420EX, 430EX, 550EX, 580EX, 580EX II a makroblesky MR-14EX a MT-24EX.




Canon Speedlite 580EX (vlevo) a jeho inovovaná verze 580 EX II (vpravo) jsou nejmodernější blesky Canon a oba disponují E-TTL měřením s předbleskem, a tak jsou primárně určeny pro DSLR Canon. Oba však umí i TTL odrazem o film, a tak budou pracovat i na filmových fotoaparátech Canon EOS. 580 EX II umí i klasické automatické měření bez podpory fotoaparátu díky čidlu na svém těle.


Pro úplnost je nutné dodat, že např. Canon zavedl ještě jakýsi mezistupeň mezi klasickým TTL měřením s odrazem o film a pozdějším E-TTL měřením s předbleskem a nazval jej A-TTL (Advanced TTL). Disponují jím blesky Speedlite 300TL a všechny blesky Canon řady EZ a jedná se o klasické TTL měření s odrazem o film avšak vylepšené o zárodek předblesku. Ten byl buď infračervený, nebo klasický bleskový a byl vyslán vždy po stisku spouště do půlky. Cílem tohoto předblesku však bylo pouze určit vzdálenost k hlavnímu objektu a podle toho nastavit vhodnou clonu.




Například blesk Canon Speedlite 540EZ pracuje systémem A-TTL a má infračervený „předblesk“. Ten je vyhodnocen přímo bleskem a slouží k změření vzdálenosti k hlavnímu objektu. E-TTL potřebné pro digitální zrcadlovky Canon tento blesk ale neumí.


Výhody a nevýhody TTL měření s předbleskem


Shrneme-li současný stav bleskových automatik, tak většina digitálních fotoaparátů všech výrobců používá nějakou variantu TTL měření s předbleskem. Canon jej značí E-TTL, Nikon i-TTL, Pentax P-TTL, Olympus TTL-AUTO, Sony Pre-flash TTL atd. Tento systém má své výhody ale i své nevýhody, bez ohledu na ně je ale nejpřesnějším a nejlepším systémem automatického měření bleskové expozice současnosti:

Výhody TTL měření s předbleskem
  1. K měření je použit stejný senzor určený k měření stálého světla a ten je většinou vícesegmentový a může být i barevný. Například Nikon běžně používá RGB barevný senzor s 420 nebo 1005 segmenty.
  2. Senzor vidí odražené světlo od blesku zcela ostře a může tedy analyzovat obraz i plnohodnotně obsahově.
  3. Díky možnosti analýzy je méně snadné senzor zmást např. bodovými odlesky, zdroji světla atd. Je to sice těžší, ale stále to bohužel jde.
  4. Intenzita blesku může být spočítána relativně ke stálému světlu, což velmi zpřesňuje tzv. fill-in blesk, kdy je třeba světlem blesku jen doplnit scénu.
  5. Předblesk se vysílá těsně před expozicí, a je tedy tak blízko hlavnímu blesku, že ruší jen minimálně.

Nevýhody TTL měření s předbleskem
  1. Předblesk může donutit objekt mrknout.
  2. Předblesk lehce zpožďuje reakci na spoušť.
  3. Předblesk lehce vybíjí baterie blesku.
  4. Předblesk spouští studiové blesky, optické spouštění podřízených blesků (Slave) díky tomu není možné.
  5. Předblesk máte ruční flashmetry, a je tedy obtížné díky předblesku ručně změřit expozici bleskem.




TTL měření s předbleskem je v současnosti nejlepší systém na automatické určování expozice s bleskem. Některé situace zvládá na jedničku, někdy však přes všechny snahy chybuje. Kdy a proč si rozebereme příště.


Příště si podrobně posvítíme na TTL měření s předbleskem, podíváme se na jeho nejmodernější dílčí vylepšení a rozebereme jeho stále nevyřešené problémy.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.