Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotografický blesk na cestě časem – 9. díl

29.4.2009, Roman Pihan, článek
Po vyřešení správné expozice bleskem a po vyřešení míchání barev blesk/trvalé světlo je posledním faktorem k perfektním výsledkům s bleskem vyřešení lesků a stínů. Řada fotografů si jistě všimla, že blesk obvykle produkuje nepěkné tvrdé světlo právě bohaté na stíny a lesky. Jak docílit výrazného zlepšení tohoto problému se dočtete v tomto díle.

3. Stíny a lesky způsobené světlem blesku


Pro pochopení, proč blesk vytváří ostré stíny a lesky, je nutné pochopit vlastnosti světla důležité obecně pro fotografii, a tudíž nejen pro práci s bleskem. Prozraďme rovnou na začátku, že ostrost stínů určuje úhlová velikost světelného zdroje. Platí, že čím větší z hlediska úhlové velikosti se fotografovanému předmětu jeví světlo, tím měkčí (pozvolnější) stíny a lesky vytvoří. A naopak – čím je světlo úhlově menší (hodnoceno z hlediska fotografovaného předmětu), tím ostřejší budou stíny a lesky.




Snímky s bleskem bez výrazných stínů a lesků je možné poměrně snadno docílit zejména v interiérech, je však třeba porozumět světlu a jeho parametrům.


Úhlově malé světelné zdroje

Úhlově malé světelné zdroje (Slunce, baterka, reflektory auta, fotografický blesk atd.) budou tedy produkovat ostré stíny a lesky ne proto, že jejich světlo by bylo nějak „špatné“, ale proto, že jejich úhlová velikost je malá. Slovo úhlová je velmi důležité, protože například Slunce je sice rozměrově obrovské, ale je současně velmi daleko, a tudíž se nám při pohledu na něj ze Země jeví jako „malé“ – zhruba v úhlu půl stupně. A právě úhlová velikost vezme do úvahy oba faktory – fyzickou velikost a vzdálenost.




Malý světelný zdroj nemůže svítit svými částmi „za objekt“, a proto za ním vytvoří ostré a hluboké stíny.


Úhlově velké světelné zdroje

Naopak úhlově velké světelné zdroje (obloha, velké okno, nepřímé osvětlení o strop, kde vlastně „svítí“ strop atd.) budou produkovat pozvolné měkké stíny a nevýrazné lesky. A je-li světelný zdroj úhlově opravdu velký, například 160° a více, stíny a lesky zmizí téměř docela – hovoříme potom o bezestínovém fotografování. Skutečné bezestínové fotografování lze docílit např. ve světelném stanu, kde světlo obklopí fotografovaný předmět ze všech stran, tj. teoreticky až 360°. Při úhlové velikosti světla pod asi 160° je pro bezestínové fotografování třeba zajistit, aby světlo přicházelo ve směru od fotografa.




Velký světelný zdroj částí své plochy svítí za objekt, a díky tomu jsou stíny pozvolné, a ne příliš kontrastní.


Pro rychlou orientaci pomůže jednoduchá tabulka:
 
   Plošná velikost světla
Malá Velká
Vzdálenost světla Malá Střední Žádné
Velká Ostré Střední
Jaké stíny a lesky (orientačně) produkují různě velká světla v různé vzdálenosti?


Jaké světlo je blesk

Fotografický blesk nasměrovaný přímo vpřed, a je jedno zda externí (systémový) nebo vestavěný, je vždy plošně velmi malé světlo, které se fotografovanému bude logicky jevit jako úhlově malé. Bude tedy produkovat velmi ostré stíny a lesky, o čemž se asi každý již přesvědčil. Situaci trochu zachraňuje fakt, že se jedná o čelní světlo, takže většina stínů se tvoří za fotografovaným předmětem, a není tudíž viditelná. Bohužel ale stále zbývá dostatek viditelných stínů a zejména lesků, které použití přímého blesku na fotografiích nezbytně prozradí.




S fotoaparátem na výšku a bleskem (zleva) se vytvoří ostré stíny vpravo na snímku – viz nos, hlava atd.


Blesk odrazem

Dramatická změna nastane v okamžiku, kdy hlavici blesku nasměrujete na bílý strop či na bílou stěnu. V takovém případě je primárním zdrojem světla sice blesk, ale z hlediska fotografovaného předmětu je možné za zdroj světla považovat strop/stěnu. Dá se na to totiž dívat tak, že vlastně odrazem „svítí“ strop či stěna. Toto světlo je ale úhlově velké, a tudíž stíny a lesky téměř mizí. To je tedy trik pro nenápadné fotografování s bleskem v rozumně velkých a bíle vymalovaných místnostech.

Blesk odrazem nelze přirozeně použít u interních blesků, které neumožňují natočení bleskové hlavice, a nelze jej použít ani tam, kde není „vhodný“ strop či stěna. Blesk odrazem tedy nelze použít když:
  • Strop je příliš vysoko (pražská Lucerna)
  • Strop je velmi členitý (podloubí, vinný sklípek)
  • Strop je tmavý (dřevěné obklady na stropě, jeskyně)
  • Strop je lesklý (podhledy atd.)

Jen připomeňme, že ze zcela logického důvodu není možné použít blesk odrazem v exteriéru.

Naštěstí ve velkém množství interiérů je strop běžně bílý a přijatelně nízko, a tak je silný systémový blesk schopen místnost odrazem o něj dostatečně rovnoměrně vysvítit. V nouzi se dá využít i bílá stěna na vhodném místě z hlediska fotografa, na kterou je potom možné blesk nasměrovat. Počítejte ale s tím, že odraz je pro světlo velmi neefektivní, a tak potřebná síla záblesku je mnohem větší. To klade jednak nároky na výkon blesku (směrné číslo), ale také více vybíjí baterie blesku. Otevřená clona či vyšší ISO pomůže blesku práci ulehčit.


Vizitka na blesku

Čistě horní světlo produkované stropem sice velmi efektivně potlačí stíny i lesky a rovnoměrně prosvítí celou místnost, vede ale k poněkud tmavým a „vyhaslým“ očím. Současně poměrně málo prosvětluje obličeje, zvláště jsou-li kryty čepicí, kloboukem, bohatými vlasy atd. Proto se malá část světla (cca 10-20 %) pouští z blesku přímo vpřed, a tím do očí, kde vytvoří jiskřičky, do obličeje, pod vlasy, pod klobouky atd. Slouží k tomu velmi jednoduchý trik, a sice obyčejná bílá kartička (např. zadní strana vizitky) umístěná pod gumičku na hlavě blesku. Řada blesků má tuto kartičku v hlavě vestavěnou, je však účinná jen při fotografování na šířku.




S hlavicí blesku nasměrovanou na strop se nevytvoří téměř žádné stíny. Odrazná kartička (vizitka) na blesku současně vytvoří jiskřičky v očích.


Část světla se od bílé kartičky odrazí přímo vpřed, čímž oči a obličeje prosvítí. Většina světla ale postupuje na strop, kde odrazem vytvoří velké světlo likvidující stíny a lesky. Nasměrování kartičky není nijak kritické, jen je třeba dát pozor na přesun kartičky při změně fotografování z horizontálního na vertikální a naopak.




Správná poloha hlavice blesku a odrazné kartičky při fotografování na šířku. Odrazná kartička bývá velmi často přímo vestavěna v hlavě blesku.




Správná poloha hlavice blesku a odrazné kartičky při fotografování na výšku. Vestavěná kartička v hlavě blesku se bohužel použít nedá – odrážela by světlo do strany a ne vpřed.


Barevný strop

Není-li strop či stěna čistě bílá ale mírně barevná (například starý strop žlutý díky cigaretám), tak je třeba dát pozor na to, že fotografujete ve světle s barvou stropu. Nejlepší a nejpřesnější je vyvážit bílou na střední šedou tabulku, kterou je třeba vyfotografovat odraženým bleskem namířeným na strop. V nouzi pomůže vyvážit bílou přímo na strop jako by to byla střední šedá tabulka. Strop je potom ale třeba vyfotografovat jako střední šedou tabulku přímým bleskem.


Makroblesky

Zajímavou alternativou jsou makroblesky, které sice tvoří plošně malý světelný zdroj, ale zdroj světla je přísně rovnoměrně rozmístěn kolem objektivu. Díky tomu sice tvoří ostré stíny, ale tyto stíny se tvoří vždy za objektem, a jsou tudíž neviditelné. Makroblesky se používají zejména na dokumentární účely, v makrofotografii atd., je známo ale jejich použití i na portréty.




Makroblesk má světlo rozmístěné kolem osy objektivu. Toto světlo vytváří sice stíny, ale ty jsou vždy za objektem, a tudíž jsou na fotografii neviditelné.


Příště se podíváme na některé méně obvyklé funkce blesku.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.