Panasonic Lumix FZ28: o krok blíže dokonalosti

Ultrazoomy Panasonic Lumix řady FZ se u nás těší velké oblibě. Může za to poměrně rozumná cena, velká nabídka nejrůznějších funkcí a objektivy Leica s dobrými vlastnostmi. Naopak jim byla vždy vytýkána velká míra digitálního šumu. Ještě dnes fotím s modelem FZ7 z počátku roku 2006 a míra šumu je skutečně naprosto katastrofální. Je to škoda, protože jinak fotoaparát nemá žádnou výraznější chybu. Proto bude zajímavé sledovat, jak se s tímto problémem Panasonic vypořádal u modelu FZ28, který nahrazuje starší FZ18. Ta se se šumem potýkala také. Doufejme, že problémy budou zažehnány a dobré vlastnosti zachovány.

Panasonic Lumix DMC-FZ28 je ultrazoom, který patří k nejpokročilejším ve své třídě. Nabízí totiž rozsáhlý 18× optický zoom v podání objektivu Leica se světelností F2,8 - F4,4. Design se v podstatě nijak nezměnil a zůstává téměř totožný s modelem FZ18. Novinkou je však větší 1/2,33" CCD čip, jehož rozlišení vzrostlo na 10 megapixelů (FZ18 měla 1/2,5" čip s rozlišením 8 megapixelů). Zůstal zachován i RAW formát, díky čemuž se fotograf může nad úpravami a laděním fotografií doslova vyřádit.


Ergonomie a rozmístění ovládacích prvků

Tělo je plastové, na první pohled sice působí trochu laciněji, ale ve skutečnosti je zpracování velmi dobré. Fotoaparát má typický design ultrazoomů s předsunutým objektivem, mohutným gripem a také poměrně vyčnívajícím elektronickým hledáčkem. Hmotnost 417 gramů včetně akumulátoru je tak akorát a ve spolupráci s pogumovaným a dobře tvarovaným gripem se fotoaparát dobře drží. Dá se držet a ovládat jednou rukou, ale ne vždy pogumování gripu bude stačit. V suchých rukách má fotoaparát tendenci mírně klouzat. Nicméně držení rozhodně patří k těm lepším. Překvapí poněkud výrazně zasunutý objektiv ve vypnutém stavu.
Přední část nijak výrazně nepřekvapí. Dominantou je velký objektiv, nad nímž je výklopný blesk. Při pohledu zepředu je pak na pravé straně přisvětlovací dioda slušného výkonu, mikrofon a dole logo společnosti Leica. Na levé straně si lze všimnout pouze výrazný grip a označení modelu fotoaparátu.
Velkou zajímavostí je objektiv Leica. Bohužel nedosahuje úžasných světelností modelů FZ7 a FZ8 (F2,8-F3,3), dokonce ani svého předchůdce (F2,8-F4,2), ale má trochu horších F2,8-F4,4. Ač tato světelnost není tak dobrá jako u předchůdců, pořád jde o nejlepší světelnost ve třídě ultrazoomů. To si zaslouží pochvalu. Oproti modelu FZ18 se rozsah ohnisek posunul mírně do širšího úhlu, ačkoli 18× optický zoom nabízí oba fotoaparáty. Místo 28 - 504 mm je tak nyní k dispozici příjemnějších 27 - 486 mm.

Pochopitelně byla zachována i účinná optická stabilizace Mega O.I.S. Maximální hodnota clony v celém rozsahu ohnisek činí F8, což je pro kompakty typické. Velmi zajímavá je možnost montáže 46mm a 55mm filtrů. Menší 46mm filtry se montují přímo na objektiv, větší 55mm filtry se pak přes redukci DMW-LA3E dají namontovat na tubus objektivu. Výrobce již v balení nabízí menší 55 redukci, ta je ale určena jen jako držák sluneční clony. Kdo má 52mm filtry z modelu FZ7 nebo FZ8, může je s trochou štěstí využít. Lze je totiž nasunout na vysouvající se část objektivu, ale pochopitelně je nelze nijak zajistit. Fotoaparát k tomu není určen. Je to takové řešení "pomoz si sám", ale funguje.
Vzhledem k tomu, že se objektiv i při maximálním zoomu nevysouvá příliš daleko, není případný redukční kroužek ani příliš dlouhý. Tělo má seshora klasický tvar ultrazoomu. Nad objektivem je tedy výklopný blesk, který se vyklápí mechanicky tlačítkem a zdvih je poměrně slušný. Pod ním je vidět elektronický hledáček, po stranách fotoaparátu jsou ouška na provlečení popruhu na krk. Levá strana neobsahuje vůbec nic, veškeré ovladače jsou napravo. Největším prvkem je zde hlavní ovládací kolečko fotografických režimů, které nabízí neuvěřitelných 14 voleb. Velkou část zde zabírají scénické režimy. Kolečkem se otáčí pohodlně, jednou rukou to jde pochopitelně dost ztuha, ale dvojici prstů to nečiní žádné problémy.

Napravo dole je posuvné tlačítko, kterým se fotoaparát spouští. Sice mám raději mačkající se tlačítka, ale i toto se ovládá pohodlně a bez problémů. Směrem nahoru je tlačítko AF/MF, kterým se přepíná mezi automatickým a manuálním ostřením. Je potřeba trochu delší stisk, ale není tak dlouhý, aby to obtěžovalo. Dalším ovládacím prvkem je tlačítko AF/FOCUS, kde se krátkým stiskem přepínáte mezi normálním a makro ostřením. Delší stisk pak aktivuje režim úpravy ostřícího bodu. Šipkami na čtyřsměrném ovladači nebo joystickem pak můžete upravovat místo ostření. To má výchozí pozici uprostřed a jeho úprava probíhá po velmi jemných krocích. Místo ostření si tedy můžete navolit skutečně dle vašich potřeb, a to velmi rychle.

Nesmím zapomenout na spoušť a páčku zoomu. Spoušť se ovládá velmi dobře, namáčknutí i plné zmáčknutí vyžaduje přesně takový stisk a odpor, jaký byste čekali. Překvapení nastane u páčky zoomu. Ta má dvě možnosti ovládání. Její jemné vychýlení způsobí stejně tak jemné a pomalé zoomování. Můžete si tak s větší jistotou navolit přesně takové ohnisko, jaké chcete. Když páčku zoomu vychýlíte o něco znatelněji, motorky se dají plně do práce a objektiv přezoomuje podstatně rychleji.
Vzadu naleznete 2,7" LCD displej s rozlišením 230 000 bodů (320×240 pixelů). Jak je u novějších fotoaparátů Panasonic obvyklé, trpí na malé pozorovací úhly. Zde se opravdu musíte dívat kolmo nebo z velmi malého úhlu, jinak je barevné podání naprosto mimo. Již natočení zhruba 10° tak zesílí efekt vinětace, že působí jako dírková komora. Nad LCD displejem je elektronický hledáček s rozlišením 201 000 pixelů. To je ještě trochu menší rozlišení než v případě LCD displeje. Navíc hledáček má malou úhlopříčku, což práci s ním zhoršuje. Pochválit však musím jeho dioptrickou korekci, která se kolečkem ovládá jednoduše. Nalevo od něj naleznete ještě tlačítko pro vyklopení blesku.
Nyní přejděme k pravé straně, kde jsou všechny důležité ovládací prvky. Nahoře vlevo je přepínač EVF/LCD, kterým můžete aktivovat LCD displej nebo elektronický hledáček. Úplně vpravo nahoře je posuvný přepínač mezi fotografickým a prohlížecím režimem. Osobně bych zde mnohem raději viděl klasické tlačítko. Nezřídka se stává, že si fotograf prohlíží fotografie a najednou potřebuje něco rychle zachytit. Zde musí přepínač vrátit do fotografického režimu a až pak lze fotit. U fotoaparátů s tlačítkem zpravidla stačí na opuštění prohlížecího režimu namáčknout spoušť, což je mnohem rychlejší a hlavně pohodlnější. Naštěstí po zkušenostech s fotoaparátem Panasonic Lumix LZ10 má tento přepínač alespoň jemný chod, a není tak nutno na práci s ním vynakládat větší sílu.

Klasikou fotoaparátů Panasonic je joystick spouštějící rychlé menu (Q. MENU). Je nutno jej chvilku podržet, ale opět se tato doba oproti předchůdcům trochu zkrátila a ovládání je tak ještě pohodlnější. Toto rychlé menu je skutečně velmi dobrý počin, ty nejdůležitější volby zde snadno a rychle nastavíte. Položky jsou uspořádány ve formě kruhového seznamu, poslední položka tedy navazuje na tu první a není nutno se složitě vracet (více v kapitole věnované LCD displeji). Volbu je možné potvrdit stisknutím spouště, joysticku nebo tlačítka SET. Pod joystickem pak naleznete tlačítko DISPLAY, kterým můžete upravit zobrazování LCD displeje či elektronického hledáčku. Tedy plný výpis informací, bez informací, případně forma trochu připomínající hledáčky zrcadlovek.

Hlavním ovládacím prvkem je určitě čtyřsměrný ovladač, který na rozdíl od velkého množství jiných fotoaparátů není v jednom kuse, ale každé tlačítko je zde zvlášť. Díky tomu se ovládá o něco lépe a jistěji. Horní tlačítko slouží k úpravě expozice (druhé stisknutí pak nastavuje expoziční, případně barevný, bracketing a třetí korekci expozice blesku), vpravo lze nastavovat mód blesku, vlevo samospoušť a tlačítko Fn (dolů) může mít volitelnou funkci. Měl jsem zde rychlé prohlížení fotografií, které zobrazí poslední fotografii.

Obrovskou výhodou je to, že lze zobrazit nejen poslední fotografii, ale při posunu tlačítek doprava a doleva i všechny ostatní. Tímto jsem nahradil nepohodlný přechod do režimu prohlížení, který se standardně děje posuvným tlačítkem vpravo nahoře. Nevýhodou je jen to, že se v tomto rychlém režimu prohlížení nezobrazují videosekvence (resp. fotografie, pokud jste natáčeli video).

Poslední tlačítko vlevo dole slouží k mazání fotografií nebo k aktivaci sekvenčního snímání. Mazání je zde vyřešeno velmi dobře. Po stisku tohoto tlačítka (v režimu prohlížení) vyjede nabídka, podle které můžete smazat právě prohlíženou fotografii, případně více fotografií (tyto fotografie označíte pohodlně tlačítkem DISPLAY), nebo můžete snadno smazat celou kartu. Není tedy nutno složitě chodit do hlavního menu a hledat položku s formátováním karty.
Levá strana není nikterak zajímavá, jen nás informuje o 18× optickém zoomu, který začíná na širokoúhlých 27 milimetrech, dále o přítomnosti optického stabilizátoru a rozlišení CCD čipu, které činí 10 megapixelů. Objektiv je na této fotografii v základní poloze pro širokoúhlý záběr. Na těle si lze všimnout krytku pro napájení a USB kabel.
Pravá strana obsahuje již zmíněný pogumovaný grip. Malá krytka, která je zhruba uprostřed, skrývá komponentní výstup. Jinak zde již nic zajímavého není.
Na spodku fotoaparátu uvidíme výrobní štítek, mírně vyosený závit pro stativ, který je naštěstí kovový. Vedle něj je pak velká krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu. Zde musím opět pochválit zpracování, krytka dobře drží, nijak se nepohybuje a její otevření nečiní žádné problémy (není ani příliš snadné, ani příliš těžké). Takže velmi příjemné ovládání.
Po otevření této krytky uvidíte Li-Ion akumulátor, který již svou velikostí dává tušit, že fotoaparát bude mít slušnou výdrž. Drží jej poměrně robustní pojistka, která se sama zacvakne. Vzadu je ještě slot pro SDHC kartu, za což lze Panasonic opět pochválit. Tyto karty jsou rychlé, s velkou kapacitou a levné.
S fotoaparátem se nabízí rovněž redukce se sluneční clonou, která by měla minimalizovat odlesky a světlé části fotografie dané silným sluncem.
I přes plastové tělo nabízí Panasonic Lumix DMC-FZ28 dobré zpracování, držení a také velmi příjemné a intuitivní ovládání téměř všech prvků. Nelíbí se mi jen LCD displej a jeho režimy, které situaci nijak výrazně nepomáhají.

Technické specifikace: Panasonic Lumix DMC-FZ28
Snímací prvek
Efektivní počet pixelů	10,1 MPx (10,7 MPx celkem)
Velikost snímače	1/2,33" CCD (6,13×4,6 mm)
Rozlišení fotografií	(4:3) 3648 x 2736, 3072 x 2304, 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 640 x 480 (3:2) 3648 x 2432, 3072 x 2048, 2560 x 1712, 2048 x 1360 (16:9) 3648 x 2056, 3072 x 1728, 2560 x 1440, 1920 x 1080
Rozlišení videa	1280x720 / 30 fps, 848x480 / 30 fps, 640x480 / 30 fps, 320x240 / 30 nebo 10 fps, mono zvuk
Poměr stran	4:3, 3:2, 16:9
Typ barevného filtru	RGB
Formát záznamu	JPEG (Exif 2.21), RAW (soubory .RW2) MOV (QuickTime Motion JPEG)
Optika fotoaparátu
Značka	Leica DC VARIO-ELMARIT
Optický zoom	18×
Rozsah ohnisek (reálný)	4,8 - 86,4 mm
Rozsah ohnisek (přepočet na 35mm)	27 - 486 mm
Světelnost objektivu	F2,8 - F4,4
Rozsah clony	F2,8 - F8 (wide), F2,8 - F8 (tele)
Mechanická stabilizace	ano (lens shift, optická stabilizace)
Elektronická stabilizace	ne
Možnost použití předsádek	ano (55mm závit)
Digitální zoom	ano, 4×
Zaostřování
Zaostřování	auto focus, manuální
Ostřící vzdálenost	30 cm - nekonečno (normal wide) 200 cm - nekonečno (normal tele) 1 cm (makro wide) 200 cm - makro tele (ale od 11× do 18× zoomu jen 100 cm)
Pomocné zaostřovací světlo	ano
Elektronická část
Procesor	Venus Engine IV
Měření expozice	TTL mnohonásobné, vyvážené na střed, bodové
Citlivost ISO	100, 200, 400, 800, 1600, HI ISO (1600 - 6400), AUTO ISO (včetně nastavení limitního ISO)
Rychlost závěrky	1 - 1/2000 s (automatické režimy), 8 - 1/2000 s (priority clony a času), 60 - 1/2000 s (manuální režim)
Expoziční režimy	auto, priorita času, priorita clony, manual
Vyvážení bílé barvy	auto, denní světlo, deštivo, clona (stín), blesk, halogenové světlo, manuální nastavení 1, manuální nastavení 2, teplota barev
Scénické režimy	Portrét (Běžný portrét, Soft Skin, Portrét v exteriéru, Portrét v interiéru, Kreativní portrét), Krajina (Běžná krajina, Přírodní, Architektura, Kreativní krajina), Sport (Běžný sport, Sport v exteriéru, Sport v interiéru, Kreativní sport), Noční portrét (Noční portrét, Noční krajina, Iluminace, Kreativní noční krajina), Přiblížení (Květy, Jídlo, Předměty, Kreativní), SCN (Oslava, Světlo svíčky, Dítě 1, Dítě 2, Domácí zvíře, Západ slunce, Vysoká citlivost, H-Sériové snímání, Sekvenční snímání s bleskem, Panorámování, Hvězdná obloha, Ohňostroj, Pláž, Sníh, Letecké fotky, Dírkový objektiv, Pískování)
Samospoušť	2s, 10 s, 10 s (3 snímky)
Sériové snímání	Sekvenční snímání - 2,5 fps (max. 3 snímky v plné JPEG kvalitě a 5 snímků v normální JPEG kvalitě) Sekvenční snímání - 2 fps (neomezeně do vyčerpání kapacity paměťové karty) Sériové snímání - 11 fps (3 MPx 4:3), 12 fps (2,5 MPx 3:2), 13 fps (2 MPx 16:9), pořídí max. 20 až 60 snímků Sériové snímání - 7 fps (max. 3 MPx, pořídí max. 20 až 100 snímků)
Vestavěný blesk - režimy	Automatický blesk, Automatický blesk s předbleskem proti červeným očím, Vypnuto, Trvale zapnutý, Slow synchro s redukcí červených očí (možnost výběru synchronizace na první nebo druhou lamelu závěrky)
Vestavěný blesk - dosah	normal wide 0,3 - 8,5 m
Externí blesk	ne
Ostatní
Hledáček	ano, elektronický EVF, 201 000 bodů (100% pokrytí)
LCD displej	2,7" LCD, 230 000 bodů (320×240 pixelů)
Digitální výstup	USB 2.0, AV a komponentní výstup
Paměťové karty	SD / SDHC, MMC (pouze pro fotografie)
Interní paměť	cca 50 MB
Napájení	Li-Ion akumulátor CGR-S006E 7,2 V 710 mAh (cca 460 snímků)
Hmotnost	370 gramů (bez karty a baterií), 417 gramů (s kartou a akumulátorem)
Rozměry	117,6 x 75,3 x 88,9 mm
Barevné varianty	černá, stříbrná
Standardní příslušenství	Li-Ion akumulátor CGR-S006E, nabíječka akumulátoru + přívodní kabel, USB kabel, AV kabel, CD-ROM se software, CD-ROM s plnou verzí manuálu, popruh na krk, krytka objektivu + šňůrka, okleštěná verze manuálu
Panasonic Lumix DMC-FZ28 lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>