Zrcadlovka a já: Typologie fotografů v praxi

Fotograf „za každou cenu“

„Čím víc snímků, tím líp,“ křičí a vrhá se do focení. Fotí cokoliv, kdykoliv a kohokoliv, vůbec mu nevadí, že se to třeba nehodí nebo že tím obtěžuje celé své okolí. Pro tento typ fotografa je prostě focení posedlostí a na výsledku mu vlastně vůbec nezáleží. Záleží především na množství a také je nutné mít všechno náležitě zdokumentované, ať už se to objektům jeho zájmu líbí, či nikoliv. Výsledkem jsou zaplácané karty, disky a stovky fotek, na které se stejně nikdy nikdo nepodívá.


Fotograf „pan Dokonalý“

Je přesným opakem fotografa „za každou cenu“. Tenhle typ prostě čeká na tu jedinou dokonalou chvíli. Hledá jen naprosto dokonalé záběry bez chybičky. Všecko zkrátka musí být perfektní, scéna, záběr, světlo, technika. Pokud není, odmítá vytáhnout fotoaparát z brašny. Pokud má fotograf „za každou cenu“ z jednoho dvoudenního výletu tisíc fotek, „pan Dokonalý“ jich bude mít možná pět anebo taky žádnou. Záleží samozřejmě na vnějších okolnostech, které jsou téměř vždy nedokonalé.


Fotograf „Pečlivka“

Poznáte ho bezpečně. Vybere si jeden objekt a ten chce naprosto „ofotit“. Sbírá záběry z různých úhlů a z jednoho pohledu má vždy minimálně tři stejné fotky. Pro jistotu, kdyby ty dvě předchozí z nějakého důvodu nevyšly. Úzce se specializuje na určitou formu focení, kterou dokonale zná a perfektně jí rozumí po všech stránkách. Ideální zdroj informací, pokud se potřebujete zrovna o tomhle něco dozvědět.
Fotograf „Sběratel“

Tento druh fotografa má s focením společného jen velmi málo. On totiž především sbírá. Zajímá ho jakákoliv fotografická technika. Buď potřebuje mít ty nejnovější produkty na trhu, ať už se jedná o fotoaparáty, objektivy, filtry, stativy, za což neváhá utratit jakoukoliv částku, anebo se zaměřuje na analogové fotoaparáty, nestandardní formáty a sběratelské kousky a chce jich mít co nejvíc. Fotografování jako takové považuje spíše za zbytečné zdržování.


Fotograf „Experimentátor“

Potřebuje si vyzkoušet každou novinku, která přijde na trh, osahat si ji a alespoň na chvíli ji vlastnit. I kdyby si měl objektiv jen koupit a vzápětí jej zase prodat. Pamatuje si z hlavy veškeré technické parametry a dokáže vám vysypat z rukávu, který detail se mu na tom či onom kousku nelíbil nebo mu nevyhovuje. Naopak vychválí to, co má momentálně doma a řekne vám i proč. Ovšem za měsíc už bude všechno jinak. Fotí většinou to, co mu daná technika umožňuje a dovolí. Málokdy se specializuje na něco konkrétního, a proto bývají výsledky jeho snažení většinou značně rozporuplné.


„Normální fotograf“

Tak tento typ fotografa prý také existuje. Zatím se mi nepodařilo odhalit, čím se vyznačuje, ani kde se nalézá, takže předpokládám, že se jedná o ohrožený druh. Pokud byste někoho takového znali, určitě mi dejte vědět. Moc ráda bych se s ním seznámila a studovala jeho fotografické zvyky.