Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotoškola, díl 6. - Jak jde dohromady černobílé focení a digitální technika?

29.5.2006, Roman Pihan, článek
S nástupem digitálních fotoaparátů vznikla logicky otázka, jak je to s černobílou fotografií. U klasické fotografie určil barevnost druh filmu, ale jak je to u fotografie digitální se stále stejným senzorem? Mnoho fotoaparátů také nabízí černobílý režim, režim sépiová kost atp. Co vlastně dělají a jak je používat?
Současná doba je „doba barevná“. Máme barevné monitory, barevné tiskárny, barevné faxy i barevné displeje mobilních telefonů. Logicky máme tedy i barevnou fotografii. Přesto ale krása černobílé fotografie zůstává nezměněna, její obliba roste a nezřídka kdy zdobí i honosné interiéry. Potlačením barevné informace se totiž z fotografie stává hra tvarů, linií, světel a stínů a celkové vyznění je mnohem méně dokumentační a více dekorativní. Pokud se tedy rozhodnete fotografovat digitálním fotoaparátem černobíle je dobré vědět, jak černobílá fotografie vzniká a jaké zásady při fotografování a převodu fotografie na černobílou ctít.



Černobílá fotografie je díky absenci barevné informace hra světel a stínů, linií a tvarů.

Black&White, Grayscale, Monochrom

Všechny tyto názvy se používají pro černobílou fotografii. Sám pojem černobílá fotografie (Black and White, B&W) je však nepřesný. Nejedná se totiž jen o černou a bílou, ale o celou stupnici šedých tónů – od černé, přes různé šedé až po bílou. Proto je přesnější název Grayscale (Stupně šedi, šedá škála). Oba termíny se však používají a zaměňují a označují černobílou fotografii v běžném slova smyslu.

Monochrom

Monochrom je označení pro fotografie, které mohou obsahovat černou, bílou a libovolný odstín jedné barvy. Jsou to tedy černobílé fotografie laděné do nějakého odstínu – běžné jsou tzv. sépiové odstíny neboli ladění do hnědé, ale kreativitě se meze nekladou!



Kolorování do odstínu sépiové kosti je velmi populární. Oproti černobílé fotografii působí mnohem tepleji a někdy vytváří dojem starodávných fotografií

Fotografujte barevně, převádějte v PC!

Řada dnešních fotoaparátů nabízí přímo možnost fotografovat černobíle. Vlastní fotografie ze senzoru je však stále barevná a tak převod do černobílé podoby se provede až těsně před uložením na kartu a je zcela identický převodu do černobílé fotografie v PC. Přímé černobílé fotografování tak nemá žádný praktický smysl – z barevné fotografie v PC snadno a rychle uděláte černobílou či monochromatickou, navíc v PC můžete způsob převodu řídit a simulovat různé barevné filtry. Také vám stále zůstává původní fotografie barevná a můžete tak kdykoliv fotografii upravit znovu a jinak. Vyrobit zpět barevnou fotografii z černobílé však možné není.




Převod na černobílou fotografii až v PC vám umožní vybírat a zdůrazňovat zajímavé světelné scenerie.

Fotografovat rovnou černobíle na kartu má tak jen jeden praktický význam a sice ten, že na displeji fotoaparátu a tedy v terénu rovnou uvidíte černobílý výsledek. Lze tak najít optimální scénu či její nasvícení rovnou podle černobílého náhledu. Vlastní „ostrá“ fotografie by však měla být vždy barevná a převod do černobílé podoby by měl proběhnout až v PC.

8 či 12 bitů?

Běžná JPEG fotografie zaznamenává 8 bitů na jeden barevný kanál. Kanály jsou 3 (Red, Green, Blue) a z toho vychází ctihodné množství 256 3=224 =16.777.216 možných barev. Pokud takovou fotografii převedete na černobílou, vznikne jen jeden kanál a tedy 256 odstínů šedé! To není mnoho - lidské oko dokáže rozlišit mnohem více odstínů šedé a zejména u velkých formátů (A4 a větší) to může být na závadu. Pro precizní výsledek je tedy třeba snímat 12 bitově, což vyžaduje formát TIFF či RAW. Pokud ale nemáte extrémní nároky, i 8 bitový černobílý JPEG poskytne uspokojivé výsledky.



Problém s nedostatečným rozlišením 8 bitů je často vidět na obloze, kde dramatické světelné podmínky často vytvoří scény, které se do 8 bitů nevejdou. Přechody potom nejsou plynulé a tvoří se „hrudky“, což je velmi rušivé zvláště u větších zvětšenin.

Převod na černobílou fotografii v PC

Pokud tedy vyfotografujete barevně scénu a jste přesvědčeni že bude krásná i černobíle, nezbývá než doma u PC barevnou fotografii převést na černobílou. Převod dokáží snad všechny programy na úpravu fotografií. Můžete se v zásadě setkat s 3 možnostmi:

Odbarvit (Desaturate)

Nejjednodušší a snad vždy přítomná možnost je aplikovat funkci Odbarvit (Desaturate). Tato funkce jednoduše zprůměruje všechny barevné kanály (33% červený + 33% zelený + 33% modrý) a vytvoří z nich jeden černobílý. Tento postup je zcela identický tomu, jak by fotografii do černobílé podoby převedl fotoaparát před uložením na kartu.

LAB barva, LAB režim

Lidské oko ale není na všechny barvy stejně citlivé. Nejcitlivější je na zelenou barvu, dále na červenou a poměrně málo citlivé je na modrou. Další metodou převodu je proto respektovat tuto lidskou vlastnost a převést barevnou informaci na černobílou podle citlivosti oka – tedy přibližně 30% červená + 59% zelená + 11% modrá. Taková fotografie bude mnohem více odpovídat jasu jak ho chápe lidský pozorovatel i když černobílý obraz ve skutečnosti lidské oko nikdy neuvidí.




Rozdíl mezi desaturací a LAB barvou není nijak dramatický, přesto ale lépe vynikne prokreslení detailů zejména zelených ploch. Pro LAB režim se nejprve fotografie převede do tzv. režimu LAB barva a potom se odstraní barevné kanály A a B (kanály nesoucí barevnou informaci). Tuto možnost nabízí např. Adobe Photoshop.

Míchání kanálů

Míchání kanálů je nejobecnější nástroj, kterým snadno zrealizujete i předchozí dvě metody. Pomocí posuvníků nastavujete kolika procenty se do výsledného černobílého obrazu promítnou jednotlivé barevné kanály původního obrazu. Je tak možné nejen realizovat předchozí dvě metody, ale vytvářet i zajímavé černobílé efekty!




Míchání kanálů (Channel mixer) v Adobe Photoshopu umožní do výstupního černobílého kanálu namixovat libovolné množství informace z kanálu červeného, zeleného i modrého. Součet všech tří kanálů by měl dát 100%.

Simulace barevných filtrů

V zlaté éře černobílé fotografie se hojně používaly barevné filtry. Umožňovaly tonálně (jasově) potlačit či zdůraznit jednotlivé barvy při jejich černobílém záznamu. Stejnou službu nám dnes poskytne PC při převodu barevných dat na černobílou fotografii. Pokud totiž při míchání kanálů použijete např. 100% jen červený kanál, je to zcela identické použití červeného filtru při fotografování (použijete de facto červený filtr masky nad senzorem). Při převodu tak můžete snadno simulovat barevné filtry nejrůznějších barev a černobílá fotografie je na ně dramaticky citlivá!




Ukázka vlivu barevných filtrů realizovaných pomocí míchání kanálů na lidskou tvář. Lidské tváři sluší zejména červený kanál, který potlačuje všechny vady pleti. Je vhodné ale přidat i část zeleného a modrého kanálu pro zachování detailů.

Kolorování fotografie

Po převodu fotografie na černobílou se často fotografie opět barevně koloruje neboli se zabarvuje do určitého odstínu. Z technického pohledu se tedy jedná opět o fotografii barevnou (např. pro minilab), nicméně barva je omezena na jedinou (monochrom). Oblíbené jsou odstíny hnědé barvy, pro které se vžil název sépiová kost.




Kolorování se nejsnáze provádí pomocí nástroje „Odstín a sytost“. Oblíbená sépiová kost má odstín (Hue) blízký 41 se sytostí (Saturation) kolem 32.

Závěr

Digitální technika a černobílá fotografie jde velmi dobře k sobě. Nabízí totiž obrovské množství nových možností, o kterých se klasickým fotografům ani nesnilo. Rozumná metoda je fotit na kartu barevně a převod na černobílou fotografii provést až v PC. Jinak se totiž ochudíte o obrovské množství možností, jak fotografii na černobílou formu převést včetně řady efektů.




Desat urací pozadí se současným zachováním barevnosti hlavního předmětu lze vytvořit zajímavé fotografie.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.