Olympus PEN E-P3: král všech PENů

První PEN přišel s výborným stylovým designem, který sice měl pár ergonomických nedostatků, ale styl to vše jednoduše vynahradil. Olympus se u své vlajkové lodi E-P3 tohoto designu nevzdal, což je dobře a navíc přidal pár věcí, které nám na původním PENu chyběly. Nová varianta tak má např. přisvětlovací AF diodu a interní výklopný blesk, o který zas přišla řada E-PL. Nabídka je tak poněkud domotaná a E-P3 je již sedmým PENem na trhu. Představuje rovněž nový objektiv 14-42mm F3,5-5,6 II R, díky kterému výrobce slibuje bleskurychlý autofokus.

Čeho jsme se ale ani po 7 modelech nedočkali, je varianta s integrovaným EVF (elektronickým hledáčkem). Již tak poměrně drahá E-P3 se koupí rovněž ne zrovna levného hledáčku ještě více prodraží. Další věcí, která částečně zůstává už od dob E-P1, je snímací čip. Ano, prošel několika modernizacemi, nabízí např. 120fps čtení dat pro rychlý autofokus, základ je ale stále podobný. K lepším fotografiím by tak měl dopomoci spíše nový výkonnější procesor TruePic VI. Pojďte se spolu s námi podívat, jak je na tom dnes testovaný Olympus E-P3.

 

 

Na test nám přišla stříbrná varianta, která umocňuje kovový dojem z přístroje. Zpracování je fantastické, z fotoaparátu máte skutečně vynikající pocit a upřímně řečeno, asi by se jím daly i zatloukat hřebíky jak moc robustně působí. Setový objektiv sice působí o něco "plastověji", ale designem je to skutečně povedená dvojka. Držení je docela dobré, grip vepředu a vyboulení na zadní straně přístroje tomu pomáhají, na druhou stranu vám asi bude vadit ouško s popruhem. A možná vám bude chybět hledáček (fotoaparát jsem pořád dával k oku, abych následně pochopil, že takhle to asi nepůjde).

Za bajonetem vidíte známý 4/3" Live MOS čip s rozlišením 12 megapixelů, který ale prošel několika úpravami, díky nímž nabízí již zmíněné 120fps vyčítání dat pro velmi rychlé ostření. Dalším vylepšením je např. podpora Full HD videa. Vedle patice je tlačítko pro odjištění objektivu. Zatímco 14-42mm objektiv se nasazoval bez potíží, některé jiné objektivy šly dost ztuha. Podobný problém jsem zaznamenal i u některých jiných objektivů testovaných spolu s modelem E-PL2 v létě minulého roku. Na druhé straně je vidět malinký grip usnadňující držení přístroje. Nahoře je pak i přisvětlovací dioda, která u původních i novějších PENů hodně chyběla.

V tomto testu se budeme věnovat kombinaci s objektivem M.Zuiko Digital 14-42mm 1:3.5-5.6 II R. Nutno podotknout, že původní 14-42mm objektiv u PENu E-P1 byl opticky poměrně slušný, takže bude zajímavé sledovat, nakolik se bude lišit nová verze. A především to, jako moc se povedlo vylepšit ostření, které bylo největší slabinou modelu E-P1. I nová varianta je skládací. Pro práci stačí otočit zoomovacím kolečkem alespoň na nejširší ohnisko (na nejširší ohnisko v podstatě musíte zazoomovat, jakkoli blbě a nesmyslně to zní) a pak už "běháte" ve funkčním rozsahu 14-42 mm. Pokud chcete objektiv složit zpátky, musíte už přitáhnout pojistku na objektivu a odzoomovat do skládací polohy. Není to nejrychlejší, ale že by to nějak výrazně zdržovalo, to bych také neřekl.

Objektiv má klasický ohniskový rozsah 14-42 mm, po přepočtu na kinofilm 28 až 84 milimetrů. K dispozici tedy máte 3× optický zoom i klasickou světelnost F3,5 na širokém a F5,6 na nejdelším ohnisku. Zde se nic nemění. Objektiv nemá stabilizaci, neboť ta je u Olympusů umístěna v těle. Menší rozměry objektivu se odráží i v menším závitu pro filtry, který má nyní jen 37 milimetrů v průměru. Díky zužujícímu se tvaru objektivu se o něco lépe sundává i krytka objektivu. Dále můžete sundat okruží objektivu a namontovat sluneční clonu. Ta ale není součástí standardního balení.

Horní strana nyní obsahuje vysoce výklopný blesk. Mnoho výkonu sice nepobral (GN10 při ISO 200), ale pořád lepší než nic. Olympus nabízí bohaté možnosti konfigurace síly blesku až na 1/64 plného výkonu, korekci expozice od -3 EV do +3 EV a samozřejmě nechybí sáňky na externí blesky. Synchronizační čas je 1/180 sekundy. Aby toho nebylo málo, podporovány jsou dokonce i bezdrátové blesky, a to rovnou se čtyřmi nezávislými kanály a ve třech skupinách. Odpalování je řízeno interním bleskem. Do sáněk na blesk samozřejmě můžete dát i externí hledáček nebo jiné příslušenství.

Směrem doprava je tu otočné kolečko fotografických režimů s příjemně tuhým chodem (aretace je výrazná, ale ne přehnaná). Ke tlačítku spouště nemám vůbec žádné výhrady, ty mám ale k chování fotoaparátu po jeho zmáčknutí. Vyfotí se snímek, ale ten se hned neukáže. Místo toho chvilku pokračuje live view a až poté se zobrazí fotografie. Je to hodně matoucí a nejsem si jist, zda je toto chování přenastavitelné v menu. Dále zde vidíte tlačítko ON/OFF pro zapnutí přístroje (dioda svítí jasně modře) a funkční tlačítko Fn2, kterému můžete přiřadit téměř libovolnou funkci. Osobně jsem tu dal přepínání autofokusu a manuálního ostření, vy si můžete vybrat z nabídky devíti různých funkcí.

Na zádi je dostatečně velký 3,0" OLED displej s poměrem stran 3:2 a rozlišením 610.000 bodů. Nabízí krásný ostrý obraz, velmi slušné pozorovací úhly (ze stran mi jen přišlo, že se lehce ztrácí červená barva) a navíc je dokonce dotykový. Stačí tedy ťuknout na displej, fotoaparát zaostří a vyfotí snímek (případně jen vyberete ostřící bod, zase záleží na nastavení). Nad displejem vidíte tlačítko UP pro otevření blesku. Je mechanické, k jeho funkci tedy není nutno zapínat fotoaparát. Následuje patice pro příslušenství (hledáček, blesk,...) se sběrnicí AP2. Podporuje tedy i hledáčky s vysokým rozlišením.

Zadní strana sice nápadně připomíná model E-P1, ale spousta tlačítek byla přeorganizována a samozřejmě jak je u Olympusu zvykem, části z nich lze přiřadit vlastní funkci. Můj popis tedy bude hovořit jen o jedné z milionů kombinací, jak může PEN vlastně fungovat. Novinkou je zajisté tlačítko pro natáčení videosekvencí. Nahrávání začíná téměř okamžitě po zmáčknutí tlačítka. Tlačítko lupy funguje jako zvětšování náhledu na displeji (až 10×, což je výborné pro manuální ostření) stejně jako zvětšování vyfocených snímků. Tlačítko Fn1 funguje pro oddalování náhledu v režimu prohlížení. V režimu focení mu můžete přiřadit jednu ze 14 možných funkcí. Osobně jsem si tam dal přepínání JPEG na RAW+JPEG a zpátky.

Dále zde máme tlačítko na vstup do režimu prohlížení vyfocených snímků a další pro mazání fotografií. Nyní se dostáváme ještě více doprava. Najdeme zde reproduktor a pak otočný váleček, jehož funkce je opět daná jen a pouze vaším nastavením. V každém režimu se může chovat jinak. Můžete mu přiřadit funkci programového posunu, korekce expozice nebo blesku, samozřejmě u každého z PASM režimů zvlášť. Jeho funkci lze upravit dokonce i pro klasické menu a režim prohlížení (zda bude zvětšovat, posouvat snímky a podobně). V neposlední řadě si můžete i navolit, zda se točení doprava bude clona/čas zvětšovat nebo zmenšovat. No prostě paráda!

Tlačítko INFO zde má funkci úpravy zobrazení displeje (u většiny fotoaparátů jej známe jako DISP). Čtyřsměrný ovladač je sice v jednom kuse, ale se šikmými stisky nebyl problém. Okruží je otočné, což urychluje chování v menu nabídkách a můžete mu nastavit funkčnost v takovém rozsahu jako válečku nahoře. Směrem nahoru korigujete expozici, vpravo je blesk, dole samospoušť a sekvenční snímání, vlevo pak vynikající rychlý výběr ostřícího bodu. Jeho polohování je skutečně velmi rychlé a byla radost s ním pracovat.

Jak už je zvykem, i zde máte funkční tlačítka. Blesk nemusí být bleskem, ale lze mu přiřadit jednu z 5 funkcí (např. ISO, vyvážení bílé), totéž platí o tlačítku sekvenčního snímání a samospouště. Když už jsme u toho, libovolnou funkci (ze 14 dostupných) lze přiřadit také červenému tlačítko pro spuštění videosekvencí (např. poměrně užitečný náhled hloubky ostrosti). Ono snad ani není možné si nepřizpůsobit E-P3 k obrazu svému.

Prostřední tlačítko OK spouští quick menu, které se zobrazuje na pravé straně displeje, má celkem dvě obrazovky. Kvůli tomu je trochu méně přehledné. MENU logicky spouští hlavní menu, které je skutečně obsáhlé a jako u všech fotoaparátů Olympus PEN a E řady zrcadlovek, i zde jsou známé konfigurační položky A až J, kde lze nastavit snad všechno. Doporučuji si prostudovat manuál, takový výčet možností je nad rámec této recenze.

Pravá strana ukazuje krytku prostoru pro připojení USB a HDMI kabelu. Také zde vidíte maximální vysunutí skládacího objektivu.

Na levé straně v podstatě nenajdete nic kromě velkého ouška na provlečení popruhu.

Kovový závit pro stativ je mírně mimo osu objektivu. Vedle něj je krytka, pod níž se skrývá baterie a paměťová karta.

Baterií je zde Li-Ion akumulátor BLS-1 s napětím 7,2 V a kapacitou 1150 mAh. To jsou slušné hodnoty, které by měly zajistit dostatečnou výdrž, nicméně sám výrobce hovoří jen o 330 snímcích na jedno nabití. Jako paměťové karty lze použít SD, SDHC i SDXC včetně Eye-Fi variant.

Olympus PEN E-P3 udělal na první pohled opravdu výborný dojem, tak doufejme, že si to nepokazí kvalitou fotografií.