Kouzlo dlouhé expozice
10.10.2007, Roman Pihan, článek
Roky se vývojáři snaží o zvýšení citlivosti filmů a senzorů. Dnes lze fotit z ruky velmi krátkými expozičními časy i za špatných světelných podmínek. To je skvělé pro reportážní snímky a amatérské focení. Trochu se však pozapomnělo na krásu dlouhých expozic.
Lidé si většinou spojují dlouhé expoziční časy s nedostatkem světla a proto je to téměř synonymum pro noční snímky. Přitom ale i denní doba, kdy je světla dost pro normální fotografii z ruky, nabízí na každém kroku záběry vhodné pro dlouhou expozici. To jediné, co proto potřebujete, je pevný stativ a neutrální šedý filtr (ND filtr).
Dlouhý expoziční čas má logicky schopnost rozmazat vše co se hýbe.
Toho se hojně využívá např. při snímcích tekoucí vody. 3,2 sec, f/7.1, ISO 100, šedý filtr B+W 106, Azorské ostrovy.
Krátké expoziční časy jsou pro fotografování bezesporu pohodlné. Platí známá poučka, že z ruky lze běžně udržet převrácenou hodnotu aktuálního ohniska objektivu přepočítanou na kinofilm, což pro běžná ohniska (zoomy) kolem 30-200 mm dává časy od 1/30 do 1/200 sec. Při pečlivém soustředění se na snímek lze však z ruky udržet 2x až 3x delší čas. Pokud automatika zvýší ISO a objektiv má rozumnou světelnost, je to dost na fotografii i za špatných světelných podmínek. A v těch ještě horších světelných podmínkách máme přeci blesk.
Krátké expoziční časy mají schopnost zastavit pohyb a tak jsou pro fotografování „bezpečné“.
Naopak dlouhé expoziční časy vedou často k pohybové neostrosti obou typů (fotograf + objekt) a tak se jich mnoho fotografů obává.
1/2700 sec, f/2.8, ISO 200, ohnisko 200 mm
Vydáte-li se však s pevným stativem do přírody, do města či kamkoliv, kde najdete zajímavý záběr a budete-li snímku věnovat dostatek času, lze pořídit zajímavé záběry s dlouhými expozičními dobami – od 1 vteřiny do 30 vteřin i déle. Díky stativu budete moci fotografovat i za naprosto nestandardních světelných podmínek a tím také pořídit nestandardní obrázky. Budou méně dokumentační, zato však mnohem více výtvarné.
Takovýto záběr vytvořila expozice o délce 2 vteřiny.
Všimněte si, že lidé vlevo nejsou rozmazaní, což znamená jediné – nehýbali se
Rozhodnete-li se exponovat dlouhými časy, tak hledání vhodných snímků je trochu jiné než při běžném fotografování. Je třeba si představit scénu, jak bude vypadat „rozmazaná“, což není vždy zcela snadné. Ale obrovská výhoda digitální fotografie je v tom, že nepovedený snímek nic nestojí, takže experimentování se meze nekladou.
Takto vypadá snímek z diskotéky pořízený v normálním světle bez blesku a expoziční dobou 2 vteřiny.
Jako „stativ“ posloužil stůl a na něm půllitr dnem vzhůru.
Aby scéna byla opravdu dostatečně „rozmazaná“, nestačí časy kolem zlomků vteřiny ale je třeba sáhnout k časům nad cca 1 vteřinu. A ty vyžadují pevný stativ. Nepodceňujte tuhost a stabilitu stativu! Po světě běhá spousta fotografů včetně nás, kterým fotoaparát ze stativu spadl a škody si jistě umíte představit! Do stativu, zejména v noci nebo v obtížném terénu je snadné tělem drcnou a tak nehoda není náhoda.
Tento snímek byl pořízen v podvečer, kdy pro oko bylo světla ještě dost, ale už dostatečně málo na to, aby nebyl potřeba šedý filtr.
Při cloně f/18 a ISO 100 bylo proto možné exponovat časem 2,5 sec.
Fotoaparáty o větší ploše (DSLR) dokáže také i se stativem povalit vítr, který zejména na pobřeží moře často fouká. Právě ale pobřeží moře je pro dlouhé expozice jako dělané! Pevný a stabilní stativ s dostatečně roztaženýma nohama se oproti obojímu ubrání. Navíc hýbe-li se fotoaparát na stativu, snímek bude rozmazaný! Všimněte si proto pohybů fotoaparátu na vrcholku stativu! Často jsou vibrace vidět pouhým okem – potom nemá smysl snímek dlouhým časem pořizovat - o riziku pádu nemluvě! V noci také nezapomeňte přibalit do fotobrašny malou baterku!
Tento snímek byl pořízen ve 20:30 a tedy již téměř ve tmě. Při cloně f/6.3 a ISO 200 bylo proto nutné exponovat 16 vteřin.
Foukal přitom silný vítr a navíc nebylo moc vidět – podmínky jako dělané pro pád fotoaparátu na vratkém stativu!
Ideálním nástrojem na zajímavé noční snímky s dlouhou expozicí je blesk, zejména externí. Postačí ale libovolný starý blesk a to i pro úplně jiný fotoaparát, který dokáže na stisk tlačítka blesknout. Fotoaparát se umístí na stativ, nastaví se dostatečně dlouhý čas – třeba 30 vteřin - a potom již stačí chodit po scéně a bleskem bleskat tak, jak potřebujete. Vaše chůze není vůbec vidět (teda pokud si neblesknete na nohy) a během expozice (např. 30 vteřin) hravě stačíte „obleskat“ více míst. Vzniknou zajímavé snímky, kde vlastně bleskem simulujete reflektory a to i tam, kde by je divák neočekával. Jediný problém je, že musíte správně spočítat clonu ve vztahu k síle blesku a vzdálenosti k osvětlovaného předmětu, případně správně nastavit sílu blesku.
Tento snímek byl pořízen již pro oko v naprosté tmě expozičním časem 30 vteřin. Při f/5 a ISO 200 je fotografie správně exponována světlem na pozadí oblohy (světla města). Skály v popředí a moře byly během uvedených 30 vteřin přiblesknuty několika záblesky externího blesku. Všimněte si chyby vlevo vpředu, kdy nevhodnou polohou těla vytvořil blesk stín fotografa. Na to je třeba při podobných „hrátkách“ stále myslet.
Mohlo by to vypadat, že doménou fotografie s dlouhými časy je jen podvečer či noc. Opak je ale pravdou! Jediné, bez čeho se ve dne ale neobejdete, je neutrální šedý filtr. Ve dne je příliš mnoho světla na to, aby i při maximálním zaclonění a ISO 100 vyšly časy delší než zlomky sekundy. Chcete-li exponovat po dobu vteřin, je třeba světlo před vstupem do objektivu zeslabit, což právě provádí šedý filtr (ND filtr).
Šedých přechodových filtrů je na trhu celá řada a liší se svojí hustotou neboli jak moc zeslabují světlo. Jak silný šedý filtr budete potřebovat snadno zjistíte tak, že za počasí, při kterém chcete snímat dlouhou expozicí, si u vašeho fotoaparátu zjistíte, jaké nejdelší časy vám dovolí při nastaveném nejvyšším clonovém čísle a nejnižším ISO.
Příklad: Váš fotoaparát vám při počasí a době, v kterém chcete snímat dlouhou expozicí, dovolil nastavit nejnižší ISO 100 a nejvyšší clonové číslo 11. Při těchto hodnotách vyšel nejdelší možný čas 1/8 sec. Při časech delších je snímek již přeexponován.
Znáte-li nejdelší možný čas bez filtru (např. 1/8 sec) a víte-li, že chcete exponovat časem např. 2 vteřiny, tak potřebujete filtr zeslabující světlo minimálně (!) 16x tedy o 4 EV (24=16). EV se někdy v anglicky psaných katalozích označuje jako f-stop. Proto dobrým „universálním„ ND filtrem je např. filtr B+W typ 106. Zeslabuje světlo o 6 EV (f-stops) a tedy 64x. Máte tak reservu v expozičních časech a lze snímat časy např. 8 až 10 vteřin i ve dne. Přitom je přes filtr stále relativně dobře vidět a obvykle stále ještě pracuje i automatické ostření.
Podobné snímky pořízené za jasného dne jsou bez filtru nerealizovatelné. Zde použit neutrální šedý filtr B+W 106 a i s ním při maximálním zaclonění na f/22 a minimálním ISO 100 vyšel expoziční čas „jen“ 2 vteřiny.
Neutrální šedý filtr je již podle svého názvu neutrální k barvám, čili by neměl nijak barvy měnit. Opticky to tak skutečně je, akorát že moderní digitální fotoaparáty jsou poměrně dost citlivé na zbytkové infračervené světlo. A neutrální šedé filtry mají obvykle tu vlastnost, že infračervené světlo propouští více, než běžné viditelné světlo. Snímky pořízené dlouhou expozicí přes infračervený filtr mají proto teplejší nádech a to tím teplejší, čím více infračerveného světla bylo na scéně. Barvy se tedy změní jen málo pod hustými mraky či v podvečer ale posunou se výrazně k červenému odstínu např. na prudkém poledním slunci.
Spektrální charakteristiky neutrálních šedých filtrů firmy B+W. Je vidět, jak při růstu hustoty filtru (vyšší čísla filtrů) propustnost infračerveného světla (vpravo na grafu) stoupá.
Výsledkem je, že snímky pořízené přes silný neutrální šedý filtr budou vykazovat posun do teplých barev, což nemusí být na závadu. Záleží-li vám ale na přesné barevnosti, je možné a snadné vyvážit bílou na střední šedou tabulku vyfotografovanou právě přes použitý filtr.
Filtr B+W 106, vyvážení bílé „Den“, čas 2,5 sec, f/20, ISO 200.
Dlouhý expoziční čas má logicky schopnost rozmazat vše co se hýbe.
Toho se hojně využívá např. při snímcích tekoucí vody. 3,2 sec, f/7.1, ISO 100, šedý filtr B+W 106, Azorské ostrovy.
Krátké expoziční časy jsou pro fotografování bezesporu pohodlné. Platí známá poučka, že z ruky lze běžně udržet převrácenou hodnotu aktuálního ohniska objektivu přepočítanou na kinofilm, což pro běžná ohniska (zoomy) kolem 30-200 mm dává časy od 1/30 do 1/200 sec. Při pečlivém soustředění se na snímek lze však z ruky udržet 2x až 3x delší čas. Pokud automatika zvýší ISO a objektiv má rozumnou světelnost, je to dost na fotografii i za špatných světelných podmínek. A v těch ještě horších světelných podmínkách máme přeci blesk.
Krátké expoziční časy mají schopnost zastavit pohyb a tak jsou pro fotografování „bezpečné“.
Naopak dlouhé expoziční časy vedou často k pohybové neostrosti obou typů (fotograf + objekt) a tak se jich mnoho fotografů obává.
1/2700 sec, f/2.8, ISO 200, ohnisko 200 mm
Vydáte-li se však s pevným stativem do přírody, do města či kamkoliv, kde najdete zajímavý záběr a budete-li snímku věnovat dostatek času, lze pořídit zajímavé záběry s dlouhými expozičními dobami – od 1 vteřiny do 30 vteřin i déle. Díky stativu budete moci fotografovat i za naprosto nestandardních světelných podmínek a tím také pořídit nestandardní obrázky. Budou méně dokumentační, zato však mnohem více výtvarné.
Takovýto záběr vytvořila expozice o délce 2 vteřiny.
Všimněte si, že lidé vlevo nejsou rozmazaní, což znamená jediné – nehýbali se
Rozhodnete-li se exponovat dlouhými časy, tak hledání vhodných snímků je trochu jiné než při běžném fotografování. Je třeba si představit scénu, jak bude vypadat „rozmazaná“, což není vždy zcela snadné. Ale obrovská výhoda digitální fotografie je v tom, že nepovedený snímek nic nestojí, takže experimentování se meze nekladou.
Takto vypadá snímek z diskotéky pořízený v normálním světle bez blesku a expoziční dobou 2 vteřiny.
Jako „stativ“ posloužil stůl a na něm půllitr dnem vzhůru.
Aby scéna byla opravdu dostatečně „rozmazaná“, nestačí časy kolem zlomků vteřiny ale je třeba sáhnout k časům nad cca 1 vteřinu. A ty vyžadují pevný stativ. Nepodceňujte tuhost a stabilitu stativu! Po světě běhá spousta fotografů včetně nás, kterým fotoaparát ze stativu spadl a škody si jistě umíte představit! Do stativu, zejména v noci nebo v obtížném terénu je snadné tělem drcnou a tak nehoda není náhoda.
Tento snímek byl pořízen v podvečer, kdy pro oko bylo světla ještě dost, ale už dostatečně málo na to, aby nebyl potřeba šedý filtr.
Při cloně f/18 a ISO 100 bylo proto možné exponovat časem 2,5 sec.
Fotoaparáty o větší ploše (DSLR) dokáže také i se stativem povalit vítr, který zejména na pobřeží moře často fouká. Právě ale pobřeží moře je pro dlouhé expozice jako dělané! Pevný a stabilní stativ s dostatečně roztaženýma nohama se oproti obojímu ubrání. Navíc hýbe-li se fotoaparát na stativu, snímek bude rozmazaný! Všimněte si proto pohybů fotoaparátu na vrcholku stativu! Často jsou vibrace vidět pouhým okem – potom nemá smysl snímek dlouhým časem pořizovat - o riziku pádu nemluvě! V noci také nezapomeňte přibalit do fotobrašny malou baterku!
Tento snímek byl pořízen ve 20:30 a tedy již téměř ve tmě. Při cloně f/6.3 a ISO 200 bylo proto nutné exponovat 16 vteřin.
Foukal přitom silný vítr a navíc nebylo moc vidět – podmínky jako dělané pro pád fotoaparátu na vratkém stativu!
Hrátky s bleskem
Ideálním nástrojem na zajímavé noční snímky s dlouhou expozicí je blesk, zejména externí. Postačí ale libovolný starý blesk a to i pro úplně jiný fotoaparát, který dokáže na stisk tlačítka blesknout. Fotoaparát se umístí na stativ, nastaví se dostatečně dlouhý čas – třeba 30 vteřin - a potom již stačí chodit po scéně a bleskem bleskat tak, jak potřebujete. Vaše chůze není vůbec vidět (teda pokud si neblesknete na nohy) a během expozice (např. 30 vteřin) hravě stačíte „obleskat“ více míst. Vzniknou zajímavé snímky, kde vlastně bleskem simulujete reflektory a to i tam, kde by je divák neočekával. Jediný problém je, že musíte správně spočítat clonu ve vztahu k síle blesku a vzdálenosti k osvětlovaného předmětu, případně správně nastavit sílu blesku.
Tento snímek byl pořízen již pro oko v naprosté tmě expozičním časem 30 vteřin. Při f/5 a ISO 200 je fotografie správně exponována světlem na pozadí oblohy (světla města). Skály v popředí a moře byly během uvedených 30 vteřin přiblesknuty několika záblesky externího blesku. Všimněte si chyby vlevo vpředu, kdy nevhodnou polohou těla vytvořil blesk stín fotografa. Na to je třeba při podobných „hrátkách“ stále myslet.
Denní snímky
Mohlo by to vypadat, že doménou fotografie s dlouhými časy je jen podvečer či noc. Opak je ale pravdou! Jediné, bez čeho se ve dne ale neobejdete, je neutrální šedý filtr. Ve dne je příliš mnoho světla na to, aby i při maximálním zaclonění a ISO 100 vyšly časy delší než zlomky sekundy. Chcete-li exponovat po dobu vteřin, je třeba světlo před vstupem do objektivu zeslabit, což právě provádí šedý filtr (ND filtr).
Šedých přechodových filtrů je na trhu celá řada a liší se svojí hustotou neboli jak moc zeslabují světlo. Jak silný šedý filtr budete potřebovat snadno zjistíte tak, že za počasí, při kterém chcete snímat dlouhou expozicí, si u vašeho fotoaparátu zjistíte, jaké nejdelší časy vám dovolí při nastaveném nejvyšším clonovém čísle a nejnižším ISO.
Příklad: Váš fotoaparát vám při počasí a době, v kterém chcete snímat dlouhou expozicí, dovolil nastavit nejnižší ISO 100 a nejvyšší clonové číslo 11. Při těchto hodnotách vyšel nejdelší možný čas 1/8 sec. Při časech delších je snímek již přeexponován.
Znáte-li nejdelší možný čas bez filtru (např. 1/8 sec) a víte-li, že chcete exponovat časem např. 2 vteřiny, tak potřebujete filtr zeslabující světlo minimálně (!) 16x tedy o 4 EV (24=16). EV se někdy v anglicky psaných katalozích označuje jako f-stop. Proto dobrým „universálním„ ND filtrem je např. filtr B+W typ 106. Zeslabuje světlo o 6 EV (f-stops) a tedy 64x. Máte tak reservu v expozičních časech a lze snímat časy např. 8 až 10 vteřin i ve dne. Přitom je přes filtr stále relativně dobře vidět a obvykle stále ještě pracuje i automatické ostření.
Podobné snímky pořízené za jasného dne jsou bez filtru nerealizovatelné. Zde použit neutrální šedý filtr B+W 106 a i s ním při maximálním zaclonění na f/22 a minimálním ISO 100 vyšel expoziční čas „jen“ 2 vteřiny.
Barva
Neutrální šedý filtr je již podle svého názvu neutrální k barvám, čili by neměl nijak barvy měnit. Opticky to tak skutečně je, akorát že moderní digitální fotoaparáty jsou poměrně dost citlivé na zbytkové infračervené světlo. A neutrální šedé filtry mají obvykle tu vlastnost, že infračervené světlo propouští více, než běžné viditelné světlo. Snímky pořízené dlouhou expozicí přes infračervený filtr mají proto teplejší nádech a to tím teplejší, čím více infračerveného světla bylo na scéně. Barvy se tedy změní jen málo pod hustými mraky či v podvečer ale posunou se výrazně k červenému odstínu např. na prudkém poledním slunci.
Spektrální charakteristiky neutrálních šedých filtrů firmy B+W. Je vidět, jak při růstu hustoty filtru (vyšší čísla filtrů) propustnost infračerveného světla (vpravo na grafu) stoupá.
Výsledkem je, že snímky pořízené přes silný neutrální šedý filtr budou vykazovat posun do teplých barev, což nemusí být na závadu. Záleží-li vám ale na přesné barevnosti, je možné a snadné vyvážit bílou na střední šedou tabulku vyfotografovanou právě přes použitý filtr.
Filtr B+W 106, vyvážení bílé „Den“, čas 2,5 sec, f/20, ISO 200.
