Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotografování lidí – 10.díl: ohnisko

23.5.2007, Roman Pihan, článek
V minulém díle jsme praktickou ukázkou reportáže ze svatby uzavřeli fotografování lidí v exteriéru. Nyní se podívejme na některé obecné „zákonitosti“ fotografování lidí abychom celý seriál završili pár informacemi o fotografování v ateliéru. Dnes se podíváme převážně na ohnisko a práci s ním při fotografování lidí.

Ohnisko a perspektiva


O ohnisku byla již zmínka, podívejme se nyní na tento problém podrobněji. Volba ohniska (zoom) slouží ve většině případů ke správnému zarámování snímku. Jinak řečeno, je-li hlavní objekt na snímku malý, prodloužením ohniska (zvětšením zoomu) ho lze zvětšit, čímž vyplní větší plochu snímku. Podobný efekt má však i vzdálenost na kterou fotografujete. Je-li hlavní objekt na snímku malý, lze ho zvětšit a to i beze změny zoomu tím, že přijdete blíže. Jsou obě metody ekvivalentní?

Nejsou a to zásadně! Zatímco udržujete konstantní vzdálenost a měníte zoom, ovlivňujete pouze výřez scény, který budete fotografovat. Čím delší tedy nastavíte ohnisko, tím menší část scény vystřihnete z reality a umístíte na snímek. Volbou ohniska tedy neděláte nic jiného než aplikujte nástroj „Ořez (Crop)“ jako ve fotoeditoru, ale optickou cestou a aplikován jakoby na celou scénu.



Ohnisko realizuje pouze výřez části reality na snímek.

Můžete se o tom přesvědčit jednoduchým testem. Sejměte cokoliv ohniskem např. 28 mm a potom ze stejného místa malý kousek stejné scény ohniskem 200 mm. Snímky budou na první pohled jiné. Snímek ohniskem 200 mm ale na snímku s ohniskem 28 mm najdete! Pokud tento kus oříznete a i správně zvětšíte, budou oba snímky identické! Na snímku pořízeném ohniskem 200 mm bude jen menší hloubka ostrosti a bude kvalitnější, protože bude mít lepší rozlišení. Čili závěr – změna ohniska dělá jen výřez kusu scény, ale perspektivu (zákryt předmětů a vzájemný vztah jejich velikostí) nijak nemění.

Nyní udělejte druhý test. Najděte si rozumně velký předmět ve výšce očí (nejlépe něčí obličej), nastavte ohnisko např. 28 mm a svojí vzdáleností od předmětu zařiďte, ať např. obličej vyplní cca 2/3 plochy snímku. Budete muset fotografovat odhadem na vzdálenost 0,5 metru! Nyní nastavte ohnisko 200 mm a opět zařiďte svojí vzdáleností, ať obličej vyplní cca 2/3 plochy snímku. Budete muset odstoupit na vzdálenost cca 2 metrů.

Oba snímky teď již jsou velmi podobné (stejný obličej vyplňuje stejnou plochu snímku), mají však dramaticky jinou perspektivu! U ohniska 28 mm jsou blízké předměty (např. nos) silně zvětšeny relativně ke vzdálenějším předmětům (uši, případně předměty na pozadí). Perspektiva (poměr zdánlivých velikostí jinak vzdálených předmětů) je tedy silně zdůrazněna. U ohniska 200 mm je naopak silně potlačena. Čili závěr – vzdálenost, na kterou fotografujete, silně ovlivňuje perspektivu. Čím je vzdálenost delší, tím je perspektiva více potlačena.



Objektiv typu rybí oko má obrovský zorný úhel (často až 180°) a umožňuje snímat z extrémně krátké vzdálenosti (centimetry) a tím společně s optickou deformací obrazu čočkami silně deformuje perspektivu. Na běžné fotografování lidí se tedy nehodí.

Oba faktory spolu samozřejmě souvisí. Chcete-li udělat běžný portrét a stojíte-li 3 metry daleko, budete muset použít ohnisko cca 200 mm a nic jiného vám nezbude. Naopak chcete-li udělat portrét na vzdálenost 1 metr, budete muset použít kratší ohnisko (kolem 50 - 80 mm) a tím perspektivu zdůrazníte. Proto se masově traduje, že ohnisko mění perspektivu. Ve skutečnosti mění perspektivu jen vzdálenost a ohnisko je vzdáleností vynuceno. Tím ale vzniká logická iluze, že ohnisko mění perspektivu.

Z této iluze pramení i termín portrétní objektivy, což jsou objektivy s ohnisky kolem 85 mm. Samo ohnisko 85 mm nijak perspektivu nemění, ale chcete-li tímto ohniskem udělat portrét, budete ho dělat ze vzdálenosti cca 1 - 2 metry, což je přirozená potkávací vzdálenost mezi lidmi a tak jsme na perspektivu lidské tváře z této vzdálenosti zvyklí. Neboli portrétní objektivy nabízejí přirozenou perspektivu lidské tváře. Rozumějte ale – donutí vás odstoupit na vzdálenost, kdy je perspektiva přirozená.



Ukázka perspektivy a velmi malé hloubky ostrosti u objektivu Canon EF 85mm f/1.2L USM.


Ohnisko a zorný úhel


Ohnisko má přímý vztah na zorný úhel, který objektiv „vidí“. Čím kratší nastavíte ohnisko, tím širší záběr vidíte a naopak. Proto při snímání širokoúhlými objektivy je za fotografovanou postavou vidět hodně z pozadí – zařídí to široký zorný úhel krátkého ohniska. Naopak silné teleobjektivy svým malým zorným úhlem pozadí téměř zlikvidují – za fotografovaným je ho vidět jen malá (úzká) část.


Zorný úhel a ohnisko objektivu spolu přímo souvisí.

Oboje se dá využít při fotografování – je-li pozadí součást děje, chcete ho ukázat a zobrazit, co ze za a v okolí fotografovaného, použijte spíše krátká ohniska a běžte blíže do děje. Pozor však na perspektivu – viz odstavec výše. Naopak chcete-li se pozadí zbavit (je ošklivé či nezajímavé), nastavte dlouhé ohnisko a běžte logicky dále. Z pozadí zbude jen velmi málo.

Při fotografování širokoúhlými ohnisky si však dejte pozor na náklon fotoaparátu. Jak již bylo řečeno, širokoúhlá ohniska (respektive malá vzdálenost na kterou s nimi musíte fotografovat) mají silnou schopnost zdůrazňovat perspektivu a nakloněný fotoaparát právě různé vzdálenosti vytváří. Například fotografujete-li z výše očí celou postavu krátkým ohniskem, bude k nohám cca 2 metry kdežto k hlavě ½ metru. Pokud se ovšem snížíte cca do výšky pasu, fotoaparát nebude nakloněn a k hlavě bude stejně daleko jako v nohám. Perspektiva bude potom mnohem vyváženější.


Ukázka snímku s širokoúhlým ohniskem 26 mm a přesto přirozenou perspektivou, kde postavy jsou zasazeny do děje a prostředí.


Ohnisko a hloubka ostrosti


Volba ohniska dramaticky ovlivňuje i hloubku ostrosti. Čím delší ohnisko použijete, tím užší bude zóna, kde budou předměty ostré a tím přesněji bude třeba ostřit. Naopak širokoúhlá ohniska mají tak obrovskou přirozenou hloubku ostrosti, že často ostřit není vůbec nutné – bude ostré vše od cca 1 metru do nekonečna. Hloubku ostrosti ovlivňuje i nastavené clonové číslo, jeho vliv je však menší než vliv ohniska. Jinými slovy, při ohnisku 300 mm bude ostrá jen úzká část i při maximálním clonovém čísla (např. 16) a naopak u ohniska 28 mm bude ostré vše od 2 metrů do nekonečna i při malém clonovém čísle např. 4.

Ohnisko
Přibližná
vzdálenost
A4
Hloubka
ostrosti
OD
Hloubka
ostrosti
DO
Rozostření
1 m
ZA
17 mm
15 cm
14 cm
16 cm
0,42 mm
35 mm
30 cm
29 cm
31 cm
0,79 mm
50 mm
42 cm
41 cm
43 cm
1,05 mm
100 mm
83 cm
82 cm
84 cm
1,65 mm
300 mm
250 cm
249 cm
251 cm
2,57 mm
Tabulka ukazuje na jakou vzdálenost je nutné fotografovat papír velikosti A4 pro různá ohniska. Čím delší je ohnisko, tím větší je nutná vzdálenost. Dále ukazuje hloubku ostrosti – všimněte si, že je pro všechny ohniska stejná a to ± 1cm! Příčinou je fakt, že při stejném zvětšení je i stejná hloubka ostrosti (fotografuje se z různé vzdálenosti s cílem stejného zvětšení papíru A4 do hledáčku). Co se ale liší je rychlost rozostřování za předmětem – tabulka ukazuje míru rozostření v mm na senzoru něčeho, co je ve vzdálenosti 1 metr za papírem. Čím delší je ohnisko, tím rychlost rozostření prudce stoupá.



Rychlého rozostřování pozadí u teleobjektivů se často používá u portrétů, kde umožní se pozadí zcela zbavit.


Závěr o ohnisku


Volba ohniska při fotografování lidí je v praxi podřízena dvěma faktorům – perspektivě a hloubce ostrosti. Širokoúhlá ohniska se používají hojně v reportáži, kde osobu zasazují do širokého kontextu dění a prostředí. Je třeba u nich hlídat perspektivu a volit proto pečlivě stanoviště. Naopak teleobjektivy se používají zejména při požadavku na zcela rozostřené pozadí.

Příště se podíváme na další pravidla při fotografování lidí.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.