Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Domácí studio – 4.díl

31.1.2007, Roman Pihan, článek
Máme-li za sebou základy tvorby měkkého světla, tak zbývá zrekapitulovat, co vše je u světla možné použít pro modelování scény. Současně se podívejme na výběr vhodného pozadí.

Modelování světlem


Světlo a jeho vlastnosti se významnou měrou podílejí na vzhledu předmětu v tomto světle pozorovaném. Významným úkolem fotografie je mimo jiné zachytit prostorové (třídimenzionální, 3D) předměty pouze v ploše (dvě dimenze, 2D). To nelze udělat jinak, než určitým množstvím optické iluze – klamu. A právě stíny i odlesky se významnou měrou podepíší na tom, jak je předmět zobrazen a jak je tedy potlačena či zdůrazněna plasticita předmětu. Není třeba se ale omezovat jen na předmětu - totéž platí i o portrétu!

Co se stínů týče, tak je třeba uvažovat ve dvou rovinách. Například při svícení ze strany předměty stranově tmavnou a jedna strana je tak celkově světlejší než druhá. To vytváří dojem velikosti a objemu. Druhý pohled je ten, že stíny významně zdůrazňují všechny hrany, prolákliny a výstupky tím, že se vytvoří jejich stín. Čím ostřejší je světlo, tím tmavší a kontrastnější jsou stíny a tím výrazněji se hrany budou zobrazovat.




Při svícení ze strany (dole) je mnohem více zobrazena plasticita předmětu, může se ale stát, že tmavá místa již ztratí kresbu nebo se objeví příliš mnoho odlesků.

Oba tyto pohledy spolu samozřejmě souvisí přes vlastnosti a kvalitu použitého světla. Shrneme-li tedy všechny výše uvedené poznatky, tak 3 základní veličiny, které modelují předmět jsou:


1. Úhel pod kterým světlo dopadá

Úhel světla určí směr stínů a místa, kde se budou tvořit odlesky. Současně určí, které hrany předmětu se budou zdůrazňovat a jak se vykreslí objem tělesa.


2. Velikost a vzdálenost světelného zdroje (difúze)


Difúze určí ostrost stínů a odlesků. Čím větší bude difúze, tím se budou stíny i odlesky stále více rozmazávat a při obklopení předmětu světlem kolem dokola světlem zmizí (teoreticky) stíny i odlesky docela.


3. Kontrast mezi osvětlenými a tmavými místy


Kontrast určí rozdíl mezi osvětleným a neosvětleným místem. Snížení kontrastu je de facto produktem malého prostoru, kde se světlo dostává za objekt různými odrazy atd. a tak se kontrast zvyšuje zastíněním těchto míst předmětu černou deskou. Říká se jí trochu nesprávně „černá odrazná deska“.


Výběr pozadí


Vedle světla určí významně vzhled předmětu i pozadí, na kterém je předmět umístěn. V zásadě platí, že vše je dovoleno, z řady praktických důvodů se u produktové fotografie volí ale spíše pozadí bílé. Důvodů je více – jednak je většina papírů (i pozadí webů) bílá a tak bílé pozadí na bílém papíře působí příjemně a přirozeně. I členitý předmět se odrazem světla od bílého pozadí lépe vysvítí a kolem předmětu neruší žádný rámeček.


Bílé pozadí je prakticky standard, kterým nic nezkazíte. Navíc bílé pozadí funguje jako odrazná deska a tím se lépe vysvítí i členitý předmět.

Druhý důvod je také logický. Umístění předmětu např. na modré pozadí může být vhodný dekorativní záměr, ale odraz světla od modrého pozadí obarví i předmět a tím posune jeho barvy. Proto je vhodné, aby u barevných pozadí byl předmět od pozadí dostatečně vzdálen, což je možné zajistit u portrétů ale těžko u produktové fotografie, kdy předmět na pozadí přímo leží.

Třetí důvod je v tom, že pokud potřebujete nafotit více předmětů či používat fotografie z archivu i za dlouho, tak různé barvy pozadí často působí velmi nevyváženě a graficky rozbitě. Je tedy praktičtější nafotit vše na bílém pozadí, předměty případně v PC vykrýt a později umístit na libovolné pozadí. Barevná pozadí se samozřejmě používají, ale obvykle je to předem promyšlený a ucelený záměr.

Požadavek barevné neutrality pozadí lze snadno zachovat i při použití pozadí šedého či černého (obecně lze použít libovolné barevně neutrální pozadí od černé přes všechny odstíny šedé až po bílou). Často se to i používá, zvláště pokud fotografie má dekorativní účel jako celek - tedy včetně pozadí. Pozadí a jeho nasvícení se potom stává součástí obrazu a výrazně dokresluje celek. V těchto případech se potom samozřejmě používají i barevná pozadí a to nejen jednobarevná ale i batikovaná, s různými motivy atp.


Šedé pozadí je v zásadě universální, jeho silným nasvícením lze vytvořit bílé a naopak silným zastíněním i zcela černé. Klade to ale vysoké nároky na styl svícení.

Pokud tedy plánujete veskrze technickou fotografii, tzn. jak předmět vypadá, byť je snímek určen např. pro reklamní účely, lze doporučit spíše pozadí bílé, ve výjimečných případech šedé či černé. Pokud se jedná o umělecké naaranžování předmětů, koláž, dekoraci atd., je pozadí výrazový prostředek a není možné na něj klást předem žádná omezení. Je to prostě tvůrčí prvek.


Barva a styl pozadí je silným výrazovým prostředkem, který dokresluje celý snímek. Barevné pozadí je ale pro technickou fotografii jen málokdy vhodné.

Vyvarujte se také příliš kontrastního pozadí. Obvykle není příliš vhodné malý bílý předmět (náušnici) fotografovat na černém pozadí. Kontrast mezi předmětem a pozadím je příliš velký a nejedná-li se o zcela promyšlený záměr, je to spíše na škodu.

V protikladu k odstavci výše lze často nalézt snímky pořízené na tmavém a lesklém pozadí. Některým předmětům totiž odlesk na podložce sluší a vhodně dokreslí celek. Obvykle se pro tento účel používá pryskyřičná deska různých barev a tvarů, v nouzi poslouží i obyčejné sklo a pod ním černá látka či plech do trouby či tmavá a matná plastová krabička. Jen je nutno svítit ze správného úhlu, aby se zdroj světla neobjevil na podložce a je třeba podložku pečlivě zbavit prachu, který je velmi vidět! Je také třeba věnovat pozornost správné expozici.


Na snímky s leskem předmětu na podložce (pozadí) se používají podobné desky vyrobené z pryskyřice.



Výsledkem mohou být podobné snímky, barva odlesku je přitom dána barvou podložky. V nouzi lze však použít i cokoliv lesklého a tmavého a snímat z úhlu tak, aby snímek již nezabral okraj podložky.


Nekonečné pozadí


Pokud přijmeme výhody světlého (bílého) pozadí, jako nejpraktičtější se hodí tzv. nekonečné bílé pozadí. Jeho „nekonečnosti“ se docílí prostým prohnutím bílé látky nebo velkého bílého papíru (vhodný je např. papír z Flip chartu nebo zadní strana velkých nástěnných kalendářů). Plynulý oblouk přechodu mezi svislou a vodorovnou částí způsobí, že na fotografii nebude u pozadí vidět žádná hrana a vznikne dojem, že předmět byl umístěn na nekonečně dlouhém rovném pozadí.


Nekonečné pozadí není problém vytvořit i v domácích podmínkách. Pro malé předměty se hodí například obyčejná židle, kde se bílý papír přichytí na opěradlo.

Příště se podíváme na nekonečné pozadí prakticky a ozřejmíme veledůležitý pojem vykryté pozadí a jak pozadí vykrýt.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.