Canon PowerShot A590 IS: malý, ale šikovný

Společnost Canon nedávno přišla na trh se dvěma téměř identickými fotoaparáty. Prvním je PowerShot A580 a druhým námi testovaný PowerShot A590 IS, který se od předchozího liší jen dvěma detaily, ovšem velmi podstatnými. A590 IS totiž nabízí manuální nastavení expozice (prioritu clony, prioritu závěrky, manuální nastavení) a stabilizaci obrazu. Tato recenze se tak s odmyšlením těchto funkcí dá vztahovat i k modelu A580. Oba fotoaparáty jsou jinak identické, oba nabízí poměrně líbivé malé tělo, čtyřnásobný zoom a 8Mpix snímač.

 

 

V kategorii kompaktů zaujme PowerShot A590 IS trochu nezvyklým designem s gripem na obvyklé pravé straně. Celkově působí velmi kvalitním dojmem, dobrý pocit z přístroje narušuje pouze volnější okruží objektivu. To se dá totiž odklopit a v této třídě poměrně nezvykle použít i předsádky, jenže s okružím se dá i v zajištěném stavu trochu viklat a nepůsobí nejjistěji. Fotoaparát není nejtenčí, je ale poměrně krátký. Váha 175 gramů je v podstatě standardní, A590 IS se snadno vejde do kapsy a není příliš těžký. Fotoaparát, kterého si při sobě nevšimnete, to ale není.

Zepředu je velmi patrný barevný design, kdy fotoaparát má světle šedivou barvu s tím, že část gripu (a vzadu ovládací části), je vyvedena v tmavější šedé. Setkal jsem se s protichůdnými názory na design, mě osobně se fotoaparát líbil. Jen je z některých úhlů nefotogenický. V jiných barvách se fotoaparát nenabízí. Model A580, který je ochuzen o některé funkce, ale jeho design je téměř totožný, má tělo ve světlejší stříbrné.

Dominantním prvkem přední části je objektiv, který nabízí v této třídě poměrně obvyklý 4× optický zoom, jehož světelnost na nejširším ohnisku je výborná, pouze F2,6. Začíná však na trochu delších 35 milimetrech. To však spolu se čtyřnásobným přiblížením znamená maximální ohnisko 140 mm po přepočtu, tedy již poměrně slušné přiblížení na danou třídu. Nevýhodou na tomto ohnisku je však dost špatná světelnost s vysokou hodnotou F5,5.

Z předního pohledu vlevo dole je tlačítko na odjištění okruží objektivu, které dovolí namontovat konvertor a předsádky. Ty jsme bohužel neměli k dispozici. Okruží je jediná část fotoaparátu, která působí poměrně nekvalitním zpracováním, jak již bylo řečeno, dá se jím i v zajištěné poloze jemně pootočit, ale nevypadne. Nahoře vlevo je k vidění malý mikrofon, optický hledáček s pomocným světlem zaostřování a indikací samospouště, dále vpravo nahoře lze vidět integrovaný blesk.

Horní pohled odhalí trochu větší tloušťku, než je obvyklé. Objektiv při plném vysunutí znatelně prodlouží šířku fotoaparátu, ale rozhodně nedosahuje délky ultrazoomů. Dobře patrný je vysunutý grip, který však není gumový, ale z lesklého plastu. Ten je trochu kluzký, nicméně vzhledem k rozměrům fotoaparátu a jeho váze padne do ruky velmi dobře a grip i přes svou kluzkost poskytuje dobrou jistotu držení a ovládání fotoaparátu, tedy spouště. Je totiž nutno počítat s tím, že pokud držíte fotoaparát v jedné ruce, budete zadní tlačítka ovládat jen velmi těžce a hrozí vysoké riziko vypadnutí přístroje.

Spoušť má trochu nezvyklý chod, na který si lze ale rychle zvyknout. Namáčknutí je zde totiž dost výrazné, tedy na úrovni, kde ostatní fotoaparáty už pořizují snímek. U PowerShot A590 IS se musí zmáčknout spoušť ještě trochu hlouběji. Zoom se ovládá s lehkostí, zejména přiblížení je pohodlné, zpět už kovová pacička neposkytuje takovou oporu, ale není to nic, co by se dalo fotoaparátu vytýkat.
Kolečko s nastavením režimů se, jak je tomu dnes obvyklé, ovládá dost ztuha. Nabídka módů je velmi široká a skladba trochu netradiční. Nachází se zde manuální nastavení expozice včetně priority času a clony, což je v dané třídě poměrně unikátní a tímto mě fotoaparát velmi mile překvapil a potěšil. Nechybí programové nastavení expozice, automatický režim a plně automatický režim "srdíčko". Překvapilo mě však, že jsem zde našel přímo některé scénické režimy jako "portrét", "krajinu", "noční momentku", "děti a zvířata", "interiér" a až pak volbu SCN pro ostatní scénické režimy. Poslední volbou je natáčení videosekvencí.

Zadní část je z velké části tvořená LCD displejem s úhlopříčkou 2,5". Ta je sice menší než u většiny dnešních kompaktů, nicméně plocha se mi zdá být více než dostatečná a navíc fotoaparát působí jistějším dojmem. Celá prosklená plocha některých fotoaparátů totiž nevzbuzuje dojem velké robustnosti a člověk má strach o poškrábání. U Canon PowerShot A590 IS je poměr plochy LCD displeje ke zbytku fotoaparátu dobře vyvážený.

Rozlišení je také trochu nižší, než je obvyklé, činí 115 000 pixelů. Za ostrého slunce je jas LCD displeje nedostatečný a není mnoho vidět. Pozorovací úhly ze stran jsou výborné, naopak seshora a zezdola dojde k invertování barev až nepříjemně rychle. Nahoře je optický hledáček se dvěmi kontrolkami. Na pravé straně nechybí reproduktor a úplně vpravo posuvné tlačítko pro přepínání mezi módem focení a prohlížení fotografií. Tato volba je dobrá a musím říci, že styl ovládání mi vyhovoval.

Níže se nachází skupina ovladačů, které jsou oproti dnešní módě rozdělené do kříže, nikoli ve formě kruhového ovladače. Se čtyřsměrným ovladačem se velmi dobře pracuje, stiskem uprostřed se fotograf dostane do rychlého menu pro nastavení citlivostí, sekvenčního snímání, nastavení barev, velikosti a kvality obrázků. Menu a pohyb v něm je velmi intuitivní a zejména rychlé a skutečně pohodlné. Za něj Canon zaslouží velkou pochvalu.

Nahoře vpravo najdete nastavení expozice. Jeho stiskem můžete fotoaparátu říci, že má na expozici i v automatických režimech přidat či ubrat (u priority clony zachová nastavenou clonu, ale donutí fotoaparát poupravit čas dle přání fotografa,...), v plně manuálním režimu se pak přepíná mezi nastavením clony a času. Vpravo nahoře je tlačítko, jemuž každý může přiřadit libovolnou funkci. Vlevo dole vidíte tlačítko DISP, které ovládá zobrazování (možnosti - pouze hledáček, LCD displej bez informací, LCD displej s informacemi) a vpravo dole pak tlačítko MENU pro vchod do menu.

Levá strana toho mnoho nepřináší. Na fotografii je vidět vysunutý objektiv a jediné, co je zde vidět, je plastová krytka, která se poměrně těžko odklápí i vrací zpátky. Pod ní se nachází konektor pro napájení a port pro USB kabel.

Jestli levá strana byla nezajímavá, pak pravá je na tom ještě hůře. Najdete zde jen otvor pro montáž poutka a nálepku informující o výbavě fotoaparátu.

Dole se nachází krytky pro baterie a paměťovou kartu a pak otvor pro stativ. Ten je bohužel mimo střed fotoaparátu, dost výrazně na stranu. V případě malých stativů tak mohou vzniknou problémy se stabilitou, zejména uvážíme-li, že těžké baterie jsou právě na druhé straně.

Odklopením krytky získáme přístup ke dvěma AA bateriím a paměťové kartě. Fotoaparát podporuje oblíbené a levné SD, případně SDHC karty (resp. tvarově podobné MMC), které potěší vysokým výkonem a nízkou cenou. S fotoaparátem byla v balení 32MB MMC karta, pro testovaní jsem však využíval 4GB SDHC kartu Sandisk Ultra II HC s rychlostí čtení 10 MB/s a zápisu 9 MB/s.

Tady je trochu podrobnější pohled na hlavní ovládací prvky včetně tlačítka pro vypnutí a zapnutí přístroje. Je dobře vidět barevné ladění přístroje, trochu patrné jsou spoje mezi jednotlivými polovinami těla fotoaparátu. Rovněž je patrný vysoký lesk povrchové úpravy.

Canon PowerShot A590 IS zaujme poměrně pěkným dvoubarevným designem, velmi dobrým a intuitivním ovládáním, jen se zadní tlačítka nedají ovládat, držíme-li fotoaparát jednou rukou.