A200: lidovější A2-ka

Než se pustíme do podrobného popisu této novinky, tak se musíme zmínit hned na začátku, čím nás A200-ka příjemně překvapila. Většina dosud testovaných osmimegapixelových modelů vykazovala již při 200 ISO víceméně zašuměné fotografie. DiMAGE A200 si však se snímáním při vyšších hodnotách citlivosti poradila velmi dobře a až při 400 ISO jsme začali pozorovat jistou zrnitost. Ovšem často byla ještě i osmistovka použitelná. Více se o kvalitě fotografií produkovaných touto novinkou dočtete v části Praktické zkušenosti. Opět jsme se mohli spolehnout na Anti-shake systém, kdy zejména při maximálním sedminásobném optickém přiblížení jsme pořídili dostatečně ostré snímky především díky vyrovnávacímu posunu snímače.



A200-ka je sice velmi podobná funkčně i designově předcházející A2-ce, ovšem změny ke kterým došlo, naznačují, že dvoustovka by měla zaujmout širší „masu“, přesto stále velmi náročných, digitálních fotografů. Nejlépe je tento posun vidět na vylepšení 1,8palcového LCD displeje na zadní straně, který nejenom, že zvýšil své rozlišení na 134 000 bodů, ale je také nově nejenom výklopný, ale i otočný, což je skutečně praktické například při makro fotografii. Na druhou stranu se snížilo rozlišení elektronického hledáčku (na 235 000 pixelů) a oproti A2-ce se práce přes hledáček zhoršila (není již ani výklopný). Navíc se už automaticky nepřepíná výběr zaměření scény mezi LCD displejem a hledáčkem podle přiblížení vašeho oka k hledáčku jako u A2-ky (musíte použít k tomu určené tlačítko). Drtivá většina "amatérských" fotografů totiž používá především LCD displej a A200-ka jim tak jde vstříc. Navíc A200-ka disponuje pomalejším rozhraním USB 1.1 (rychlost 12 Mb/s), přestože je v některých materiálech uváděna již dvojka. Naopak zůstala zachována velmi "profesionální" možnost manuálního zaostření pomocí prstence na objektivu.



Při našem testovacím fotografování jsme ocenili také to, že novinka prošla od A2-ky cestou zeštíhlení, zmenšení a dokonce i zaoblení. Především zlehčení o přibližně šedesát gramů na 579 g (včetně akumulátoru) je sice na první pohled nepatrné, ale při celodenním fotografování (pokud nefotíte se stativem) je práce daleko příjemnější. Novinkou u dvoustovky je také dálkové ovládání (je součástí základního balení), což mnoho fotografů u A2-ky postrádalo. Velmi se změnilo i ovládání novinky, protože se výrobce rozhodl přesunout co nejvíce voleb a nastavení parametrů do Menu, ubylo tak na povrchu magnésiového (a částečně ovšem i plastového) těla tlačítek a otočných koleček, naopak přibylo klíčové tlačítko Func, kterým se dostanete k celé řadě základních funkcí. Nyní už vám pouze prozradíme, že model se dobře držel při fotografování i pouze jednou rukou, především díky masivnímu gripu na pravé straně. Způsob ovládání a také informace o uspořádání v Menu najdete v části Ovládání a další popis.



Protože řada uživatelů si dnes kupuje digitální fotopřístroj také jako kameru, tak vůbec nepřekvapilo, že novinka vylepšila parametry videozáznamu: model umí zachytit video již v maximálním rozlišení 800 x 600 bodů rychlostí 15-ti snímků za sekundu (maximální délka záběru je potom patnáct minut). Rychlosti 30-ti snímků za sekundu dosáhne model pouze v rozlišení 640 x 480 bodů. V tomto případu již délku záznamu limituje jen velikost karty. A200-ka nabízí opět několik sekvenčních režimů (například lze snímat fotografie v maximálním rozlišení rychlostí dvou snímků za sekundu v sérii pěti snímků nebo 40 snímků v rozlišení 640 x 480 bodů rychlostí 10 snímků za sekundu). K dispozici už ovšem není intervalové snímání.




Nyní se rychle podíváme na to, co se oproti A2-ce téměř nezměnilo, tedy na CCD snímač a optickou část. Nově se data ze snímače zpracovávají pomocí technologie CxProcess III. Jinak čip opět obsahuje osm milionů efektivně využitelných obrazových elementů, což vám umožní pořídit fotografie s maximálním rozlišením 3264 x 2448 bodů. K dispozici je i dalších pět nižších rozlišení: 3264 x 2176 (3:2), 2560 x 1920, 2080 x 1560, 1600 x 1200 a 640 x 480 bodů. Novinkou je také to, že lze nastavit citlivost snímače již na 50 ISO, jinak ji lze opět nastavit na hodnoty 100, 200, 400 a 800 ISO.



Nakonec jsme si nechali optickou soustavu, protože tu zdědila dvoustovka od A2-ky prakticky netknutou: objektiv je opět složen z 16 prvků ve 13 skupinách včetně dvou asférických elementů minimalizujících zkreslení od středu obrazu ke kraji a dvou AD skel, s rozsahem ohniskových vzdáleností od 7,2 do 50,8 milimetrů (v přepočtu od 28 do 200 milimetrů) při světelnosti F2,8 - F3,5. Ostřit lze od půl metru do nekonečna, v režimu Makro opět ostří model od 13 do 50 centimetrů (teleobjektiv). Optický zoom je tedy sedminásobný a doplnit ho můžete ještě o maximálně čtyřnásobné přiblížení digitální. Autofocus je potom jedenáctibodový. Ostřit lze manuálně - a to také pomocí kroužku na objektivu. K modelu si můžete pořídit předsádky pro širokoúhlé snímání a telekonvertor. Rychlost závěrky se pohybuje opět ve velkém rozsahu: od 1/3200 (ovšem A2-ka uměla i 1/4000) až do 30 sekund. Snímky se ukládají ve třech kompresních poměrech ve formátu JPEG datovém RAWu na paměťové karty typu Compact Flash I nebo II, podporován je také Microdrive.