Fotografický blesk na cestě časem – 8. díl

V minulých dílech jsme se podrobně věnovali problematice ad 1, a sice expozici s bleskem. Aby blesk na snímku nebyl vůbec patrný, a přitom usnadnil fotografování ve slabém nebo nevhodně rozloženém světle, je třeba vyřešit ještě barvu blesku ad 2 a ostré stíny a lesky ad 3.

Jako každé světlo, i blesk má svoji barvu. Drtivá většina výrobců se v tomto shoduje a jejich fotografické blesky mají barvu blízkou dennímu světlu. Jinými slovy jejich spektrum je relativně vyrovnané a podobné spektru světla dopadajícího ze Slunce na Zem.

I když pro vlastní fotografii to není nijak důležité, tak je zajímavé vědět, že xenonové výbojky, které se používají ve fotografických blescích, mají své spektrum světla závislé mnohem více na proudové hustotě než na tlaku plynu či jeho přesném složení. Vyšší hodnoty proudové hustoty produkují relativně spojité spektrum světla, kde spektrální čáry jsou mnohem méně patrné.

Ve fotografii se obvykle používá spektrum vyvážené oproti zelené barvě, které produkuje optimální výkon blesku z hlediska viditelného světla a současně světlo velmi blízké bílé barvě. Jednotliví výrobci se však mohou z hlediska barvy světla produkované bleskem mírně lišit a rovněž barva blesku může mírně kolísat s požadovaným výkonem blesku. Jinými slovy – barva blesku při slabém záblesku může být mírně jiná než při silném záblesku. Rozdíly jsou však pro praktickou fotografii zanedbatelné.

Blesk a denní světlo

Má-li fotografický blesk barvu denního světla, není problém jej ve dne použít například pro vykrytí stínů. Jeho míchání s denním světlem bude z hlediska barvy nepostřehnutelné, protože jak denní světlo, tak světlo blesku jsou barevně stejné – bílé.

Blesk a umělé světlo

Problém nastává, když se blesk používá v kombinaci s umělými zdroji světla – žárovkami, ohni, zářivkami atp. V tom případě je totiž barva blesku jiná než barva stálých umělých světel, a tento barevný nesoulad je třeba nějak vyřešit.

K vyřešení barevného nesouladu mezi barvou světla blesku a trvalých umělých světel jsou v podstatě k dispozici čtyři možnosti hrubě seřazené podle četnosti jejich použití:

Poslední možností, která se ale v mnohém vymyká běžnému použití, je blesk spouštět dálkově a díky tomu bleskem svítit na libovolné místo scény. Potom je možné použít i více blesků a vytvořit tak libovolné nasvícení scény a to i z hlediska barev.


I. Barevně správně popředí, špatně pozadí

Tato strategie je velmi častá při použití přímého blesku - typicky kompaktní fotoaparáty a interní blesky DSLR, které nejsou schopny natočení bleskové hlavice na strop či stěny. Znamená to nastavit vyvážení bílé na blesk (Flash ), nebo ponechat automatiku vyvážení bílé (AWB), která učiní při použití blesku totéž. Popředí osvětlené bleskem bude barevně správně, pozadí, kam blesk již nedosvítí a kde převažuje trvalé světlo umělých zdrojů (typicky žárovek), bude ale žlutočervené.

II. Blesk odrazem o bílý strop či stěny

Tato typická strategie funguje jen u systémových blesků, které dokáží natočit hlavici na strop či stěny. Místnost musí mít bílý strop či stěnu a v rozumné výšce/vzdálenosti. Ta nesmí být také příliš velká či členitá. Odražený blesk potom vysvítí celý prostor a zcela potlačí případné umělé zdroje. S vyvážením bílé na blesk (Flash ) je potom vše barevně správně.


III. Barevné filtry na blesk

Další možnou strategií je použít barevný filtr na blesk, a tím jeho světlo barevně sesouladit s barvou světel na pozadí. Filtr lze snadno pořídit buď na konkrétní blesk, nebo jako univerzální, který se k blesku obvykle přichycuje pomocí suchého zipu. Po srovnání barvy blesku např. s barvou žárovek není potom problém vyvážit bílou na žárovku (Tungsten ), a potom je jak popředí, tak pozadí barevně v pořádku. I přesto, že tato metoda je jednoduchá a cena filtrů na blesk je kolem 500,- Kč, tak se v praxi moc nevidí.

IV. Barevně správně pozadí, špatně popředí

I když z logiky věci je tato možnost další v pořadí, z fotografického hlediska dává málokdy smysl. Znamená nastavit vyvážení bílé podle barvy světel na pozadí (například na žárovku, Tungsten ). Popředí osvětlené bleskem bude potom ale posunuté do modra a pozadí, kde převažuje světlo zmíněných žárovek, bude barevně správně. Toto uspořádání obvykle nedává smysl proto, že v drtivé většině případů je na popředí to, co nás zajímá, a co taky chceme barevně věrně zachytit. Pokud ale najdete scénu, kde naopak barevná věrnost pozadí je důležitá a na popředí barevně nezáleží, je tato strategie přesně pro vás.


Závěr pro práci s bleskem z hlediska barev

V drtivé většině případů se při práci s bleskem realizuje strategie I. nebo II., a tudíž se bílá vyvažuje na blesk (Flash ). Případný barevný posun pozadí do oranžové nepůsobí nijak rušivě a mnoha snímkům dokonce sluší. Strategie III. je sice „nejsprávnější“, v praxi ale spíše výjimečná. Strategii IV. lze doporučit jen pro velmi speciální případy, kdy odlišná barevnost popředí má na snímku přímý obsahový význam.

Příště se podíváme na řešení stínů a lesků při práci s bleskem.