www.digimanie.cz
>
>

Domácí studio – 7.díl

Domácí studio – 7.díl
, , článek
Správná expozice je bezesporu jedním z klíčových faktorů na cestě ke kvalitní fotografii. Co naplat, že se vám podaří dobře naaranžovat scénu, když je výsledná fotografie podexponována nebo přeexponována! Přitom expozici ovlivňují pouhé 3 faktory - expoziční čas, clona a ISO citlivost. Jejich správné nastavení není žádné šamanství a to zejména ve studiu, kde je na vše spousta času a světelné podmínky jsou stabilní.



reklama

Clona, čas a ISO



Jak již bylo řečeno, expozici ovlivňují na straně fotoaparátu jen tři veličiny:


Expoziční čas

Expoziční čas určuje, jak dlouho senzor počítá fotony dopadajícího světla. Čím je čas delší, logicky je fotografie světlejší. Při časech delších než asi 1/60 vteřiny je však třeba dávat extrémní pozor na rozhýbání snímku! Při fotografování v domácím studiu není světla nikdy nazbyt a tak počítejte s tím, že budou typicky vycházet poměrně dlouhé expoziční časy kolem 1/10 vteřiny a tak stativ bývá nutností.



Expoziční čas je jedním z nástrojů pro ovládání expozice. Cca od času 1/60 sec je třeba dávat pozor na rozhýbání, od času cca 1/10 sec je dobré i na stativu používat samospoušť.

Při časech delších než asi 1/10 vteřiny je nutné nastavit i samospoušť, aby fotoaparát (byť na stativu) nebyl rozhýbán stiskem spouště. Je-li fotoaparát na stativu a nehýbe-li se fotografovaný předmět (což je typické pro produktovou fotografii), expoziční čas ovlivňuje pouze světlost snímku. Při časech delších než asi 2 vteřiny může ale růst šum v obraze a proto se tak dlouhým časům vyvarujte.


ISO citlivost

ISO citlivost je elektronicky nastavená citlivost senzoru a dá se připodobnit k hlasitosti (Volume). Je vždy lepší mít silný signál a ten jen málo zesilovat než slabý s nutností silného zesilování. Roste totiž nepříjemný šum v obraze. ISO se proto nastavuje na nízké hodnoty, typicky ISO 100. Obecně ale platí, že čím nižší ISO nastavíte, tím lepší bude obraz (bude mít menší šum).



Vyšší ISO citlivost jen a pouze ničí technickou kvalitu snímku. Je proto lepší nastavovat nižší hodnoty.

Pozor – automatika při nedostatku světla ráda ISO zvyšuje, aby zajistila dostatečně krátký expoziční čas pro fotografování z ruky! Máte-li ale fotoaparát na stativu, rozhýbání nehrozí a tak je strategie automatiky chybná. Je proto lepší nastavit ISO ručně a to nízké.


Clonové číslo

Clona a s ní spojené clonové číslo je jednoduše řečeno velikost (průměr) otvoru v objektivu. Čím je clonové číslo vyšší (typicky 8, 11 nebo 16), tím je otvor zavřenější a snímek tmavší. Clonové číslo nemá na kvalitu obrazu téměř žádný vliv a je možné jej nastavit jakkoliv. Clona má však dramatický vliv na hloubku ostrosti.



U produktové fotografie je na rozdíl od portrétů potřeba více clonit, protože je obvyklé požadovat celkově prokreslený předmět.

Jednoduše řečeno, hloubka ostrosti je míra prokreslení snímku. Čím bude clonové číslo vyšší, tím bude snímek prokreslenější a bude mít méně rozmazané pozadí. Na rozdíl od portrétů, kde je často žádoucí zcela rozmazat pozadí a používají se proto nízká clonová čísla, je u produktové fotografie většinou potřeba prokreslit předmět celý. Proto lze doporučit spíše více clonit = nastavovat vyšší clonová čísla.


Clonové číslo, čas a ISO spolu souvisejí!



Je vcelku pochopitelné, že když zkrátíte čas a tím uberete senzoru světlo, budete to muset někde dohnat – buď zvýšit ISO a tím citlivost senzoru (stačí mu potom méně světla ale šumí) nebo otevřít clonu (= snížit clonové číslo). Clonové číslo, ISO i čas tak spolu drží a jedno lze kompenzovat druhým.

Správná expozice potom není nic jiného, než nalezení takové trojice ISO – expoziční čas – clonové číslo, při které je jak techniky tak subjektivně obrázek nejlepší.


Histogram



Jeden z nejlepších nástrojů na kontrolu expozice na digitálních fotoaparátech je histogram. Filmoví fotografové si o něm mohli nechat jen zdát. Histogram naprosto přesně odpoví na otázku správné expozice v technickém slova smyslu, záměr a subjektivní hledisko je mu však samozřejmě nadřazeno. Displej a prohlížení snímku na něm je naprosto nevhodný nástroj na kontrolu expozice. Displeje jsou jen opravdu náhledové a navíc jejich jas je silně závislý na okolním světle. Ve tmě budou snímky na displeji vypadat světlejší než na plném slunci.

Histogram je statistika, která říká kolik pixelů snímku (to je vlastně plocha snímku) je zcela černých, kolik pixelů je různě šedých a kolik bílých (barva se ignoruje, hodnotí se jen jas). Správný histogram z technického pohledu by měl mít zastoupené všechny (nebo většinu) odstínů šedé, tedy od černé po bílou.


Histogram říká, kolik pixelů (to odpovídá ploše snímku) má určitý jas. Ihned je tedy vidět rozložení jasů v obraze. Technicky správný histogram by se měl dotýkat dole obou okrajů – tedy přesně využít celý rozsah.

Je-li histogram „zdrcnutý“ vlevo, je snímek příliš tmavý, je-li celý příliš vpravo, je snímek moc světlý. Hledáním správné trojice ISO – čas – clonové číslo je potom možné pojmout jako hledání správného histogramu samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétnímu záměru snímku.


Histogram nám okamžitě a bez ohledu na kvalitu displeje odpoví na otázku, jak je snímek technicky exponován. Vlevo je podexponován – světlé tóny na fotografii chybí, vpravo je přeexponován a chybí na něm tmavé tóny.


Prakticky



Podívejme se prakticky na snímky obyčejného zmuchlaného papíru, nejprve na bílém pozadí. Pokud bychom exponovali automatikou, tak automatika jednak nezvolí dobrou kombinaci ISO – čas – clonové číslo, ale také podobný snímek podexponuje. Automatika totiž v zásadě průměruje a tak hodně světlé scény má tendenci ztmavit. Vyděsí se příliš velkým množstvím světla a ubere, a to i tehdy, pokud to tak má být a scéna je opravdu světlá.


Takto dopadne automatikou exponovaná hodně světlá scéna. Scéna bude podexponovaná, příliš tmavá – špinavá.

Správný postup tedy může být:
1. Zafixovat ISO na nízkou hodnotu (ISO 100)
2. Zafixovat clonu na požadovanou hodnotu podle hloubky ostrosti (prokreslení předmětu)
3. Nechat si automatikou doporučit expoziční čas
4. Ten opravit podle histogramu a subjektivního pohledu


A takto to dopadne, pokud automatice pomůžete.

Nyní stejná situace, ale na tmavém pozadí. Automatika bude tentokrát zmatena příliš velkou tmavou plochou a hrozí, že snímek přeexponuje a kresba ve světlém papíře, na které nám zejména záleží, se ztratí.


Automatika neví co je důležité a tak pozadí i papír zprůměruje. Ve výsledku bude papír přeexponován a kresba v něm se ztratí.

Pokud opět pomocí histogramu a subjektivního doladění automatice pomůžete, výsledek můžete mnohem lépe vybalancovat.


Výsledek, kdy pozadí zůstalo černé a papír kreslí od bílé po tmavě šedou. Takto přesně exponovat ale automatika u světelně komplikovaných scén nedokáže a musíte jí pomoci.


Závěr



Možná to vypadá, že automatika dělá vše špatně. Není tomu ale tak. Jen se snaží průměrovat situaci a podle toho se kompromisně rozhodovat. Naše požadavky pro práci ve studiu jsou ale často jiné než průměrné, a tak je dobré použít automatiku jako rádce, který rychle a poměrně přesně změří hodnoty. Kolem těchto hodnot a s přihlédnutím ke konkrétním potřebám je však vhodné vyladit expozici již ručně.

Příště se podíváme na zpracování snímků v PC.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS Full frame telezoom Sony FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS
Spolu s novým full frame fotoaparátem Sony A9 byl představen i nový objektiv typu telezoom FE 100-400mm F4.5-5.6 GM OSS (SEL100400GM). Chlubit se má rychlým autofokusem i excelentní ostrostí.
Dnes,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář
Canon EOS 80D: příjemná inovace Canon EOS 80D: příjemná inovace
Zamíříme do třídy vyššího mainstreamu APS-C zrcadlovek a otestujeme Canon EOS 80D s novým 18-135mm IS USM objektivem. Fotoaparát má úplně nový 24MPx senzor, vylepšený ostřící modul a rozhodně se nechce nechat zahanbit.
Dnes,  recenze, Milan Šurkala,  2 komentáře
Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM Canon EF-S 18-135mm f/3.5-5.6 IS Nano USM
Není to dávno, co Canon inovoval svůj 18-135mm objektiv a přinesl STM verzi s krokovým motorkem. Dnes se podíváme na nástupce, který přináší USM motorek, kombinovaný s technologiemi z předchozího modelu pro lepší natáčení videa i fázové ostření.
Dnes,  recenze, Milan Šurkala
Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0 Světelný širokoúhlý zoom Panasonic Leica 8-18mm F2.8-4.0
Druhým z připravovaných F2,8-4,0 objektivů značky Leica pro Micro 4/3 je velmi širokoúhlý zoomovací objektiv Leica DG Vario-Elmarit 8-18mm / F2.8-4.0 ASPH. Má být velmi dobře optimalizovaný i pro natáčení videa.
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  5 komentářů
Lomography uvádí jednorázový fotoaparát Simple Use Film Camera Lomography uvádí jednorázový fotoaparát Simple Use Film Camera
Retro a instantní fotoaparáty zažívají boom. Společnost Lomography to tak zkouší z ještě jiného úhlu a přichází s kinofilmovým jednorázovým fotoaparátem Simple Use Film Camera. Vrátí se doba vyvolávání filmů?
Včera,  aktualita, Milan Šurkala,  1 komentář