Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Fotíme mobilem: S bleskem za světlem

21.9.2012, Milan Šurkala, návod
U mobilů často najdeme jen slabý LED blesk, u některých se občas najde i xenonový. K čemu jsou blesky vůbec dobré, jak je používat a jak dosáhnout co nejvěrnějších snímků? Proč jsou portréty přesvětlené a jak se toho vyvarovat?
Po měsíci jsme znovu tady s fotomobilem a podíváme se na některé z problémů, které nás při focení mohou potkat. V dnešním díle se podíváme na problematiku blesků. Jistě znáte to protivné bílé světlo, které někdy pomáhá získat ostřejší fotografie, někdy úplně zabije atmosféru snímku, někdy vytvoří vypálené obličeje a obecně funguje tak nějak divně. My si dnes vysvětlíme proč. Jako vždy použijeme testovací Nokii N8.



testovací fotomobil Nokia N8


Technologií blesků ve fotomobilech jsme se už podrobně věnovali v jednom ze starších článků, tam jsme si ale vzali na paškál technickou věc problematiky. Dnes se zaměříme spíše na to, jak využít blesk tvůrčím způsobem, tedy jak jej zakomponovat do fotografie. Jaký je váš postoj k blesku, to nevím, osobně jej ale nemám moc rád a pokud nemusím, snažím se jej nepoužívat.

U fotomobilů můžeme narazit na dva základní druhy blesků. Ten první a nejčastější, je LED blesk. Ve fotomobilu najdete jednu či dvě LED diody, které se na chvíli rozsvítí a dodají snímku světlo. Ať tak či onak, světlo je poměrně slabé, na druhou stranu má velmi nízkou spotřebu elektrické energie a vydrží svítit dlouho (v některých mobilech se používá i jako baterka pro svícení). Některé vyspělejší modely mají xenonový blesk, který si už výrazněji cucne energii z baterky, je silnější, ale zase svítí jen velmi krátce a není schopen dodávat dlouhodobé světlo. Jde o krátkodobý světelný výboj, nikoli svícení.




bez blesku, expoziční čas 1/15 s, citlivost ISO 800



Nyní se ale už konečně zamysleme, proč je blesk vlastně potřeba. Asi všichni víte, že se používá za horšího světla a fotky s ním jsou ostřejší. Ostatně problém vidíte na snímku výše. Světla bylo málo, a tak fotomobil musel navolit nejvyšší citlivost ISO 800 a hodně dlouhý čas 1/15 sekundy. Cílem fotoaparátu je totiž posbírat dostatek světla, aby byla fotografie dostatečně prosvětlená. Toho dosáhne několika způsoby. Předně je možno prodloužit dobu snímání. Čím déle snímáte, tím více světla se nasbírá a tím bude fotografie světlejší. Pokud ani to nestačí, může se zvýšit citlivost čipu. V podstatě např. při ISO 800 je citlivost 8× vyšší než při ISO 100 a stačí osminový čas na nasbírání stejného množství světla. Stinnou stránkou tohoto procesu je znatelně vyšší šum.

Na fotografii vidíte, že snímek je díky delšímu expozičnímu času i vyšší citlivosti vcelku rozumně exponovaný. Bohužel za 1/15 sekundy se toho stane opravdu mnoho a jedoucí auto se rozmaže (za 1/15 sekundy projelo několik centimetrů).




s bleskem, expoziční čas 1/180 s, citlivost ISO 100



Když jsem aktivoval blesk, dostal jsem do scény nárazově mnohem větší množství světla. Najednou stačila citlivost ISO 100 a expoziční čas 1/180 sekundy. I přesto je jedoucí auto dobře exponované a díky mnohem kratšímu času i ostré (za 1/180 sekundy toho moc neprojelo, takže se ani nerozmazalo). Přesto není vše jen ku dobru věci. Vidíte to tmavé pozadí?




tak jo, zajíc je exponovaný dobře, ale co to pozadí?



Otázkou je, proč je to pozadí najednou tak tmavé. Světlo se totiž utlumuje s druhou mocninou vzdálenosti. To znamená, že ve dvou metrech od zdroje světla je už jen 1/4 světla ve srovnání s metrovou vzdáleností, ve 3 metrech 1/9 světla, ve 4 metrech jen 1/16 a tak dále. Je tedy jasné, že na auto i zajíce dopadne určité množství světla, ale do vzdálenosti dvakrát větší už jen čtvrtina. To je právě důvod, proč bývá pozadí tak tmavé a je tím tmavší, čím je větší poměr mezi vzdálenosti fotoaparát-pozadí (resp. objekt-pozadí) a fotoaparát-objekt. Pokud chcete, aby byl rozdíl menší, máte dvě možnosti. Buď posunete objekt blíže k pozadí (např. z poměru 50 cm k objektu a 50 cm od objektu k pozadí se stane 75 cm k objektu a zbývajících 25 cm k pozadí) nebo se s fotoaparátem posunete dál a poměr opět zlepšíte (např. na 100 cm k objektu a zbývajících 50 cm k pozadí).

Existuje ještě jedna technika s názvem slow synchro blesk (pomalá synchronizace). Ta ale není Nokií N8 podporována. Jde o to, že se zkombinuje snímání s bleskem i bez něj dohromady. V podstatě se snímá dlouhou dobu jako bez blesku, čímž se nasbírá dostatek světla pro celé okolí vpředu i vzadu, ale do toho se ještě blýskne. Blesk trvá jen kratičkou dobu z celé doby expozice snímku, takže pohybující se objekt (nebo i statický) osvítí pouze na zlomek sekundy. Tento okamžik se jakoby "zmrazí". Dostanete tak snímek s dobře nasvíceným a ostrým objektem i dobře nasvíceným pozadím. Otázkou jsou barvy, objekt bude nasvícen bílým světlem, zatímco pozadí může být nasvíceno třeba více žlutým světlem žárovky.




fotografie bez blesku, expoziční čas 1/33 s, citlivost ISO 156



Z uvedeného vyplývá i jeden efekt, o kterém spousta lidí neví. Tou je dosah blesku. Když už víte, že se vzrůstající vzdáleností klesá výkon blesku s druhou mocninou této vzdálenosti, je jasné, že jeho dosah na velké vzdálenosti je v podstatě mizivý. U fotomobilů nečekejte, že dosvítí nějak znatelně více než 2-3 metry (a to s xenonovým bleskem!), u kompaktů tak na cca 3-6 metrů. Pokud se snažíte bleskem dosvítit na větší vzdálenost (typické např. na koncertech), v podstatě jediné, co děláte, je zbytečné vybíjení baterie. Fotografie může vypadat ostřejší a určitě bude tmavší, to je však dáno tím, že se při aktivovaném blesku používají kratší časy.




fotografie s bleskem, expoziční čas 1/100 s, citlivost ISO 227



Jak sami vidíte, blesk se na této fotografii téměř neprojevil. Můžete vidět jen trochu světlejší strop v přední části, ale jinak se snímky světelně neliší a na tak velkou vzdálenost se blesk prostě nemá šanci projevit. Takže si na to dávejte pozor a pokud budete fotit více než na několik "velmi málo" metrů, blesk vypněte. Stejně nepomůže.




zde snímek bez blesku, na první pohled logicky



Pro mnoho z vás může být překvapivé použití blesku za dne, a to dokonce za hodně silného světla v protisvětle. Proč přidávat světlo, když už je ho i tak moc? Právě v protisvětle je ho sice spousta, ale jen v pozadí. Naopak objekt, který je nasvícen zezadu silným zdrojem světla, se topí ve stínu a vy z něj moc nevidíte.




blesk v protisvětle dává smysl



Pomocí může být právě blesk, který vyfotí snímek a přidá k němu z druhé strany trochu světla. Prosvětlí tak jinak velmi stinné partie. Stejně jako u slow synchra, i zde si musíte dávat pozor na teplotu světla. Blesk má hodně bílé světlo a u fotografií při zapadajícím slunci se už může jeho bílá barva dost bít se žlutou barvou slunečního svitu. Pak může pomoci třeba nažloutlá průhledná folie před bleskem. Tato metoda se může hodně hodit např. u portrétů, kdy blesk přidá malé jiskřičky do očí. Naopak za tmy můžete čekat efekt červených očí, ale mobilní telefony většinou mívají i redukci tohoto efektu pomocí předblesku, který stáhne zorničky a efekt je pak mnohem méně patrný (záleží na modelu fotomobilu). Zkuste si tedy s bleskem trochu více hrát, občas ho použít i tam, kde byste ho normálně nepoužili a naopak ho občas nepoužít tam, kde je to obvyklé.
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.