Fotíme s Koalou: Blesk
26.8.2011, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. V 10. díle se naučíme pracovat s bleskem.
Uběhly další dva týdny a Koala se vrací s dalšími poznatky ze světa digitální fotografie. Našel jsem ji opalovat se na menším keříku a hned se mi musela pochlubit, že zkoušela focení s bleskem. A prý to není jen tak jednoduché, zapnout a blýskat. Blesk totiž umí spoustu zajímavých věcí. Koala nám je teď ukáže.
Znáte to. Je málo světla, všude skoro tma, a když chcete trochu fotit, snímky jsou rozmazané a zašuměné. Příčina je jasná, když je málo světla, potřebujeme vysokou ISO citlivost (ta způsobuje vysoký šum), a protože to často nestačí, i dlouhý čas. Ten se zase postará o pohybovou neostrost.
Málo světla, snímek je pohybově trochu rozmazaný (čas 1/8 sekundy).
Koala vzala zadní světlo z mého kola a uspořádala pro své kamarádky diskotéku v koupelně. Je zde málo světla, a tak není divu, že při času 1/8 sekundy je fotografie trochu rozmazaná. Jak jsme si už říkali, fotoaparát snímá celou tuto dobu a co se pohne, to se rozmaže. Koala tedy zkusila aktivovat blesk.
Blesk zmrazí pohyb (čas 1/50 sekundy), ale atmosféra nějak zmizela.
Blesk je krátkodobé obrovské množství světla (zhruba tisícina sekundy) a fotoaparát s ním snímá fotografie mnohem kratší dobu (zpravidla 1/30 až 1/60 sekundy). Proto nejsou snímky zpravidla pohybově rozmazané. Jak ale vidíte, fotografie úplně postrádá svou atmosféru. A jako je už obvyklé, pozadí je moc tmavé. Ale proč tomu tak je?
Koala nahlédla do učebnic fyziky a tam zjistila, že světla ubývá se "čtvercem vzdálenosti", neboli s druhou mocninou. Zní to strašně, takže Koala pátrala dál, aby pochopila, co to vlastně znamená. Nakonec zjistila, že na dvakrát větší vzdálenost se dostane 4krát (2×2) méně světla, na 3krát větší vzdálenost pak 9krát (3×3) méně,... Tady to jde krásně vidět. Koala byla sotva 30 cm daleko. Světla na ní dopadlo tak akorát. Pozadí je ale více než metr vzdálené, a tak není divu, že na něj dopadlo výrazně méně světla. I proto je mnohem tmavší až černé.
Proto je blýskání na koncertech totální nesmysl, jen si zbytečně vybijete baterku. Blesk je tak slabý, že na těch několik desítek metrů nedoletí s trochu větší nadsázkou ani foton. Jestli dokáže dobře osvítit scénu 3 metry vzdálenou, tak si představte, že na 30 metrů (což je 10× dále), dopadne jen 1/100 světla! (10×10 = 100). Obecně pokud fotíte na více než takových 5-10 metrů, nemá blesk u kompaktů vůbec žádný smysl. Jak se ale zbavit toho černého pozadí?
Slow synchro blesk. No, to už je o něco lepší (1/8 sekundy).
U většiny fotoaparátů najdete tzv. slow synchro režim (pomalou synchronizaci). I přesto, že svítil blesk, je pozadí docela dobře nasvětlené. Jak toho Koala dosáhla? Slow synchro blesk je kombinací obou předchozích přístupů. Fotoaparát bleskne, čímž zmrazí pohyb, ale neukončí snímání a fotí dál. V našem případě stále 1/8 sekundy. Tato dlouhá doba se postará o to, že se nasbírá dostatek světla pro to, aby bylo rozumně nasvíceno i pozadí. Tedy tak, jak tomu bylo v prvním případě. Bohužel ani slow synchro není vždy spásné.
Dlouhý expoziční čas, pohyb = rozmazání.
Koala jede ve svém Porsche, a protože nebylo moc světla, fotoaparát použil dlouhý čas, což se projevilo v silném rozmazání.
Jedoucí auto, pohyb naprosto zmražený.
Pokud vyfotím Koalu v jedoucím autě s klasickým bleskem, pohyb se víceméně zmrazí. Blesk jde na snímku vidět, což nemusí být vždy žádoucí.
Slow synchro blesk umí udělat někdy zajímavé, ale někdy nepříjemné efekty.
Na tomto snímku jde krásně vidět funkce slow synchra. Nejprve byl záblesk, což prosvětlilo auto a zmrazilo jej. Protože se ale snímá dál, na fotografii vidíte i onen pohyb auta. Jde v podstatě o sloučeninu dvou předchozích snímků. Ostrý snímek s bleskem a rozmazaný snímek bez blesku. Pokud se nic nehýbe, dokáže slow synchro dobře prosvětlit tmavé pozadí. Pokud se ale na snímku něco hýbe, vzniknou kolem těchto objektů často nepěkní duchové.
Slow synchro na druhou lamelu závěrky a hned to vypadá jako pohyb!
Majitelé některých lepších kompaktů mají možnost aktivovat slow synchro na druhou lamelu závěrky. O co vlastně jde? Pokud snímáte na první lamelu, nejprve se blýskne a pak se fotografie "dosnímá". Snímání na druhou lamelu celý proces obrací. Nejprve se snímá "rozmazaná" část snímku a až těsně před koncem focení se blýskne. Výsledkem je duch za pohybujícím se objektem a tím se podpoří dojem z rychlosti.
Jak ale sami vidíte, nelze říci, že jeden styl blesků je vždy lepší než druhý. Pokud potřebuje zmrazit pohyb stůj co stůj, většinou se hodí klasický záblesk. Slow synchro na druhou lamelu závěrky přijde vhod při snímání některých druhů pohybu (zejména auta), oba slow synchro režimy se pak hodí pro statické scény, kdy chcete zachovat atmosféru (ideálně např. v interiérech, kdy lidé pózují a nehýbou se). Naopak slow synchro se nehodí pro diskotéky a podobné akce, kde kolem lidí budou zmínění duchové a u těchto snímků právě pohyb nedotváří, vypadají spíše rušivě.
Dalším problémem blesku jsou červené oči. Jde o odraz světla od sítnice oka. Nejen proto má většina rozměrově větších fotoaparátů blesk na výklopném ramenu, aby světlo blesku svítilo více seshora a nemělo se tak do objektivu co odrazit. Podobně tak dnes zejména u kapesních ultrazoomů najdete malé vyskakující blesky, ale opět jsou zde také z toho důvodu, že širokoúhlé objektivy dokážou stínit světlu a vytvářet nepěkná tmavá místa v rozích snímku.
Blesk ve dne? Blbost? Ani náhodou!
Blesk ale nemá využití jen za tmy. Překvapivě často jej můžete používat i za dne. Schválně si zkuste najít scénický režim "Protisvětlo" na svém fotoaparátu. Ve většině případů fotoaparát udělá jednu chytrou věc. Vyklopí blesk. Ale proč vyklápět blesk, když je hodně světla? A navíc v protisvětle, kdy je ho opravdu moc?
Blesk ve dne má smysl!
Jistě vás právě v protisvětle nejednou naštvalo, že objekt byl tmavý, zatímco okolí se topilo ve světle. A právě zde přichází ke slovu blesk. Ten vám umožní prosvětlit ty partie snímku, které by byly jinak tmavé. Koala vám to ukázala na snímku s kamenem. I když je fotografie focená v protisvětle, nikde nejsou žádné protivné stíny.
Sami jste jistě pochopili, že s bleskem to ale nesmíte přehánět, aby nebyl na snímku moc vidět. Pokud váš fotoaparát podporuje nastavení síly blesku, je zpravidla dobré jej trochu stáhnout. S bleskem souvisí ještě jeden parametr zvaný synchronizační čas (x-sync). Ten se často pohybuje kolem 1/160 až 1/250 sekundy. Jde o nejkratší čas, kterého je fotoaparát schopen při focení s bleskem. Vyskytuje se u fotoaparátů, které mají štěrbinovou závěrku (např. zrcadlovky).
Kratší časy se totiž dosahují tak, že obě lamely závěrky jedou za sebou (mezi nimi je úzká štěrbina) a postupně vyfotí celý snímek. Pokud byste do toho bleskli, světlo by osvítilo jen úzký proužek snímku, místo, nad kterým se právě vyskytovala štěrbina. Problém vzniká při tom, kdy chcete malou hloubku ostrosti (otevřenou clonu). Světla je moc (čas musí být kvůli x-sync času blesku dlouhý), je potřeba clonit, ale vy potřebujete clonu otevřenou. No, není to jednoduché. Protože je ale Koala z toho blýskání celá osleplá, potřebuje si do dalšího dílu pořádně odpočinout. Mezitím...
... se podívá do polského Krakova a na jeho krásy.
Znáte to. Je málo světla, všude skoro tma, a když chcete trochu fotit, snímky jsou rozmazané a zašuměné. Příčina je jasná, když je málo světla, potřebujeme vysokou ISO citlivost (ta způsobuje vysoký šum), a protože to často nestačí, i dlouhý čas. Ten se zase postará o pohybovou neostrost.
Málo světla, snímek je pohybově trochu rozmazaný (čas 1/8 sekundy).
Koala vzala zadní světlo z mého kola a uspořádala pro své kamarádky diskotéku v koupelně. Je zde málo světla, a tak není divu, že při času 1/8 sekundy je fotografie trochu rozmazaná. Jak jsme si už říkali, fotoaparát snímá celou tuto dobu a co se pohne, to se rozmaže. Koala tedy zkusila aktivovat blesk.
Blesk zmrazí pohyb (čas 1/50 sekundy), ale atmosféra nějak zmizela.
Blesk je krátkodobé obrovské množství světla (zhruba tisícina sekundy) a fotoaparát s ním snímá fotografie mnohem kratší dobu (zpravidla 1/30 až 1/60 sekundy). Proto nejsou snímky zpravidla pohybově rozmazané. Jak ale vidíte, fotografie úplně postrádá svou atmosféru. A jako je už obvyklé, pozadí je moc tmavé. Ale proč tomu tak je?
Koala nahlédla do učebnic fyziky a tam zjistila, že světla ubývá se "čtvercem vzdálenosti", neboli s druhou mocninou. Zní to strašně, takže Koala pátrala dál, aby pochopila, co to vlastně znamená. Nakonec zjistila, že na dvakrát větší vzdálenost se dostane 4krát (2×2) méně světla, na 3krát větší vzdálenost pak 9krát (3×3) méně,... Tady to jde krásně vidět. Koala byla sotva 30 cm daleko. Světla na ní dopadlo tak akorát. Pozadí je ale více než metr vzdálené, a tak není divu, že na něj dopadlo výrazně méně světla. I proto je mnohem tmavší až černé.
Proto je blýskání na koncertech totální nesmysl, jen si zbytečně vybijete baterku. Blesk je tak slabý, že na těch několik desítek metrů nedoletí s trochu větší nadsázkou ani foton. Jestli dokáže dobře osvítit scénu 3 metry vzdálenou, tak si představte, že na 30 metrů (což je 10× dále), dopadne jen 1/100 světla! (10×10 = 100). Obecně pokud fotíte na více než takových 5-10 metrů, nemá blesk u kompaktů vůbec žádný smysl. Jak se ale zbavit toho černého pozadí?
Slow synchro blesk. No, to už je o něco lepší (1/8 sekundy).
U většiny fotoaparátů najdete tzv. slow synchro režim (pomalou synchronizaci). I přesto, že svítil blesk, je pozadí docela dobře nasvětlené. Jak toho Koala dosáhla? Slow synchro blesk je kombinací obou předchozích přístupů. Fotoaparát bleskne, čímž zmrazí pohyb, ale neukončí snímání a fotí dál. V našem případě stále 1/8 sekundy. Tato dlouhá doba se postará o to, že se nasbírá dostatek světla pro to, aby bylo rozumně nasvíceno i pozadí. Tedy tak, jak tomu bylo v prvním případě. Bohužel ani slow synchro není vždy spásné.
Dlouhý expoziční čas, pohyb = rozmazání.
Koala jede ve svém Porsche, a protože nebylo moc světla, fotoaparát použil dlouhý čas, což se projevilo v silném rozmazání.
Jedoucí auto, pohyb naprosto zmražený.
Pokud vyfotím Koalu v jedoucím autě s klasickým bleskem, pohyb se víceméně zmrazí. Blesk jde na snímku vidět, což nemusí být vždy žádoucí.
Slow synchro blesk umí udělat někdy zajímavé, ale někdy nepříjemné efekty.
Na tomto snímku jde krásně vidět funkce slow synchra. Nejprve byl záblesk, což prosvětlilo auto a zmrazilo jej. Protože se ale snímá dál, na fotografii vidíte i onen pohyb auta. Jde v podstatě o sloučeninu dvou předchozích snímků. Ostrý snímek s bleskem a rozmazaný snímek bez blesku. Pokud se nic nehýbe, dokáže slow synchro dobře prosvětlit tmavé pozadí. Pokud se ale na snímku něco hýbe, vzniknou kolem těchto objektů často nepěkní duchové.
Slow synchro na druhou lamelu závěrky a hned to vypadá jako pohyb!
Majitelé některých lepších kompaktů mají možnost aktivovat slow synchro na druhou lamelu závěrky. O co vlastně jde? Pokud snímáte na první lamelu, nejprve se blýskne a pak se fotografie "dosnímá". Snímání na druhou lamelu celý proces obrací. Nejprve se snímá "rozmazaná" část snímku a až těsně před koncem focení se blýskne. Výsledkem je duch za pohybujícím se objektem a tím se podpoří dojem z rychlosti.
Jak ale sami vidíte, nelze říci, že jeden styl blesků je vždy lepší než druhý. Pokud potřebuje zmrazit pohyb stůj co stůj, většinou se hodí klasický záblesk. Slow synchro na druhou lamelu závěrky přijde vhod při snímání některých druhů pohybu (zejména auta), oba slow synchro režimy se pak hodí pro statické scény, kdy chcete zachovat atmosféru (ideálně např. v interiérech, kdy lidé pózují a nehýbou se). Naopak slow synchro se nehodí pro diskotéky a podobné akce, kde kolem lidí budou zmínění duchové a u těchto snímků právě pohyb nedotváří, vypadají spíše rušivě.
Dalším problémem blesku jsou červené oči. Jde o odraz světla od sítnice oka. Nejen proto má většina rozměrově větších fotoaparátů blesk na výklopném ramenu, aby světlo blesku svítilo více seshora a nemělo se tak do objektivu co odrazit. Podobně tak dnes zejména u kapesních ultrazoomů najdete malé vyskakující blesky, ale opět jsou zde také z toho důvodu, že širokoúhlé objektivy dokážou stínit světlu a vytvářet nepěkná tmavá místa v rozích snímku.
Blesk ve dne? Blbost? Ani náhodou!
Blesk ale nemá využití jen za tmy. Překvapivě často jej můžete používat i za dne. Schválně si zkuste najít scénický režim "Protisvětlo" na svém fotoaparátu. Ve většině případů fotoaparát udělá jednu chytrou věc. Vyklopí blesk. Ale proč vyklápět blesk, když je hodně světla? A navíc v protisvětle, kdy je ho opravdu moc?
Blesk ve dne má smysl!
Jistě vás právě v protisvětle nejednou naštvalo, že objekt byl tmavý, zatímco okolí se topilo ve světle. A právě zde přichází ke slovu blesk. Ten vám umožní prosvětlit ty partie snímku, které by byly jinak tmavé. Koala vám to ukázala na snímku s kamenem. I když je fotografie focená v protisvětle, nikde nejsou žádné protivné stíny.
Sami jste jistě pochopili, že s bleskem to ale nesmíte přehánět, aby nebyl na snímku moc vidět. Pokud váš fotoaparát podporuje nastavení síly blesku, je zpravidla dobré jej trochu stáhnout. S bleskem souvisí ještě jeden parametr zvaný synchronizační čas (x-sync). Ten se často pohybuje kolem 1/160 až 1/250 sekundy. Jde o nejkratší čas, kterého je fotoaparát schopen při focení s bleskem. Vyskytuje se u fotoaparátů, které mají štěrbinovou závěrku (např. zrcadlovky).
Kratší časy se totiž dosahují tak, že obě lamely závěrky jedou za sebou (mezi nimi je úzká štěrbina) a postupně vyfotí celý snímek. Pokud byste do toho bleskli, světlo by osvítilo jen úzký proužek snímku, místo, nad kterým se právě vyskytovala štěrbina. Problém vzniká při tom, kdy chcete malou hloubku ostrosti (otevřenou clonu). Světla je moc (čas musí být kvůli x-sync času blesku dlouhý), je potřeba clonit, ale vy potřebujete clonu otevřenou. No, není to jednoduché. Protože je ale Koala z toho blýskání celá osleplá, potřebuje si do dalšího dílu pořádně odpočinout. Mezitím...
... se podívá do polského Krakova a na jeho krásy.
