Fotíme s Koalou: Expoziční čas
15.7.2011, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. V sedmém díle se naučíme pracovat s důležitým expozičním časem.
Nastala doba, kdy se Koala rozhodla si pohrát s expozičním časem. Ten je stěžejním prvkem fotografie a ovlivňuje téměř vše. Až se bude Koala učit hrát si s bleskem nebo fotit panning, ke všemu bude potřebovat právě znalosti o expozičním čase. Co to tedy je?
Koalu jízda po zábradlí hodně dlouho bavila.
Množství světla na fotografii je dáno 3 veličinami. Expoziční čas je jednou z nich. Ať fotíte jakýkoli snímek, vždy se obraz snímá nějakou dobu. Může to být tisícina sekundy, může to být sekunda i minuta. Všechno, co se za danou dobu stane, bude na fotce.
Dalším vlivem je clona objektivu. Ta zmenšováním svého průměru (případně použitím vnitřního tmavě šedého sklíčka - ND filtru) snižuje množství dopadajícího světla. Je logické, že když přicloní, dopadá na snímač méně světla a musí se snímat déle, aby vznikla stejně tak světlá fotografie.
Auto a fotoaparát. Můžeme jít demonstrovat vliv expozičního času na fotky.
Do této trojice patří ještě ISO citlivost, jakési "turbo". Když zvýšíte ISO, zvyšujete tím citlivost snímače na světlo. Pro stejně světlý snímek vám tedy stačí kratší čas. Na druhou stranu vysoké ISO znatelně zvyšuje šum a hodně kazí fotky. Pokud se tedy výrobce vašeho fotoaparátu (zejména u kompaktu) honosí tím, že umí neuvěřitelně vysoké ISO, třeba 6400, říká tím v podstatě "náš fotoaparát umí fotit i v noci, ale opravdu příšerně". Je to tedy fajn věc v nouzových případech, ale obecně vysoké ISO není nic, co by se mělo častěji používat.
Všimněte si na displeji údaje 1/45 s (nahoře vlevo)
Většinou, když namáčknete spoušť, se dole na displeji (u některých fotoaparátů i nahoře) objeví dva údaje. Prvním je čas, a to ve formátu např. 80 nebo 1/80. Obojí znamená 1/80 sekundy. Výrobci se v signalizaci zatím nesjednotili. Pokud za číslem najdete i "uvozovku", tedy např. 3,2", tak věřte, že jde o sekundy.
U běžných denních fotek tam vždy budete mít čísla v řádech stovek (resp. setin, pokud je čas zobrazen ve zlomku). Druhé číslo vyjadřuje clonu a je doprovázeno písmenkem "F". Najdete tam třeba F2,8. Jde o použitou clonu objektivu. Čím je číslo nižší, tím více světla jde do objektivu.
1/20 sekund z ruky, to nemusí dopadnout dobře.
Koala vlezla do auta a nyní vám ukáže, co vlastně jednotlivé délky expozičního času dokážou. U delších časů může často nastat situace, kdy jednoduše fotoaparát pevně neudržíte. Pokud snímáte dlouhou dobu, třepe se vám ruka a roztřese se vám i snímek. Ten je pak neostrý. Jaký čas je ideální, to záleží na přepočteném ohnisku, o kterém vám Koala vyprávěla minule. Čas by měl být převrácenou hodnotou tohoto ohniska nebo kratší, aby byl snímek ostrý.
S optickou nebo mechanickou stabilizací to jde lépe. Není však všemocná.
Samozřejmě se Koale nechce trápit s nějakými ohnisky a pamatovat si co a jak. Stačí tedy aspoň přibližně. Její fotoaparát má ohniska zhruba 25 až 120 mm. Proto ví, že při širokém úhlu záběru by měla mít nanejvýš 1/25 sekundy, s maximálním zoomem asi 1/120 sekundy a kratší časy. Pokud zazoomuje tak nějak doprostřed, bude to třeba 1/60 sekundy a podobně. V podstatě jediné, co vám stačí, je kouknout se do technických údajů na tyto dva údaje a dle nich se aspoň přibližně řídit. Pokud máte mechanickou nebo optickou stabilizaci (nikoli digitální!), můžete si tyto časy prodloužit asi na 2 až 4 násobek, u některých přístrojů i více.
Koala má v tomto docela slabý fotoaparát, jeho stabilizace není moc účinná, takže bude prodlužovat jen dvěma. Na nejširším ohnisku si tedy zapamatuje, že by neměla překročit zhruba 1/13 sekundy, na nejdelším (plném zoomu) cca 1/60 sekundy. Pokud máte novější Panasonic, Canon, Nikon nebo Sony s optickou stabilizací, násobte klidně 4. Tyto značky mívají zpravidla velmi účinné stabilizátory (ale pochopitelně to není pravda u všech modelů). Samozřejmě, pokud se budete hodně snažit, dosáhnete ostrého obrazu i na desetinásobku, ale to už není žádná sranda, často to chce více pokusů.
Fotoaparát je stabilní, jedoucí auto je ale rozmazané.
Když si fotoaparát opřete (nejlépe ho dáte na stativ), klidně můžete fotit i mnohem delší časy. Tady vám Koala ukazuje, co se stane, pokud je fotoaparát stabilní, ale na scéně se něco hýbe. Za daný expoziční čas (dobu, kdy fotoaparát snímal) se auto hodně pohnulo a vytvořilo velkou šmouhu. Na tuto neostrost stabilizace nefunguje, ať by byla sebevíc výkonná! Stabilizace dokáže kompenzovat chvění (pohyb) fotoaparátu, ale nikoli pohyb objektů na fotografii (v jisté míře toto dokáže jen digitální stabilizace, ale za cenu vysokého šumu).
Koala se nechala přemluvit a ač nemá matematiku vůbec ráda, vzala kalkulačku a něco pro vás spočítala. Představte si, že fotíte auto, které jede rychlostí 50 km/h. Kalkulačka nám vypočítala, že to je přibližně 14 metrů za sekundu. Pokud tedy budete snímat jen 1/100 sekundy, auto za tuto krátkou dobu ujede 14 centimetrů! Není divu, že auta dělají tak často na snímcích rozmazané šmouhy.
Dlouhý čas nemusí být vždycky k vzteku.
Pokud ale auto budete sledovat, nerozmaže se auto, ale pozadí (měli byste ale v takovém případě raději vypnout stabilizaci). To vede k zajímavému efektu zvanému panning. Ten vás ale Koala naučí až v některých z příštích dílů. Pro dnešek si stačí zapamatovat, že fotoaparát potřebuje určitý čas na vyfocení snímků a většinou jej (s výjimkou plně automatických režimů) ukazuje na displeji ještě dřív, než snímek vyfotíte. Maximální možný čas pro ostrou fotku stačí aspoň zhruba odhadnout podle ohniska (zoomu).
To ale samozřejmě neznamená, že s delším časem to nevyfotíte ostře (můžete mít štěstí) a naopak, že s tímto časem bude fotka vždycky ostrá (můžete mít smůlu). Je to jen takový orientační bod. Pro dnešek to zatím bude stačit, protože se s expozičním časem budeme setkávat v podstatě v každé druhém díle. Kdo ví, možná už v tom příštím. Na ten se však musí Koala připravit a mezitím...
... si bude trénovat vlastní rovnováhu na větvi přes potůček :-)
Koalu jízda po zábradlí hodně dlouho bavila.
Množství světla na fotografii je dáno 3 veličinami. Expoziční čas je jednou z nich. Ať fotíte jakýkoli snímek, vždy se obraz snímá nějakou dobu. Může to být tisícina sekundy, může to být sekunda i minuta. Všechno, co se za danou dobu stane, bude na fotce.
Dalším vlivem je clona objektivu. Ta zmenšováním svého průměru (případně použitím vnitřního tmavě šedého sklíčka - ND filtru) snižuje množství dopadajícího světla. Je logické, že když přicloní, dopadá na snímač méně světla a musí se snímat déle, aby vznikla stejně tak světlá fotografie.
Auto a fotoaparát. Můžeme jít demonstrovat vliv expozičního času na fotky.
Do této trojice patří ještě ISO citlivost, jakési "turbo". Když zvýšíte ISO, zvyšujete tím citlivost snímače na světlo. Pro stejně světlý snímek vám tedy stačí kratší čas. Na druhou stranu vysoké ISO znatelně zvyšuje šum a hodně kazí fotky. Pokud se tedy výrobce vašeho fotoaparátu (zejména u kompaktu) honosí tím, že umí neuvěřitelně vysoké ISO, třeba 6400, říká tím v podstatě "náš fotoaparát umí fotit i v noci, ale opravdu příšerně". Je to tedy fajn věc v nouzových případech, ale obecně vysoké ISO není nic, co by se mělo častěji používat.
Všimněte si na displeji údaje 1/45 s (nahoře vlevo)
Většinou, když namáčknete spoušť, se dole na displeji (u některých fotoaparátů i nahoře) objeví dva údaje. Prvním je čas, a to ve formátu např. 80 nebo 1/80. Obojí znamená 1/80 sekundy. Výrobci se v signalizaci zatím nesjednotili. Pokud za číslem najdete i "uvozovku", tedy např. 3,2", tak věřte, že jde o sekundy.
U běžných denních fotek tam vždy budete mít čísla v řádech stovek (resp. setin, pokud je čas zobrazen ve zlomku). Druhé číslo vyjadřuje clonu a je doprovázeno písmenkem "F". Najdete tam třeba F2,8. Jde o použitou clonu objektivu. Čím je číslo nižší, tím více světla jde do objektivu.
1/20 sekund z ruky, to nemusí dopadnout dobře.
Koala vlezla do auta a nyní vám ukáže, co vlastně jednotlivé délky expozičního času dokážou. U delších časů může často nastat situace, kdy jednoduše fotoaparát pevně neudržíte. Pokud snímáte dlouhou dobu, třepe se vám ruka a roztřese se vám i snímek. Ten je pak neostrý. Jaký čas je ideální, to záleží na přepočteném ohnisku, o kterém vám Koala vyprávěla minule. Čas by měl být převrácenou hodnotou tohoto ohniska nebo kratší, aby byl snímek ostrý.
S optickou nebo mechanickou stabilizací to jde lépe. Není však všemocná.
Samozřejmě se Koale nechce trápit s nějakými ohnisky a pamatovat si co a jak. Stačí tedy aspoň přibližně. Její fotoaparát má ohniska zhruba 25 až 120 mm. Proto ví, že při širokém úhlu záběru by měla mít nanejvýš 1/25 sekundy, s maximálním zoomem asi 1/120 sekundy a kratší časy. Pokud zazoomuje tak nějak doprostřed, bude to třeba 1/60 sekundy a podobně. V podstatě jediné, co vám stačí, je kouknout se do technických údajů na tyto dva údaje a dle nich se aspoň přibližně řídit. Pokud máte mechanickou nebo optickou stabilizaci (nikoli digitální!), můžete si tyto časy prodloužit asi na 2 až 4 násobek, u některých přístrojů i více.
Koala má v tomto docela slabý fotoaparát, jeho stabilizace není moc účinná, takže bude prodlužovat jen dvěma. Na nejširším ohnisku si tedy zapamatuje, že by neměla překročit zhruba 1/13 sekundy, na nejdelším (plném zoomu) cca 1/60 sekundy. Pokud máte novější Panasonic, Canon, Nikon nebo Sony s optickou stabilizací, násobte klidně 4. Tyto značky mívají zpravidla velmi účinné stabilizátory (ale pochopitelně to není pravda u všech modelů). Samozřejmě, pokud se budete hodně snažit, dosáhnete ostrého obrazu i na desetinásobku, ale to už není žádná sranda, často to chce více pokusů.
Fotoaparát je stabilní, jedoucí auto je ale rozmazané.
Když si fotoaparát opřete (nejlépe ho dáte na stativ), klidně můžete fotit i mnohem delší časy. Tady vám Koala ukazuje, co se stane, pokud je fotoaparát stabilní, ale na scéně se něco hýbe. Za daný expoziční čas (dobu, kdy fotoaparát snímal) se auto hodně pohnulo a vytvořilo velkou šmouhu. Na tuto neostrost stabilizace nefunguje, ať by byla sebevíc výkonná! Stabilizace dokáže kompenzovat chvění (pohyb) fotoaparátu, ale nikoli pohyb objektů na fotografii (v jisté míře toto dokáže jen digitální stabilizace, ale za cenu vysokého šumu).
Koala se nechala přemluvit a ač nemá matematiku vůbec ráda, vzala kalkulačku a něco pro vás spočítala. Představte si, že fotíte auto, které jede rychlostí 50 km/h. Kalkulačka nám vypočítala, že to je přibližně 14 metrů za sekundu. Pokud tedy budete snímat jen 1/100 sekundy, auto za tuto krátkou dobu ujede 14 centimetrů! Není divu, že auta dělají tak často na snímcích rozmazané šmouhy.
Dlouhý čas nemusí být vždycky k vzteku.
Pokud ale auto budete sledovat, nerozmaže se auto, ale pozadí (měli byste ale v takovém případě raději vypnout stabilizaci). To vede k zajímavému efektu zvanému panning. Ten vás ale Koala naučí až v některých z příštích dílů. Pro dnešek si stačí zapamatovat, že fotoaparát potřebuje určitý čas na vyfocení snímků a většinou jej (s výjimkou plně automatických režimů) ukazuje na displeji ještě dřív, než snímek vyfotíte. Maximální možný čas pro ostrou fotku stačí aspoň zhruba odhadnout podle ohniska (zoomu).
To ale samozřejmě neznamená, že s delším časem to nevyfotíte ostře (můžete mít štěstí) a naopak, že s tímto časem bude fotka vždycky ostrá (můžete mít smůlu). Je to jen takový orientační bod. Pro dnešek to zatím bude stačit, protože se s expozičním časem budeme setkávat v podstatě v každé druhém díle. Kdo ví, možná už v tom příštím. Na ten se však musí Koala připravit a mezitím...
... si bude trénovat vlastní rovnováhu na větvi přes potůček :-)
