Fotíme s Koalou: Korekce expozice
20.5.2011, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. Ve čtvrtém díle se naučíme upravovat jas fotografií.
Během posledních dvou týdnů naše Koala nelenila a stále se snažila proniknout do tajů fotografie. V minulém díle se snažila zjistit, jak fotoaparáty vlastně měří množství světla a jak úměrně tomu nastavují expoziční hodnoty tak, aby byl snímek rozumně světlý. Koala ještě všem těm citlivostem, clonám a expozičním časům pořádně nerozumí, naučila se však pracovat s korekcí expozice. Dnes vám řekne, jak na to.
Koala na Helfštýně prošmejdila i vodní příkop.
Nejdříve vám však prozradí, co to vlastně korekce expozice je. Fotoaparát naměří určité množství světla a podle toho nastaví fotoaparát tak, aby výsledná fotografie byla zhruba "středně šedá". O tom vám už Koala minule povídala. Co když ale vy "středně šedou" fotografii nechcete? Co když chcete tmavší nebo naopak světlejší fotografii?
Na fotoaparátu hledejte tento symbol korekce expozice.
Koala vám teď ukáže, kdy se může korekce expozice hodit a jak ji pro své snímky správně využít. Věřte, že takových situací může být opravdu mnoho.
Koala si koupila nové auto. Proč je ten snímek ale tak tmavý?
Koala si pořídila nový bourák a nebyla by to ona, kdyby se nepochlubila. Jenže snímek je nějaký zašedlý a vůbec se jí nelíbí. To je právě ono exponování na středně šedou. Protože si však přečetla něco o korekci expozice, našla na fotoaparátu tlačítko, jehož logo vám ukazuje o něco výše. Korekce expozice se udává v EV. Rozdíl jednoho EV do plusu je dvojnásobný jas snímku, naopak jedno EV do minusu je poloviční jas.
Histogram (vpravo uprostřed) vám napoví, jaké jasy jsou ve snímku nejčastěji.
Na displeji svého fotoaparátu si Koala nechala zobrazit histogram. To je ten graf vpravo uprostřed. Ten napovídá, kolik je jakých jasů ve snímku. Nalevo jsou tmavé odstíny (černá), uprostřed střední (šedá) a vpravo jasy (bílá). Jak vidíte, snímek má barvy od trochu černé až po téměř bílou, nejčastěji je zde ale středně tmavá šedá (auto) a světlá šedivá (pozadí). V histogramu to signalizují dva velké kopečky (jeden od prostředku lehce nalevo, druhý vyšší trochu napravo). Naopak vidíte, že ve snímku prakticky není žádná bílá, úplně napravo v histogramu skoro nic není.
Korekce +1 EV, histogram se posunul doprava k bílé.
Když si Koala nastavila korekci expozice do plusu (v tomto případě +1 EV), můžete si na displeji vlevo dole všimnout signalizace se symbolem korekce expozice a hodnotou +1 (zobrazování této hodnoty se může fotoaparát od fotoaparátu lišit, ikonky jsou ale podobné). Histogram se rovněž hodně změnil, jak sami vidíte, úplně napravo, kde je bílá, je kopeček histogramu hodně vysoký. Tedy i ve snímku je hodně bílé. Pro účely fotografie Koaly je to v pořádku, protože chtěla světlou fotku.
Pro běžné snímky je však takový histogram naprosto nevhodný. Většina ideálních snímků má histogram s kopečkem uprostřed. Pokud je graf moc vysoký vlevo, znamená to, že je na snímku příliš mnoho černé, tedy plocha tmavá a často bez kresby. Naopak vysoký graf vpravo znamená hodně světlých bodů, tedy přepaly. Jinak řečeno hodně bílé plochy, opět bez kresby (časté např. u oblohy).
Histogram víceméně v pořádku.
Tady je vidět normální histogram normální fotky. Největší kopeček je uprostřed, směrem doprava klesá (na snímku tedy nejsou bílá vypálená místa), vlevo je kopeček o něco vyšší, což signalizuje více černé (stín mostu). Histogram je natlačený trochu doleva, což znamená, že fotografie obsahuje více tmavších odstínů. Ale zpátky ke Koale a jejímu novému autu.
S korekcí +1 EV
Když Koala nastavila kladnou korekci +1 EV, snímek dostal hned lepší nádech a ze své střední šedé přešel k odstínům světle šedým až bílým. Fotografie působí mnohem přirozeněji. Může však nastat i opačná situace.
Koala v temných větvích stromu. Kde je ale ta "temnota"?
Koala se bojí jít do temného lesa, tak jsem ji přesvědčil alespoň na temné větve jednoho stromu. Nechala se vyfotit, tmavé stíny ale způsobily to, že se fotoaparát snažil udělat je středně šedými a snímek působí obyčejně. Temná atmosféra chybí, přestože se chudák Koala ve skutečnosti třásla strachy. Navíc to, že automatika snímek proti skutečnosti přisvětlila, se projevilo na přepalech, ouška a ruce jsou úplně bílé, což není dobře. Když se Koala trochu osmělila a zjistila, že jí žádné nebezpečí nehrozí, zkusila snímek ještě jednou. Tentokrát nastavila zápornou korekci -2/3 EV.
Se zápornou korekcí (-2,3 EV) se ponurá atmosféra vrátila.
Snímek vypadá hned temněji a dokresluje atmosféru, která při focení nastala. Byla tam opravdu tma a teď to tak vypadá i na snímku. Navíc se bílá nepřepaluje. Koala se však naučila ještě jeden velmi zajímavý fígl, jak udělat korekci expozice "bez korekce".
Koala s pampeliškou, ručičky a mraky se však přepalují.
U mnoha kompaktů často zjistíte, že snímek vypadá docela dobře, ale některé světlé plochy jsou přepálené. Tento problém často vzniká u mraků, zde to jsou i ouška, ručičky a nožičky Koaly. Hurá na zápornou korekci! Nebo ne?
Při focení se ostřilo na Koalu. Jak vidíte, na snímku je mnoho tmavého, a tak není divu, že fotoaparát má tendenci přidávat na expozici, což odnesou právě světlá místa, ta se stanou přepálenými. Místo záporné korekce lze ale využít jeden fígl, který kombinuje to, co jsme se naučili už ve druhém a třetím díle. Když si můžeme "krást" ostřící vzdálenost (vzpomeňte na šroubovák jako výraznou svislou linii usnadňující ostření), proč si "neukrást" také expozici?
Namíříme tedy fotoaparát trochu více ke světlejší obloze, namáčkneme (ale nezmáčkneme!) spoušť, stále ale dáváme pozor na to, abychom ostřili na to, co chceme, tedy na Koalu. Více světlé plochy na snímku přinutí automatiku expozici trochu stáhnout. Poté upravíme kompozici do výsledné podoby a domáčkneme. Všimněte si polovičního času při stejném snímku.
Přepaly jsou o něco menší.
Je jasné, že tato technika nelze využít vždy a za všech okolností. Koala je malá, a tak je tu jen malý prostor pro adekvátní měření ostřící vzdálenosti i expozice současně. Velmi dobře se to dá využít při focení krajiny.
Pokud měříme expozici zejména z tmavé krajiny (snímek vlevo), není divu, že se automatika snaží krajinu dobře prosvětlit. To ale způsobí, že světlá obloha bude ještě světlejší. Když fotoaparát namíříme doprostřed na rozhraní světlého a tmavého, automatika rovněž zvolí kompromis a krajina bude trochu tmavší, než by měla být a obloha trochu světlejší. Každopádně snímek bude vypadat stále docela přirozeně. Když fotoaparát namíříme více směrem k obloze, automatika bude expozici řídit dle oblohy a ta bude tak akorát. Tmavší krajina ale výrazněji ztmavne.
Výsledkem tedy je, že pokud chcete snímek o něco světlejší, nemusíte vždy použít kladnou korekci expozice, ale stačí třeba jen namířit fotoaparát do něčeho tmavšího (tmavá plocha přinutí automatiku přidat expozici, aby byla tmavá plocha aspoň "střední"). Stejně tak pokud chcete snímek tmavší, namíříte jej do něčeho světlého, což lehce stáhne expozici.
Je to velmi rychlé řešení bez nadbytečného nastavování. Velký význam to má u bodového měření (klidně i několik EV), naopak u celoplošného je vliv docela malý (v běžných podmínkách do cca 2/3 EV), přiměřeného výsledku dosáhnete u celoplošného se zdůrazněným středem. Koala tohoto velmi ráda používá např. při focení západů Slunce, kdy fotoaparát namíří na oblohu (ideálně s nějakou větvičkou, aby se mělo ostření čeho chytit), to oblohu krásně prokreslí a krajina vytvoří jen siluetu. To vám ale ukáže až někdy jindy. Mezitím,...
... si Koala natrhá poslední žluté pampelišky a možná uplete i věneček, pokud jí to někdo naučí.
Koala na Helfštýně prošmejdila i vodní příkop.
Nejdříve vám však prozradí, co to vlastně korekce expozice je. Fotoaparát naměří určité množství světla a podle toho nastaví fotoaparát tak, aby výsledná fotografie byla zhruba "středně šedá". O tom vám už Koala minule povídala. Co když ale vy "středně šedou" fotografii nechcete? Co když chcete tmavší nebo naopak světlejší fotografii?
Na fotoaparátu hledejte tento symbol korekce expozice.
Koala vám teď ukáže, kdy se může korekce expozice hodit a jak ji pro své snímky správně využít. Věřte, že takových situací může být opravdu mnoho.
Koala si koupila nové auto. Proč je ten snímek ale tak tmavý?
Koala si pořídila nový bourák a nebyla by to ona, kdyby se nepochlubila. Jenže snímek je nějaký zašedlý a vůbec se jí nelíbí. To je právě ono exponování na středně šedou. Protože si však přečetla něco o korekci expozice, našla na fotoaparátu tlačítko, jehož logo vám ukazuje o něco výše. Korekce expozice se udává v EV. Rozdíl jednoho EV do plusu je dvojnásobný jas snímku, naopak jedno EV do minusu je poloviční jas.
Histogram (vpravo uprostřed) vám napoví, jaké jasy jsou ve snímku nejčastěji.
Na displeji svého fotoaparátu si Koala nechala zobrazit histogram. To je ten graf vpravo uprostřed. Ten napovídá, kolik je jakých jasů ve snímku. Nalevo jsou tmavé odstíny (černá), uprostřed střední (šedá) a vpravo jasy (bílá). Jak vidíte, snímek má barvy od trochu černé až po téměř bílou, nejčastěji je zde ale středně tmavá šedá (auto) a světlá šedivá (pozadí). V histogramu to signalizují dva velké kopečky (jeden od prostředku lehce nalevo, druhý vyšší trochu napravo). Naopak vidíte, že ve snímku prakticky není žádná bílá, úplně napravo v histogramu skoro nic není.
Korekce +1 EV, histogram se posunul doprava k bílé.
Když si Koala nastavila korekci expozice do plusu (v tomto případě +1 EV), můžete si na displeji vlevo dole všimnout signalizace se symbolem korekce expozice a hodnotou +1 (zobrazování této hodnoty se může fotoaparát od fotoaparátu lišit, ikonky jsou ale podobné). Histogram se rovněž hodně změnil, jak sami vidíte, úplně napravo, kde je bílá, je kopeček histogramu hodně vysoký. Tedy i ve snímku je hodně bílé. Pro účely fotografie Koaly je to v pořádku, protože chtěla světlou fotku.
Pro běžné snímky je však takový histogram naprosto nevhodný. Většina ideálních snímků má histogram s kopečkem uprostřed. Pokud je graf moc vysoký vlevo, znamená to, že je na snímku příliš mnoho černé, tedy plocha tmavá a často bez kresby. Naopak vysoký graf vpravo znamená hodně světlých bodů, tedy přepaly. Jinak řečeno hodně bílé plochy, opět bez kresby (časté např. u oblohy).
Histogram víceméně v pořádku.
Tady je vidět normální histogram normální fotky. Největší kopeček je uprostřed, směrem doprava klesá (na snímku tedy nejsou bílá vypálená místa), vlevo je kopeček o něco vyšší, což signalizuje více černé (stín mostu). Histogram je natlačený trochu doleva, což znamená, že fotografie obsahuje více tmavších odstínů. Ale zpátky ke Koale a jejímu novému autu.
S korekcí +1 EV
Když Koala nastavila kladnou korekci +1 EV, snímek dostal hned lepší nádech a ze své střední šedé přešel k odstínům světle šedým až bílým. Fotografie působí mnohem přirozeněji. Může však nastat i opačná situace.
Koala v temných větvích stromu. Kde je ale ta "temnota"?
Koala se bojí jít do temného lesa, tak jsem ji přesvědčil alespoň na temné větve jednoho stromu. Nechala se vyfotit, tmavé stíny ale způsobily to, že se fotoaparát snažil udělat je středně šedými a snímek působí obyčejně. Temná atmosféra chybí, přestože se chudák Koala ve skutečnosti třásla strachy. Navíc to, že automatika snímek proti skutečnosti přisvětlila, se projevilo na přepalech, ouška a ruce jsou úplně bílé, což není dobře. Když se Koala trochu osmělila a zjistila, že jí žádné nebezpečí nehrozí, zkusila snímek ještě jednou. Tentokrát nastavila zápornou korekci -2/3 EV.
Se zápornou korekcí (-2,3 EV) se ponurá atmosféra vrátila.
Snímek vypadá hned temněji a dokresluje atmosféru, která při focení nastala. Byla tam opravdu tma a teď to tak vypadá i na snímku. Navíc se bílá nepřepaluje. Koala se však naučila ještě jeden velmi zajímavý fígl, jak udělat korekci expozice "bez korekce".
Koala s pampeliškou, ručičky a mraky se však přepalují.
U mnoha kompaktů často zjistíte, že snímek vypadá docela dobře, ale některé světlé plochy jsou přepálené. Tento problém často vzniká u mraků, zde to jsou i ouška, ručičky a nožičky Koaly. Hurá na zápornou korekci! Nebo ne?
Při focení se ostřilo na Koalu. Jak vidíte, na snímku je mnoho tmavého, a tak není divu, že fotoaparát má tendenci přidávat na expozici, což odnesou právě světlá místa, ta se stanou přepálenými. Místo záporné korekce lze ale využít jeden fígl, který kombinuje to, co jsme se naučili už ve druhém a třetím díle. Když si můžeme "krást" ostřící vzdálenost (vzpomeňte na šroubovák jako výraznou svislou linii usnadňující ostření), proč si "neukrást" také expozici?
Namíříme tedy fotoaparát trochu více ke světlejší obloze, namáčkneme (ale nezmáčkneme!) spoušť, stále ale dáváme pozor na to, abychom ostřili na to, co chceme, tedy na Koalu. Více světlé plochy na snímku přinutí automatiku expozici trochu stáhnout. Poté upravíme kompozici do výsledné podoby a domáčkneme. Všimněte si polovičního času při stejném snímku.
Přepaly jsou o něco menší.
Je jasné, že tato technika nelze využít vždy a za všech okolností. Koala je malá, a tak je tu jen malý prostor pro adekvátní měření ostřící vzdálenosti i expozice současně. Velmi dobře se to dá využít při focení krajiny.
 Tmavá krajina zesvětluje |  Tady je to 50:50 |  Obloha ztmaví celý snímek |
Pokud měříme expozici zejména z tmavé krajiny (snímek vlevo), není divu, že se automatika snaží krajinu dobře prosvětlit. To ale způsobí, že světlá obloha bude ještě světlejší. Když fotoaparát namíříme doprostřed na rozhraní světlého a tmavého, automatika rovněž zvolí kompromis a krajina bude trochu tmavší, než by měla být a obloha trochu světlejší. Každopádně snímek bude vypadat stále docela přirozeně. Když fotoaparát namíříme více směrem k obloze, automatika bude expozici řídit dle oblohy a ta bude tak akorát. Tmavší krajina ale výrazněji ztmavne.
Výsledkem tedy je, že pokud chcete snímek o něco světlejší, nemusíte vždy použít kladnou korekci expozice, ale stačí třeba jen namířit fotoaparát do něčeho tmavšího (tmavá plocha přinutí automatiku přidat expozici, aby byla tmavá plocha aspoň "střední"). Stejně tak pokud chcete snímek tmavší, namíříte jej do něčeho světlého, což lehce stáhne expozici.
Je to velmi rychlé řešení bez nadbytečného nastavování. Velký význam to má u bodového měření (klidně i několik EV), naopak u celoplošného je vliv docela malý (v běžných podmínkách do cca 2/3 EV), přiměřeného výsledku dosáhnete u celoplošného se zdůrazněným středem. Koala tohoto velmi ráda používá např. při focení západů Slunce, kdy fotoaparát namíří na oblohu (ideálně s nějakou větvičkou, aby se mělo ostření čeho chytit), to oblohu krásně prokreslí a krajina vytvoří jen siluetu. To vám ale ukáže až někdy jindy. Mezitím,...
... si Koala natrhá poslední žluté pampelišky a možná uplete i věneček, pokud jí to někdo naučí.
