Fotíme s Koalou: Ostření
22.4.2011, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. V druhém díle se budeme učit správně ostřit.
Po dvou týdnech se naše Koala vrací a podělí se s vámi o to, co se za tu dobu naučila. V dnešním 2. díle se zaměří na veledůležitou součást fotografování, ostření. Základem prakticky každého snímku je, aby byl hlavní objekt ostrý. Samozřejmě stejně jako u kompozice, i porušení tohoto pravidla může mít někdy smysl a neostrost může být záměrná.
Koala dnes přijela tramvají, aby vám ukázala, jaká jsou úskalí při ostření.
Všechny kompakty vám dnes nabídnou autofokus, neboli automatické ostření. Režimů ostření je zpravidla několik. Obvykle zde najdeme automatický výběr ostřícího bodu, kdy fotoaparát sám pozná, co je nejdůležitějším prvkem na snímku (kam umístit ostřící bod) a na to zaostří. Jak jistě tušíte, automatika se občas může mýlit.
Dále ve fotoaparátech najdete středové a bodové ostření, které ostří na to, co je uprostřed snímku. Na fotografii výše by to byla tramvaj. Většina kompaktů má i detekci tváří. Co však dělat, pokud fotoaparát ostří špatně? Co dělat, když automatický výběr ostřícího bodu (tedy objektu, který má být ostrý) nefunguje správně?
Ostříme na prostředek středovým ostřením. Ale uprostřed je strom v pozadí!
Koala se chtěla vyfotit při odpočívání na stromě. Protože autofokus nefungoval tak, jak by chtěla, zkusila vzít ostření do svých rukou a použít středové ostření. Jenže uprostřed obrazu při dané kompozici je strom v pozadí! Podobný problém jistě znáte, pokud fotíte dvojici lidí a oba jsou neostří. Mezi nimi, přímo uprostřed, je "díra" a právě tam fotoaparát ostřil.
No, středové ostření asi nebude ideální. Nebo že by Koala neuměla fotit?
Tady to jaksi nevyšlo. Chudinka je neostrá, zatímco les v pozadí pobral ostrosti více než dost. Je opravdu nutné dávat pozor na to, co je uprostřed.
Koala je uprostřed a vypadá to, že i ostrá.
Koala to zkusí znovu, tentokrát se posadí doprostřed obrazu tak, aby fotoaparát zaostřil na ni. Pomůže to?
Hurá, Koala je ostrá! Ale proč tu něco nehraje?
Skvěle, napodruhé je to mnohem lepší. Koala je plně ostrá, pozadí za ní je trochu rozmazané, což jí od okolí příjemně odděluje. Přesto není úplně spokojená. Je přesně uprostřed, dokonce snad i trochu nalevo a snímek tak není úplně ideální po stránce kompozice. Jak vyřešit problém dobrého ostření a zároveň správné kompozice? Jak zajistit, aby šlo použít středové ostření (když automatický výběr bodu zlobí), Koala byla ostrá a přitom uprostřed bylo pozadí?
Řešení je prosté a jednoduché. Koala trochu zagooglovala, pohledala na internetu, přečetla manuál k fotoaparátu a zjistila, že spoušť na fotoaparátu má dvě polohy. Při slabém namáčknutí fotoaparát zaostří a nastaví jas fotografie (expozici), ale fotografii nevyfotí. To se stane až v okamžiku, kdy bude spoušť úplně zmáčknuta.
Koala jde tedy na 3. pokus. Namáčkne spoušť při středové kompozici tak, aby byla správně zaostřena (v podstatě totéž, co u předchozího snímku). Nyní při stále držené namáčknuté spoušti pohne fotoaparátem tak, aby se jí líbila kompozice, tedy aby byla trochu u kraje. A až pak domáčkne spoušť.
Ostrá Koala i lepší kompozice.
Koala je nyní s výsledkem spokojená a zjistila, že namáčkávání spouště je velmi mocný nástroj. Její odpočinek na stromě je nyní po dlouhém učení a zkoušení rozhodně zasloužený. Je si však vědoma toho, že je zde ještě mnoho dalších úskalí. Má totiž velké problémy s fotografováním v noci, kdy ne a ne zaostřit. Proč jí to pořád nejde?
Proč jen ten autofokus stávkuje?
Až do noci opravovala Koala svůj počítač. Když už unavená konečně svou práci dokončila, chtěla si udělat fotografii na památku. Ale fotoaparát pořád ne a ne zaostřit. Čím to?
Kompakty totiž zjednodušeně řečeno ostří tak, že zkouší zaostřovat od nejkratší až po největší vzdálenost (zaostří na několik centimetrů a pak postupně až na nekonečno) a hledají, kdy byl obraz v ostřícím bodě nejostřejší. Jak to ale fotoaparát pozná? Docela jednoduše. Hledá nějakou jasnou a ostrou hranu. U levnějších přístrojů je citlivý pouze na svislé hrany, většina přístrojů si ale poradí i s hranami šikmými a vodorovnými. Jenže tam, kam ostřím, žádná hrana není! Není divu, že fotoaparát měl s ostřením na Koalu problémy.
A hele! Hrana!
Koala tedy zkusila opět použít techniku namáčknutí spouště. Našla pro středový ostřící bod nějakou slušnou hranu, k čemuž posloužil stín šroubováku. Namáčkla a zaostřila. Zde pozor! Hrana, na kterou ostříte, musí být ve stejné vzdálenosti, jako Koala (nebo jiný objekt, který chcete, aby byl ostrý). Odchylky mohou být jen malé, nejlépe žádné.
Koala dokazuje, že se vyzná i ve výpočetní technice.
Po namáčknutí si fotoaparát zapamatoval zaostřenou vzdálenost, Koala změnila kompozici s prstem na namáčknuté spoušti a až se jí scéna líbila, spoušť domáčkla. Obrovskou výhodu mají ti, jejichž fotoaparát umožňuje středový bod posunovat, mohou změnit jeho polohu do míst s kontrastní hranou a ostřit přímo.
S mou šedivou kamarádkou znovu upozorňujeme, že vzdálenost mezi fotoaparátem a objektem se po zaostření nesmí měnit! V některém z dalších dílů si však ukážeme, že i toho se dá někdy chytře využít. Mezitím,...
...Koala pojede na výlet, tentokrát vlakem :-)
Koala dnes přijela tramvají, aby vám ukázala, jaká jsou úskalí při ostření.
Všechny kompakty vám dnes nabídnou autofokus, neboli automatické ostření. Režimů ostření je zpravidla několik. Obvykle zde najdeme automatický výběr ostřícího bodu, kdy fotoaparát sám pozná, co je nejdůležitějším prvkem na snímku (kam umístit ostřící bod) a na to zaostří. Jak jistě tušíte, automatika se občas může mýlit.
Dále ve fotoaparátech najdete středové a bodové ostření, které ostří na to, co je uprostřed snímku. Na fotografii výše by to byla tramvaj. Většina kompaktů má i detekci tváří. Co však dělat, pokud fotoaparát ostří špatně? Co dělat, když automatický výběr ostřícího bodu (tedy objektu, který má být ostrý) nefunguje správně?
Ostříme na prostředek středovým ostřením. Ale uprostřed je strom v pozadí!
Koala se chtěla vyfotit při odpočívání na stromě. Protože autofokus nefungoval tak, jak by chtěla, zkusila vzít ostření do svých rukou a použít středové ostření. Jenže uprostřed obrazu při dané kompozici je strom v pozadí! Podobný problém jistě znáte, pokud fotíte dvojici lidí a oba jsou neostří. Mezi nimi, přímo uprostřed, je "díra" a právě tam fotoaparát ostřil.
No, středové ostření asi nebude ideální. Nebo že by Koala neuměla fotit?
Tady to jaksi nevyšlo. Chudinka je neostrá, zatímco les v pozadí pobral ostrosti více než dost. Je opravdu nutné dávat pozor na to, co je uprostřed.
Koala je uprostřed a vypadá to, že i ostrá.
Koala to zkusí znovu, tentokrát se posadí doprostřed obrazu tak, aby fotoaparát zaostřil na ni. Pomůže to?
Hurá, Koala je ostrá! Ale proč tu něco nehraje?
Skvěle, napodruhé je to mnohem lepší. Koala je plně ostrá, pozadí za ní je trochu rozmazané, což jí od okolí příjemně odděluje. Přesto není úplně spokojená. Je přesně uprostřed, dokonce snad i trochu nalevo a snímek tak není úplně ideální po stránce kompozice. Jak vyřešit problém dobrého ostření a zároveň správné kompozice? Jak zajistit, aby šlo použít středové ostření (když automatický výběr bodu zlobí), Koala byla ostrá a přitom uprostřed bylo pozadí?
Řešení je prosté a jednoduché. Koala trochu zagooglovala, pohledala na internetu, přečetla manuál k fotoaparátu a zjistila, že spoušť na fotoaparátu má dvě polohy. Při slabém namáčknutí fotoaparát zaostří a nastaví jas fotografie (expozici), ale fotografii nevyfotí. To se stane až v okamžiku, kdy bude spoušť úplně zmáčknuta.
Koala jde tedy na 3. pokus. Namáčkne spoušť při středové kompozici tak, aby byla správně zaostřena (v podstatě totéž, co u předchozího snímku). Nyní při stále držené namáčknuté spoušti pohne fotoaparátem tak, aby se jí líbila kompozice, tedy aby byla trochu u kraje. A až pak domáčkne spoušť.
Ostrá Koala i lepší kompozice.
Koala je nyní s výsledkem spokojená a zjistila, že namáčkávání spouště je velmi mocný nástroj. Její odpočinek na stromě je nyní po dlouhém učení a zkoušení rozhodně zasloužený. Je si však vědoma toho, že je zde ještě mnoho dalších úskalí. Má totiž velké problémy s fotografováním v noci, kdy ne a ne zaostřit. Proč jí to pořád nejde?
Proč jen ten autofokus stávkuje?
Až do noci opravovala Koala svůj počítač. Když už unavená konečně svou práci dokončila, chtěla si udělat fotografii na památku. Ale fotoaparát pořád ne a ne zaostřit. Čím to?
Kompakty totiž zjednodušeně řečeno ostří tak, že zkouší zaostřovat od nejkratší až po největší vzdálenost (zaostří na několik centimetrů a pak postupně až na nekonečno) a hledají, kdy byl obraz v ostřícím bodě nejostřejší. Jak to ale fotoaparát pozná? Docela jednoduše. Hledá nějakou jasnou a ostrou hranu. U levnějších přístrojů je citlivý pouze na svislé hrany, většina přístrojů si ale poradí i s hranami šikmými a vodorovnými. Jenže tam, kam ostřím, žádná hrana není! Není divu, že fotoaparát měl s ostřením na Koalu problémy.
A hele! Hrana!
Koala tedy zkusila opět použít techniku namáčknutí spouště. Našla pro středový ostřící bod nějakou slušnou hranu, k čemuž posloužil stín šroubováku. Namáčkla a zaostřila. Zde pozor! Hrana, na kterou ostříte, musí být ve stejné vzdálenosti, jako Koala (nebo jiný objekt, který chcete, aby byl ostrý). Odchylky mohou být jen malé, nejlépe žádné.
Koala dokazuje, že se vyzná i ve výpočetní technice.
Po namáčknutí si fotoaparát zapamatoval zaostřenou vzdálenost, Koala změnila kompozici s prstem na namáčknuté spoušti a až se jí scéna líbila, spoušť domáčkla. Obrovskou výhodu mají ti, jejichž fotoaparát umožňuje středový bod posunovat, mohou změnit jeho polohu do míst s kontrastní hranou a ostřit přímo.
S mou šedivou kamarádkou znovu upozorňujeme, že vzdálenost mezi fotoaparátem a objektem se po zaostření nesmí měnit! V některém z dalších dílů si však ukážeme, že i toho se dá někdy chytře využít. Mezitím,...
...Koala pojede na výlet, tentokrát vlakem :-)
