Fotíme s Koalou: V interiérech
10.2.2012, Milan Šurkala, návod
Jak ze svého fotoaparátu dostat maximum? Jak vyfotit i s obyčejným kompaktem hezkou fotku? Není to zas tak složité a s naší Koalou vám pomůžeme překonat nástrahy fotografie. Ve 22. díle se povídáme na focení v interiérech.
Naše Koala je z nynějšího počasí poněkud nešťastná. Venku je hrozná zima, což nesvědčí fotoaparátům (a ani pohodlnosti Koaly :-)), velmi brzy je také tma. Zimu tak při smogovém a nepříjemném počasí tráví raději doma, jenže co tu fotit? A jak vůbec fotit ve tmavých interiérech?
V naběračce je fajn, ale chtělo by to už jít ven.
Problémů je samozřejmě mnoho a Koala nám osvětlí, jak jednotlivé problémy řešit nebo alespoň zmírnit. V podstatě začne lepit dohromady to, co se už naučila v předchozích dílech a hledat souvislosti. To je hodně důležité. Je dobré, pokud si uvědomíte, jak jednotlivé poznatky použít v praxi, a to i v takových případech, na kterých jste se to neučili. A nezřídka najdete možnosti, které by vás ani nenapadly. Takže zkoušejte.
No, automatika asi nebude vždy nejlepší.
Jistě jste se setkali s problémem hodně žlutých snímků při žárovkovém osvětlení. U některých fotoaparátů je to velmi viditelné, některé to naopak zvládají docela slušně. Protože je světlo moc žluté (spousta žárovek má barevnou teplotu jen okolo 2700 K), jsou často žluté i snímky. Pokud to fotoaparát dobře neodhadne, vznikne právě taková nemilá situace. U většiny fotoaparátů to ale můžete ovlivnit.
Vyvážení na žárovku vše vyřešilo.
Stačí jen nastavit vyvážení bílé na žárovku a barvičky se srovnají. Budete mít také větší prostor pro další úpravy snímků, protože ze žlutého snímku výše byste už modré odstíny tahali velmi těžko. A pokud už byste tak nějaké našli, byly by postiženy velmi výrazným šumem.
Problémem interiérového focení bude ale z velké části i pohybová neostrost.
Potud Koala řešila problémy bez potíží. Nyní ale přijde problém, který už vyžaduje kompromisy a nemá jediné "správné" řešení. Ostatně už v minulém díle o stabilizaci jsme si ukazovali problém s pohybovou neostrostí za špatného světla. To lze u lepších fotoaparátů (zrcadlovek, CSC fotoaparátů) řešit světelnějším objektivem, ale u kompaktů už si nijak zvlášť nepomůžete. Můžete zkusit lehce odzoomovat, kde bude lehce lepší světelnost a zmenšením objektu na fotce se také zmenší projev jeho rozmazání. Ale co když prostě chcete opravdu určité ohnisko a kompozici? Co dělat teď?
Vyšší ISO je částečný lék. Menší pohybová neostrost výměnou za vyšší šum a pravděpodobně menší detaily.
Když už to nejde světelností, musí se kratší expoziční čas (který zajistí menší pohybové rozmazání) dosáhnout jinak. Můžete tedy navýšit ISO citlivost, která udělá čip "citlivějším" a ten zvládne za kratší čas posbírat více světla. Problémem je ale větší šum a s tím spojená možnost slabších odšuměných detailů. Koala vám tedy neříká, abyste vždy pracovali s vyšší citlivostí, ale nabádá vás, abyste zvážili možnosti a podle daných podmínek zkusili třeba i takové řešení problému.
Blesk sice zmrazuje pohyb, ale může vytvářet přepaly u blízkých objektů a moc výrazné stíny v pozadí.
U většiny kompaktů tak nezbude nic jiného než použít blesk. Když už nelze jít s clonou níže, když už vyšší ISO způsobuje neuvěřitelně zašuměný obraz a stále to nestačí pro dostatečně krátký čas, je nutno prostě dodat další světlo. Někdy trochu pomůže rozsvícení dalšího světla, ale změna není výrazná a především... ne vždycky to jde. Jistou pomocí je blesk ve fotoaparátu. Ten má ale několik nevýhod. Blízké objekty přepaluje, do pozadí už nedosvítí, takže je tam naopak tma.
Blesky u pokročilejších kompaktů a vyšších tříd fotoaparátů zpravidla umožňují nastavit sílu blesku, ale i zde samozřejmě budete čelit několika problémům. Interní blesk je příliš slabý na to, aby dosvítil někam daleko (více než 3-5 metrů dle fotoaparátu), má přímé světlo, které způsobuje efekty červených očí. Fotoaparáty nabízí odstranění tohoto efektu, což spočívá ve větším množstvím záblesků. První záblesky způsobí stažení zorniček fotografovaných osob a plný záblesk se tak už nedostane v takové výrazné míře na červenou sítnici, která právě způsobuje ono červenání očí. Musíte ale počítat s tím, že zaostření a vyfocení snímku, které je obvykle v řádu desetin sekundy, se najednou prodlouží spíše na sekundy. Je to tedy vhodné pro aranžované portréty, ale naprosto nevhodné pro momentky. To prostě nestihnete.
Dalším problémem focení v interiéru je rychlost ostření. Při nedostatku světla bude fotoaparát ostřit hodně dlouho, což opět zvyšuje množství zkažených snímků. Mnohokrát fotoaparát ani nestihne zaostřit. Koala tedy popřemýšlela, jak fotoaparátu pomoci. A přišla na to! Budete-li ostřit na obličej mluvící osoby, bude mít autofokus opravdu velký problém (na pohybující se objekty se zejména za špatného světla opravdu hodně špatně ostří). Naproti tomu můžete zkusit ostřit třeba na oblečení, které je víceméně ve stejné vzdálenosti, ale nehýbe se tak výrazně jako obličej. Navíc jsou rovnější linie pro autofokus mnohem příjemnější.
Slow synchro vyřeší velké jasové rozdíly, ale i zde mohou být problémy.
Řešením problémů s nedostatečně prokresleným pozadím může spočívat ve slow synchro režimu. V takovém případě fotoaparát na krátký okamžik blýskne, čímž zmrazí pohyb. Snímá ale dál, takže se "dosnímá" i pozadí. Slow synchro často snímá i 1/8 sekundy, zatímco u běžného blesku je čas mnohem kratší, většinou kolem 1/30 až 1/60 sekundy (právě proto se u běžného blesku nestihne nasnímat pozadí). Jako všechno, ani toto není dokonalé. Díky dlouhému snímání je možné, že se "bleskem zmražený" objekt ještě pohne a vytvoří tak na snímku jakéhosi ducha. Na opravdu hodně dynamické děje to opravdu není ideální.
I blesku lze korigovat expozici.
I toto lze u některých fotoaparátu zčásti řešit. Lepší fotoaparáty umožňují nastavení korekce expozice a ve slow synchro režimu je někdy možno snížit onen vliv blesku, což sníží barevný rozdíl mezi bleskem nasvíceným objektem (ten je bílý) a žárovkou nasvíceným pozadím (to je žluté až červené). Můžete zkusit i lehkou korekce běžné expozice, která zkrátí čas slow synchro režimu a sníží riziko vzniku duchů. U fotoaparátů s paticí na externí blesk lze využít odrazu světla blesku od stropu, který vám nabídne více rozptýlené světlo. Zde je ale nutno dávat pozor na barvu stropu, která se významnou měrou podílí na výsledné barvě odraženého světla.
Koala vám nyní ve zkratce ukázala, jak se dají nabyté poznatky pěkně slučovat dohromady. Podívali jsme se na problematiku vyvážení bílé, expozičních časů, ISO citlivosti a s tím související digitální šum, věnovali jsme se i snímání s bleskem. A ani to není vše, s čím můžete přijít do styku při focení interiérů. Koala ale především zjistila, že ne každý fotoaparát může za všech podmínek podávat ideální výsledky, neexistuje žádné "nejlepší" nastavení a je nutno dělat kompromisy. Kompromisy takové, abyste byli se snímkem co nejvíce spokojeni. Koala si interiérové focení ještě trochu procvičí, ale také se mezitím...
... bude hodně těšit, až konečně vyleze sluníčko, aby mohla fotit i venku.
V naběračce je fajn, ale chtělo by to už jít ven.
Problémů je samozřejmě mnoho a Koala nám osvětlí, jak jednotlivé problémy řešit nebo alespoň zmírnit. V podstatě začne lepit dohromady to, co se už naučila v předchozích dílech a hledat souvislosti. To je hodně důležité. Je dobré, pokud si uvědomíte, jak jednotlivé poznatky použít v praxi, a to i v takových případech, na kterých jste se to neučili. A nezřídka najdete možnosti, které by vás ani nenapadly. Takže zkoušejte.
No, automatika asi nebude vždy nejlepší.
Jistě jste se setkali s problémem hodně žlutých snímků při žárovkovém osvětlení. U některých fotoaparátů je to velmi viditelné, některé to naopak zvládají docela slušně. Protože je světlo moc žluté (spousta žárovek má barevnou teplotu jen okolo 2700 K), jsou často žluté i snímky. Pokud to fotoaparát dobře neodhadne, vznikne právě taková nemilá situace. U většiny fotoaparátů to ale můžete ovlivnit.
Vyvážení na žárovku vše vyřešilo.
Stačí jen nastavit vyvážení bílé na žárovku a barvičky se srovnají. Budete mít také větší prostor pro další úpravy snímků, protože ze žlutého snímku výše byste už modré odstíny tahali velmi těžko. A pokud už byste tak nějaké našli, byly by postiženy velmi výrazným šumem.
Problémem interiérového focení bude ale z velké části i pohybová neostrost.
Potud Koala řešila problémy bez potíží. Nyní ale přijde problém, který už vyžaduje kompromisy a nemá jediné "správné" řešení. Ostatně už v minulém díle o stabilizaci jsme si ukazovali problém s pohybovou neostrostí za špatného světla. To lze u lepších fotoaparátů (zrcadlovek, CSC fotoaparátů) řešit světelnějším objektivem, ale u kompaktů už si nijak zvlášť nepomůžete. Můžete zkusit lehce odzoomovat, kde bude lehce lepší světelnost a zmenšením objektu na fotce se také zmenší projev jeho rozmazání. Ale co když prostě chcete opravdu určité ohnisko a kompozici? Co dělat teď?
Vyšší ISO je částečný lék. Menší pohybová neostrost výměnou za vyšší šum a pravděpodobně menší detaily.
Když už to nejde světelností, musí se kratší expoziční čas (který zajistí menší pohybové rozmazání) dosáhnout jinak. Můžete tedy navýšit ISO citlivost, která udělá čip "citlivějším" a ten zvládne za kratší čas posbírat více světla. Problémem je ale větší šum a s tím spojená možnost slabších odšuměných detailů. Koala vám tedy neříká, abyste vždy pracovali s vyšší citlivostí, ale nabádá vás, abyste zvážili možnosti a podle daných podmínek zkusili třeba i takové řešení problému.
Blesk sice zmrazuje pohyb, ale může vytvářet přepaly u blízkých objektů a moc výrazné stíny v pozadí.
U většiny kompaktů tak nezbude nic jiného než použít blesk. Když už nelze jít s clonou níže, když už vyšší ISO způsobuje neuvěřitelně zašuměný obraz a stále to nestačí pro dostatečně krátký čas, je nutno prostě dodat další světlo. Někdy trochu pomůže rozsvícení dalšího světla, ale změna není výrazná a především... ne vždycky to jde. Jistou pomocí je blesk ve fotoaparátu. Ten má ale několik nevýhod. Blízké objekty přepaluje, do pozadí už nedosvítí, takže je tam naopak tma.
Blesky u pokročilejších kompaktů a vyšších tříd fotoaparátů zpravidla umožňují nastavit sílu blesku, ale i zde samozřejmě budete čelit několika problémům. Interní blesk je příliš slabý na to, aby dosvítil někam daleko (více než 3-5 metrů dle fotoaparátu), má přímé světlo, které způsobuje efekty červených očí. Fotoaparáty nabízí odstranění tohoto efektu, což spočívá ve větším množstvím záblesků. První záblesky způsobí stažení zorniček fotografovaných osob a plný záblesk se tak už nedostane v takové výrazné míře na červenou sítnici, která právě způsobuje ono červenání očí. Musíte ale počítat s tím, že zaostření a vyfocení snímku, které je obvykle v řádu desetin sekundy, se najednou prodlouží spíše na sekundy. Je to tedy vhodné pro aranžované portréty, ale naprosto nevhodné pro momentky. To prostě nestihnete.
Dalším problémem focení v interiéru je rychlost ostření. Při nedostatku světla bude fotoaparát ostřit hodně dlouho, což opět zvyšuje množství zkažených snímků. Mnohokrát fotoaparát ani nestihne zaostřit. Koala tedy popřemýšlela, jak fotoaparátu pomoci. A přišla na to! Budete-li ostřit na obličej mluvící osoby, bude mít autofokus opravdu velký problém (na pohybující se objekty se zejména za špatného světla opravdu hodně špatně ostří). Naproti tomu můžete zkusit ostřit třeba na oblečení, které je víceméně ve stejné vzdálenosti, ale nehýbe se tak výrazně jako obličej. Navíc jsou rovnější linie pro autofokus mnohem příjemnější.
Slow synchro vyřeší velké jasové rozdíly, ale i zde mohou být problémy.
Řešením problémů s nedostatečně prokresleným pozadím může spočívat ve slow synchro režimu. V takovém případě fotoaparát na krátký okamžik blýskne, čímž zmrazí pohyb. Snímá ale dál, takže se "dosnímá" i pozadí. Slow synchro často snímá i 1/8 sekundy, zatímco u běžného blesku je čas mnohem kratší, většinou kolem 1/30 až 1/60 sekundy (právě proto se u běžného blesku nestihne nasnímat pozadí). Jako všechno, ani toto není dokonalé. Díky dlouhému snímání je možné, že se "bleskem zmražený" objekt ještě pohne a vytvoří tak na snímku jakéhosi ducha. Na opravdu hodně dynamické děje to opravdu není ideální.
I blesku lze korigovat expozici.
I toto lze u některých fotoaparátu zčásti řešit. Lepší fotoaparáty umožňují nastavení korekce expozice a ve slow synchro režimu je někdy možno snížit onen vliv blesku, což sníží barevný rozdíl mezi bleskem nasvíceným objektem (ten je bílý) a žárovkou nasvíceným pozadím (to je žluté až červené). Můžete zkusit i lehkou korekce běžné expozice, která zkrátí čas slow synchro režimu a sníží riziko vzniku duchů. U fotoaparátů s paticí na externí blesk lze využít odrazu světla blesku od stropu, který vám nabídne více rozptýlené světlo. Zde je ale nutno dávat pozor na barvu stropu, která se významnou měrou podílí na výsledné barvě odraženého světla.
Koala vám nyní ve zkratce ukázala, jak se dají nabyté poznatky pěkně slučovat dohromady. Podívali jsme se na problematiku vyvážení bílé, expozičních časů, ISO citlivosti a s tím související digitální šum, věnovali jsme se i snímání s bleskem. A ani to není vše, s čím můžete přijít do styku při focení interiérů. Koala ale především zjistila, že ne každý fotoaparát může za všech podmínek podávat ideální výsledky, neexistuje žádné "nejlepší" nastavení a je nutno dělat kompromisy. Kompromisy takové, abyste byli se snímkem co nejvíce spokojeni. Koala si interiérové focení ještě trochu procvičí, ale také se mezitím...
... bude hodně těšit, až konečně vyleze sluníčko, aby mohla fotit i venku.
