Portréty z fotogalerie: prosinec - leden 2015

Více fotografií lidí (včetně dalších portrétů) najdete v naší galerii v sekci Lidé.

Kovbojské klobouky jsou šik a v konfrontaci s prošedivělými vousy a větrem ošlehanou tváří jsou opravdovým lákadlem pro „lovce“ portrétů. Autor se zde znatelně řídí třetinovou kompozicí, což snímku svědčí. Taky si nelze nevšimnout ukázkově rozostřeného pozadí, tzv. bokehu, což pozorovatele nutí prohlédnout si „kovboje“ do nejmenšího detailu.

Podle mého názoru je to snímek, kterému by přidal na atraktivitě převod do černobílé.

Po rozkliknutí je zřejmá horší technická kvalita snímku, kterou pravděpodobně způsobila vysoká komprese, což vedlo zbytečně k ztrátě detailů a k „rozpití“ barev, ale i přesto je to celkově příjemný portrét. 

Fotografie dítěte, jež z náhledu působí téměř jako svatý obrázek. Póza děvčátka mi opravdu připomíná leckteré svaté výjevy. Nejvíc asi malého Ježíše, chybí už jen Madona, které by dítě sedělo na klíně. Specifická úprava snímku napovídá, že autorovým záměrem bylo navodit dojem malby. Je zde pár detailů, které mi kazí dojem z jinak zajímavé fotografie.

Značně rušivě na mě působí část černé deky ve spodní části snímku. Buď bych ji pod objektem zajímavě rozprostřela, nebo bych ji odstranila úplně. Můj zrak odpoutává taky vypouklina bílého pozadí v levém spodním rohu a příště bych určitě dbala na to, aby tam byly obě ruce celé.

V případě, že to nebyla momentka, ale plán vytvořit zajímavý snímek, natočila bych dítě ke zdroji světla tak, aby byla nasvícena tvář a ne jen paže, jak je tomu v tomto případě. Vše zmíněné, obzvlášť u dětského modelu, vyžaduje hodně trpělivosti, ale přesně to je přece na fotografování tak zábavné a napínavé. 

Úsměvná, milá, celkově velmi zdařilá fotografie. Na prvním místě mě zde okouzlil nonšalantní výraz maminky. Přirozeně zachycené mazlení ozvláštňuje protisvětlo, které efektivně obkresluje chlapcův profil. Stejně tak jemně rozptýlené paprsky v pozadí vytváří pohádkovou atmosféru. Přírodní věneček ve vlasech matky a lístek, jenž propůjčuje dítěti roztomile skřítkovské vzezření jsou hravými detaily, které činí z rodinného snímku malý umělecký počin.

Portrét, který si mě získal dokonalou pózou modelky. Žena rafinovaně vystavuje diváckému oku všechny křivky a vytěžila ze svého půvabu maximum. Nepůsobí to strnule, naopak uvolněně a velmi žensky.

Tento snímek by bylo podle mého názoru vhodné fotit na šířku. Snažila bych se, aby se mi do záběru vešlo více postavy, minimálně celý loket a zbytek zapírající se ruky, který mizí ve stínu. Nevím, co způsobilo, že obě ruce mají zelený nádech, každopádně bych se tomu při dalších úpravách fotek snažila zabránit. Při bližším prozkoumání fotografie je zde patrný nějaký strukturovaný filtr, který má nejspíš simulovat plátno. Osobně mi to připadá zbytečné, ale autor efektu použil v „rozumném“ množství a portrétu to nijak neuškodilo. 

Pokud patříte mezi ty, co rádi pozorují lidi v davu a dokážou si vytipovat ty opravdu zajímavé momenty, mohlo by se vám líbit následující foto. Pouliční momentka, z které je jasné, že jediným cílem foceného páru je užít si večera, mě oslovila příjemným osvětlením. Pohyb postav se autorovi podařilo zachytit v pravém okamžiku, což dodalo fotografii na dynamice. Vezmu-li v úvahu, jak málo času na pořízení snímku autor nejspíš měl, musím ocenit, jak důmyslně hlavní objekty do scény večerního města zakomponoval. 

Hlavní devízou této fotografie je jednoduchost. Kompozičně skvěle rozvržený snímek, který jakoby navazoval na již dříve námi komentovanou fotografii „rybář“.

Zdokumentovat koncert v davu rozvášněných fanoušků je práce nelehká. Pokud do vás zrovna někdo nevrazí, nebo Vám nedejbože nerozšlápne fotoaparát, bojujete minimálně se světelnými podmínkami a s hledáním vhodného místa.

V akční póze zachycená silueta zpěváka obzvlášť dobře vyniká na dramaticky, reflektory osvětleném zeleném pozadí. Protínající se světla za hlavním objektem zajímavě doplňují už i tak nápaditou kompozici snímku. 

Závěrečný snímek z dílny Pavla Olivíka je promyšlený do posledního detailu. Jako první mě upoutaly atraktivní barvy, které jsou jak ušité na míru typu modelky. Žena je rovnoměrně nasvícena měkkým světlem a její pleť posléze pečlivě upravena. Stříbrné doplňky zde sehrály docela významnou roli a myslím si, že by snímek mohl posloužit klidně i jako reklama na ně.