BenQ G1: levný kompakt pro hračičky?

BenQ G1 nabízí překvapivě bohaté možnosti ostření. Předně je tu autofokus (může být vícebodový nebo jednobodový s možností uživatelského polohování AF bodu), dále je to makro režim, sledování objektů, které je sice docela rychlé, ale celkem snadno ztrácí sledovaný objekt. Detekce tváří mě potěšila, ta pracovala solidně. Jako poslední je tu manuální ostření, které na displeji zvětšuje prostředek náhledu. Řekl bych, že je tu o něco více detailů (jde tedy o detailnější výřez z čipu), ale počítejte s tím, že odezva na otáčení je u delších ohnisek dost pomalá. Kolečkem se opravdu hodně natočíte, než přeostříte.

Úspěšnost ostření je dobrá za dobrého světla. Bohužel za slabších světelných podmínek (i v interiéru) ale úspěšnost dost rychle klesá. Je zajímavé, že v takových případech lépe ostří na něco s texturou a naopak téměř není schopen zaostřit na svislé linie. Rychlost ostření je bohužel také podprůměrná, a to i během dne na širších ohniscích.

Na nejširším ohnisku můžete fotit ze zhruba 1,5 centimetru, což je sice velmi krátká vzdálenost, ale při takto širokém úhlu záběru to stejně stačí jen na cca 0,85× virtuální zvětšení. Se zoomem se vzdálenosti postupně prodlužují až na 45 cm (v makro režimu okolo 35 cm), což se projeví asi 0,3× zvětšením. Na telemakro tedy také není žádným přeborníkem.

Zde vidíte úroveň makra, která je jen průměrná. Zvětšení je pro běžné potřeby dostatečné a dojem makra může být docela pěkně posílen malou hloubkou ostrosti. Zvláštní je odšumování s hrudkováním obrazu.

Fotoaparát potěší bohatými možnostmi nastavení expozice, neboť nabízí nejen automatiku, ale i prioritu clony, času a plný manuál. Měření expozice může využívat klasických režimů jako je zdůraznění středu, vícebodové a bodové měření. Co se týče spolehlivosti, je na tom G1 spíše podprůměrně. Fotoaparát má tendenci občas docela výrazně podexponovávat u běžných denních snímků, ve stínech naopak trochu přeexponovává. Jako u většiny kompaktů, i zde najdete tendenci přepalovat oblohu.

Citlivost má rozsah od ISO 100 do ISO 6400, režim automatiky může volit i ISO 80. Automatika má dva režimy, a to s maximem do ISO 400 nebo do ISO 3200. Expoziční časy jsou od 1/2000 s do 15 sekund. V režimu P a Av jsou maximem 2 sekundy, v režimu priority času Tv je to překvapivě pouze jedna sekunda. Nelíbilo se mi to, že fotoaparát si nepamatuje nastavení po vypnutí. Vždycky se tedy automaticky nastaví 1/30 sekundy a clona F2,8. Totéž platí o korekci expozice, která se pořád nuluje. Po každém zapnutí přístroje ji musíte do zblbnutí nastavovat znovu. Programátoři BenQu očividně v životě nic neslyšeli o difrakci, protože po zazoomování je navolena hodnota F6,6 nebo F7,4 (dle režimu), což je už daleko za hranicí, kdy se projevuje rozmazání obrazu difrakcí. Fotoaparát navíc raději zvýší ISO citlivost, než by odclonil (přitom kladem přístroje je práv světelnostě F4,9 na nejdelším ohnisku). Proboha, proč?

Světelnost má dobré hodnoty F1,8 na nejširším ohnisku a F4,9 na nejdelším. To je sice podstatně horší hodnota, ale stále nadprůměrná. Potěšil mě i průběh světelnosti, který je ve své třídě nejlepší. Clona je irisová, takže nabídne mnoho různých nastavení. Maximální hodnota je okolo F8 (u některých ohnisek může být vyšší nebo nižší). K dispozici je korekce expozice od -2 EV do +2 EV. Nechybí ani expoziční bracketing pro 3 snímky s rozdíly až 1 EV.

BenQ G1 zvládá natáčení klasických i zpomalených videosekvencí. Ty klasické jsou v MOV formátu s 30 progresivními snímky za sekundu, maximálním rozlišením je Full HD (1920×1080 pixelů). Zpomalené videosekvence nabízí 60 fps při 1280×720 pixelů a 120 fps při 640×480 pixelů. Jsou zde i zrychlené videosekvence ve Full HD s 15 snímky za sekundu (přehrávají se 2krát rychleji).

Kvalita videa mě moc nenadchla. Jednak jde vidět silná komprese (nebo odšumování), jednak je autofokus dost zlobivý. Jeho průběžná varianta je značně nespolehlivá, občas nezaostří, i když viditelně přejede místo plné ostrosti, občas nechce ostřit vůbec. Jistější je občas nechat jednorázové ostření a raději se moc nepřibližovat a opticky nezoomovat (optický zoom je pochopitelně k dispozici). Zvuk je překvapivě dobrý, což jsem vyzkoušel i na hlasitém koncertě, viz ukázka. Při zoomování je ale vrčení objektivu docela slyšet. Rolling shutter efekt je průměrný.

Připravil jsem pro vás také několik ukázek. Nejprve je to jedna venkovní ukázka (43 sekund, 98 MB), dále interiérová (56 sekund, 127 MB) a jedna noční z koncertu (29 sekund, 67 MB). Dále se můžete podívat na zpomalené videosekvence HD (26 sekund, 15 MB), VGA (71 sekund, 25 MB) a jedno zrychlené video (29 sekund, 44 MB).

U fotoaparátu najdete optickou stabilizaci OIS. Tu lze v menu povolit nebo zakázat, další režimy už nečekejte. Test proběhl při 84mm ohnisku na vzdálenost zhruba dvou metrů a s expozičním časem 1/8 sekundy. Testovaný účinek byl 3,3 EV.

Jak sami vidíte, stabilizace přináší zlepšení obrazu, ale přes 3 EV bych raději neočekával. Je ale zajímavé, že v průběhu testu mi stabilizace přišla být vcelku dosti úspěšná.

S detekcí tváří budete vcelku spokojeni, do interiérů se hodí široké ohnisko i velmi dobrá světelnost. Počítejte ale s perspektivním zkreslením v rozích obrazu. U delších ohnisek může potěšit lepší světelnost objektivu.

Objektiv je schopen lehce rozmazávat pozadí, ale není to příliš výrazné. Tvář byla sice správně zaostřena, ale objektiv nedokáže na nejdelším ohnisku poskytnout dostatečně ostrý obraz a silné odšumování dokoná své.

Blesk je i díky výborné světelnosti objektivu dostatečně výkonný. Problémy s efektem červených očí jsou průměrné. Jinak jsou k dispozici běžné režimy jako automatika, vynucené blesknutí, vypnutí, slow synchro a redukce efektu červených očí.

Fotoaparát používá ke svému napájení Li-Ion akumulátor DLI-301 s napětím 3,7 V a kapacitou 1050 mAh. Podle výrobce má mít výdrž na pořízení 260 snímků. Při používání přístroje jsem měl dojem, že je výdrž nekonečná. Po téměř 270 snímcích totiž fotoaparát ukazoval pořád plné nabití. Poté však přišla dramatická změna. Ukazatel zmizel rychleji než formule Michaela Schumachera v dobách jeho největší slávy a při snímku číslo 290 fotoaparát ohlásil vybití. Taková výdrž je průměrná. To, že v podstatě pořád nevíte, kolik energie zbývá, považuji za docela velký nedostatek (jakmile se ukazatel pohne ze stavu plného nabití, je už v podstatě úplně vybito).