Canon PowerShot G1 X Mark II: významné zlepšení

Fotoaparát je vybaven Inteligentní optickou stabilizací. Tu lze vypnout, nechat stabilizovat neustále nebo jen při focení. Přídomek inteligentní by zde měl znamenat, že dokáže rozpoznat panning, stativ, makro a další režimy a podle toho upravit své chování. Na stativu jsem problémy opravdu neměl. Test proběhl na 83mm ohniskové vzdálenosti s expozičním časem 1/10 sekundy. Testovali jsme tedy účinek velmi lehce přes 3 EV.

Nutno uznat, že účinek byl skutečně dost slušný, ty 3EV zvládá s přehledem a z celé série byla máznutá snad jediná fotografie. Při čase 1/8 sekundy byla ostrost rovněž velmi dobrá a tento čas při 83mm ohniskové vzdálenosti zvládal fotoaparát bez problémů. Teprve při 1/6 sekundy se ve zvýšené míře objevily lehce neostré snímky, takže od stabilizace lze čekat tak okolo 3,5 EV. Což není vůbec zlé.

Detekce tváří je solidní, má slušnou rychlost i úspěšnost. Samotné ostření by mohlo být rychlejší, ale na aranžované portréty je to v pořádku. Díky velmi dobré světelnosti objektivu se nicméně můžete těšit na malou hloubku ostrosti (na svou kategorii). Jak ukázala kapitola o expozici, je to o něco lepší než u 18-55mm F3,5-5,6 objektivů zrcadlovek.

V zaostřené ploše jsou detaily skutečně výborné, lehce rozmazané plošky ale vytváří jakousi auru, která se dá potlačit přicloněním. Ne každému totiž tato aura může vyhovovat. Lze se podívat na snímek v RAWu. Zajímavostí je to, že v hodně prosvětlených stínech lze vidět proužkování kvůli šumu (tzv. banding noise).

Interní blesk ve vyklápí docela výrazně vpřed a nahoru, díky čemuž navzdory širokému úhlu záběru nedělá žádné stíny. Nesetkal jsem se ani s efektem červených očí (a to dokonce i bez přisvětlovací diody). Ty mají nanejvýš místo černé barvy takovou temně fialovou. Blesk má klasické režimy jako zapnutí, vypnutí, automatiku nebo slow synchro. Korekce má rozsah od -2 EV do +2 EV, pomalou synchronizaci lze aktivovat pro první nebo druhou lamelu závěrky. Nahoře na fotoaparátu najdete i sáňky na blesk, a tak není problém využívat i externí blesky.

K napájení zde slouží Li-Ion akumulátor NB-12L s nízkým napětím 3,6 V, ale velmi vysokou kapacitou 1910 mAh. Výrobce ale není zrovna moc optimistický a hovoří o výdrži na pouhých 240 snímků na jedno nabití. Praxe je o něco lepší, to je pravda, ale celkově je nutno říci, že výdrž fotoaparátu Canon PowerShot G1 X Mark II není nejvyšší a náhradí baterie nemusí být na škodu. Při testování jsem se pohyboval okolo 300-320 snímků a 5-6 minut videa na jedno nabití baterie.

Zde se podíváme na zobrazení displeje. Nahoře vidíte informace o velikostech snímků, videa a volné kapacitě, v levém sloupci je pak několik dalších ikonek. Dole vidíte expoziční hodnoty, potěší i to, že se po namáčknutí spouště ukazuje automatikou navolená ISO citlivost. Náhled lze doplnit o vodováhu, histogram i mřížku.

U manuálního ostření se zvětší náhled, vpravo se ukazuje i graf zaostření. Zvětšený náhled je ale docela dost odšuměný. Scénické režimy a podobné se pak nastavují pomocí většího prstence na objektivu. Objeví se menu, které vidíte na snímku vpravo. Jedinou potíž vidím v tom, že fotoaparát nedává zrovna vědět, jak se ty scénické režimy vybírají (že zrovna prstenec slouží k výběru).

Při natáčení videa se změní poměr stran na 16:9, tedy nahoře a dole se objeví černé řádky. Počet ikonek se sníží, protože u videa toho nelze moc nastavit a je tedy zbytečné tyto údaje zobrazovat. Vyfocené snímky si můžete nechat zobrazit celoplošně, dole se pak mohou objevit expoziční informace, nahoře pak pořadí a počet snímků.

Snímek může být i v menším náhledu. Pak zde dostanete jasový histogram a znovu expoziční informace doplněné o pár dalších. Případě je můžete nahradit barevnými histogramy.

Hlavní menu se dělí na tři záložky. První se věnuje fotografickým nastavením, druhá pak technickým a do poslední záložky si můžete přidat libovolná nastavení. Třeba ta, která nastavujete nejčastěji a nechcete je lovit v celém menu.

S bezdrátovou Wi-Fi budeme docela rychle hotovi. Je zde i s podporou NFC, což má usnadnit připojení s přístroji, které NFC podporují. Po menším zápase se mi nakonec přeci jen podařilo propojit smartphone a fotoaparát, intuitivní cestou to ale nebylo. Přes tlačítko Wi-Fi se zařízení nespojila, bylo to možné jen přes režim prohlížení vyfocených snímků. Pak už Wi-Fi naopak naběhla opravdu hodně rychle (pokud je zapnutá aplikace CameraWindow v mobilu a ten je připojen na Wi-Fi, kterou vysílá fotoaparát). Můžete na mobilu procházet snímky ve fotoaparátu, lze také využít smartphone jako dálkové ovládání. Bohužel funkčnost je velmi omezená v podstatě jen na zoom a spoušť. Nic dalšího tu není a bohužel v mém případě bylo připojení velmi nestabilní a po několika desítkách sekund pravidelně padalo.

Ke spojení k dalším službám (např. k uploadu na internet) je z nepochopitelných důvodů vyžadován účet u Canon Image Gateway (CIG) místo toho, aby to šlo všechno přímo. Asi mě Wi-Fi zařízení nemají ráda, ale tu jsem v podstatě skončil. Registraci jsem provedl, po několika pokusech se fotoaparát uráčil připojit na domácí síť, aby v okamžiku, kdy jsem měl propojit zařízení v CIG, úplně přestal poslouchat a jen psal, že je špatné heslo Wi-Fi. Totéž, se kterým byl před chvíli korektně připojen. Takže při mém testování jsem nenašel jedinou Wi-Fi funkčnost, která by obstojně fungovala a nemám moc chuť několik dní na internetu zjišťovat, kde může být zakopaný problém.