Canon PowerShot G1 X: vnitřní revoluce

K fotoaparátu dostanete krytku objektivu, popruh, USB kabel a nabíječku. V balení by měl být pravděpodobně i manuál a CD, v našem ale obě věci chyběly.

Li-Ion akumulátor NB-10L má napětí 7,4V a kapacitu 920 mAh, což má dle měření podle normy CIPA vystačit na 250 snímků. To opravdu není mnoho. V testu jsem nepoužíval moc blesku, takže jsem se dostal na trochu lepší čísla cca 275 až 315 snímků, ale ani to není moc. Raději uvažujte o koupi druhého akumulátoru, zejména chodíte-li často na delší výlety.

K fotoaparátu jsme bohužel nedostali CD a nefungovaly ani jiné tradiční programy od Canonu (Digital Photo Professional).

Canon PowerShot G1 X má jako jeden z mála fotoaparátu optický průhledový hledáček. Jak ale vidíte z ukázek, je opravdu jen velmi orientační. Pokrytí je jen 75 až 78 % po stranách dle ohniska, což znamená jen 56% až 61% plošné pokrytí. Na širších ohniscích navíc objektiv stíní asi necelou desetinu z této plochy.

LCD displej je tak zde příjemnější společník. Má vysoké rozlišení, je plně polohovatelný. Zobrazení je typické pro Canony, nelze si ale nevšimnout, že ikonky jsou převzaté ze starších přístrojů bez jakýchkoli úprav. Jsou tedy opravdu hodně kostičkované, což na fotoaparátu z roku 2012 působí poněkud úsměvně. V manuálním režimu (napravo) vidíte dole nastavení expozice a dostupných hodnot, vpravo se pak ukazuje graf pod(pře)expozice.

U manuálního ostření se zvětšuje náhled, ale zvětšení by určitě mělo být ještě výraznější. Vzhledem k tomu, že jsem neměl k dispozici manuál k přístroji, těžko říci, zda lze ještě více zvětšit náhled, předpokládám ale, že nikoli. Už tradičně se mi líbí quick menu, které má Canon dobře "vychytané", jen bych uvítal, kdyby se položky daly aktivovat i namáčknutím spouště. Z menu se dá dostat jedině opětovným stiskem tlačítka SET.

Menu nabídky ze čtyřsměrného ovladače se zobrazují v horizontální formě a dá se mezi nimi přepínat tlačítky nebo točením zadního voliče. V režimu P lze hvězdičkou zamknout expozici a točením kolečka upravit způsob dosažení expozice, což vidíte na pravém snímku.

Zajímavé jsou barevné režimy, které nabízí např. HDR, nostalgii, rybí oko a mnoho dalších. Hlavní menu je děleno na tři záložky. První je věnovaná fotografickým nastavením.

Ve druhé naleznete zejména technická nastavení přístroje a ve třetí si vytváříte vlastní menu tak, abyste tu měli po ruce nejpoužívanější nastavení.

U videosekvencí se zobrazení displeje příliš neliší, stejně tak je podobné i quick menu. Samozřejmě, že nabídka možných nastavení je chudší, nicméně např. vyvážení bílé a barevné režimy tu najdete pořád.

Zobrazení snímků má několik možností. Je tu celoplošný náhled a celoplošný náhled s minimem informací (viz vlevo). Dále si můžete nechat zobrazit zmenšený náhled s jasovým histogramem a takřka kompletními informacemi o snímku (viz vpravo). Jako poslední je tu středně velké zobrazení se zvětšeným výřezem ve velikosti 1:1.