Canon PowerShot G5 X: vyspělejší brácha

Canon PowerShot G5 X podporuje automatické i manuální ostření. O manuálním jsme již mluvili, tak se podíváme na to automatické. Automatický výběr AF bodů je slušný, fotoaparát má ale stejně jako u G7 X tendenci ostřit v rámci AF bodu na pozadí. Pokud tedy vybíráte bod manuálně (což je občas kvůli této vlastnosti nutnost), doporučím volit nejmenší možnou velikost bodu. Můžete zapnout průběžné doostřování náhledu i průběžné ostření po namáčknutí spouště. Obojí pracuje na kompakt překvapivě dobře.

Ostření je opravdu velmi rychlé, na nejširší ohniskové vzdálenosti se dá pohybovat kolem 0,15 sekundy, na maximálním zoomu to pak roste zhruba někam k 0,25-0,3 sekundy. Kompakty Canonu už tradičně neexcelují v ostření za slabšího světla a G5 X není výjimkou. Takové to rodinné focení na oslavách sice většinou zvládne, ale nedá se mluvit o úplné pohotovosti. V noci to také občas vzdá, ale nelze říci, že by byl problematický, to zase ne. Jen ta citlivost za špatného světla patří k průměru a nelze se na něj vždy plně spolehnout.

Jak je u spousty 1,0" kompaktů zvykem, nečekejte nějak nadprůměrné makro. Když ale trochu zazoomujete (poslední krok zoomu, kdy se ukazuje schopnost ostření od 5 cm), předvede vcelku slušné výsledky. Pozor na to, že při nízkých clonách fotoaparát vytváří hodně silnou auru a fotografie působí jak přes igelit. U makra je pro dobrou ostrost a prokreslenost dobré poněkud clonit. Fotoaparát disponuje funkcí focus bracketing.

Zde je jeden makro snímek pro představu, co je s fotoaparátem zvládnutelné. Jak již bylo řečeno, chce to trochu zazoomovat a lehce přiclonit. Pak získáte solidní výsledky.

Fotoaparát má poměrně spolehlivé měření expozice, a kdyby vám náhodou jas nevyhovoval (může se stát např. v temném lese), je tu k dispozici kolečko korekce expozice s rozsahem od -3 EV do +3 EV. Expoziční časy mohou být od 1/2000 sekundy do 1 sekundy, v režimu priority času a manuálu lze jít až na 30 sekund a je zde i bulb režim. ISO citlivost mohou být od ISO 125 do ISO 12800, přičemž automatice lze nastavit horní hranici na cokoli od ISO 400 do ISO 12800.

Už tradičně si můžete zvolit rychlost navyšování citlivosti, ale stejně jako u jiných Canonů řady G X, ani zde to moc nedává smysl. Nastavení "pomalá" se mermomocí drží času 1/15 sekundy, což je příliš dlouhé, nastavení "rychlá" zas volí čas 1/1000 sekundy v celém rozsahu, což je příliš krátké a "standardní" je dvakrát kratší než pravidlo převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti. Tedy hodně opatrné potlačující pohybové rozmazání, ale zase zvyšující šum.

Světelnost má hodnoty F1,8 až F2,8 a svým průběhem pak patří G5 X k nejsvětelnějšímu profi kompaktu na trhu, přičemž se mu zdárně sekunduje (a občas jej překoná) Panasonic Lumix LX100. V celém rozsahu zoomu je maximem F11 a k dispozici je také 3EV ND filtr, jenž může být nastaven ručně (vypnut/zapnut) nebo volen automatikou. Jak vidíte níže, objektiv je hloubkou ostrosti ekvivalentní full frame objektivu 24-100mm F4,9-F7,8. Pokud bychom to přepočetli na APS-C objektiv, šlo by o 16-67mm F3,3-F5,2 objektiv. Hloubkou ostrosti je na tom tedy o něco lépe než 18-55mm setové objektivy APS-C přístrojů. Z profi kompaktů více maže pozadí akorát Panasonic LX100. Se sesterským modelem Canon PowerShot G1 X Mark II je zhruba nastejno.

Dále zde najdete expoziční bracketing pro tři snímky, kde se jednotlivé expozice mohou lišit až o 2 EV. Ve scénických režimech najdete i hardwarové HDR.

U PowerShotu G5 X se můžete těšit maximálně na Full HD video s rozlišením 1920×1080 pixelů. Dnes moderní 4K video tu tedy překvapivě nenajdete. K dispozici jsou snímkovací frekvence až do 60 fps, což platí i pro Full HD. Bohužel tu nenajdete ani zpomalené video.

Jinak lze ale videosekvence dost chválit. Stabilizace je velmi dobrá, zoomování je krásně plynulé a přirozené. Někomu by snad mohla vadit pomalost, ale právě díky tomu vypadá video překvapivě profesionálně. Velmi dobré je i ostření, které je krásně plynulé a rozumně rychlé. Perfektní je i možnost volit místo zaostření dotykem na displeji. Občas ale musíte počítat s tím, že fotoaparát má tendenci se držet pozadí a pokud je v rámci AF bodu pozadí i popředí, většinou zůstane vzadu a dopředu nepřeostří.

Ukázkové Full HD videosekvence.

 

K dispozici jsou automatické režimy natáčení, ale máte zde i manuální nastavení expozice. Pro toto je zde ale speciální mód na kolečku fotografických režimů. Expoziční časy mohou být od krátké 1/2000 sekundy až po velmi dlouhou 1/8 sekundy pro pohybově rozmazané video. Clony pak mají rozsah od F1,8-2,8 dle zoomu do F11, u citlivostí je to pak ISO 125 až ISO 3200. Nechybí ani automatika, takže můžete nastavit clonu a čas, ale o výsledné expozici si rozhodne Auto ISO. Navíc tu máte i korekci expozice. Tím pádem ani tolik nevadí, že tu nejsou třeba prioritní režimy u videa (samozřejmě, neuškodily by).

 

 

Zde se budeme věnovat zobrazení hlavního displeje. Dole najdete expoziční informace (lze doplnit i o graf, viz vpravo), nahoře jsou pak informace o kvalitě snímků či videa, po stranách další údaje. Hodnoty v rámečku jsou dotykově ovladatelné.

Nechybí ani možnost zobrazení vodováhy a histogramu. Při otáčení hlavního kolečka se zobrazuje ztmavený horní řádek se seznamem režimů.

Stiskem prostředního tlačítka (nebo dotykem tlačítka Q v horním pravém rohu) vyvoláte quick menu. To je ovladatelné i dotykově.

Na tomto snímku vidíte manuální ostření a zvětšení náhledu. Ten lze ještě více zvětšit, ale zejména za slabšího světla bych to už moc nedoporučoval. Zobrazení vyfocených snímků může být celoplošné se základními expozičními informacemi.

Náhled lze zmenšit a doplnit o histogram a další údaje o focení. Případně je lze nahradit barevnými hstogramy.

Dále tu máme ještě speciální režim pro video. Pokud navolíte manuální režim (viz vpravo), můžete upravovat čas, clonu i ISO citlivost.

Nakonec se ještě podíváme na hlavní menu. To se dělí na tři velké oddíly, červený fotografický, žlutý technický a zelený pro tvorbu vlastního menu. I zde se dá pohodlně používat dotykové ovládání.

Jak dnes velí doba, je i PowerShot G5 X vybaven Wi-Fi připojením. Bohužel jsem neměl dlouhodobě telefon, ke kterému by se fotoaparát byl schopen připojit, tak jsem si jen krátkodobě vypůjčil LG P710 Optimus L7 II. Ten se připojil okamžitě a bezproblémově. Aplikace v telefonu by měla umožnit zaznamenávat GPS souřadnice a následně je překopírovat k fotografiím ve fotoaparátu.

Dále je tu možnost prohlížení a kopírovaní snímků z fotoaparátu do telefonu.

Umožněno je i vzdálené ovládání fotoaparátu. Možnosti závisí na zvoleném režimu, tedy v manuálu můžete volit clonu i čas pomocí aplikace v telefonu. Lze i zoomovat objektivem a vybírat si polohu ostřícího bodu.