Canon PowerShot G5 X: vyspělejší brácha

Dále se budeme věnovat kvalitě obrazu z hlediska šumu snímače. Ten má 1,0" úhlopříčku (rozměry 13,2×8,8 mm) a jeho rozlišení činí 20,9 MPx. Efektivně se využívá 20,2 megapixelu.

U nejnižší citlivosti ISO 125 je vše čisté, snímky jsou téměř bez šumu. Ten je jen velmi mírný a neruší.

ISO 200 předvádí jen mírný jasový šum v RAWu, JPEGy jsou čisté.

Citlivost ISO 400 přidává další jasový šum, detaily trochu ztrácí na výraznosti. V JPEGu se kresba také lehce zastírá, pořád jde ale o hodně dobrou kvalitu.

ISO 800 přidává i barevný šum, chce to už trochu citlivější práci s RAWem. JPEGy se v méně výrazných plochách rozmývají, kvalita je ale stále solidní.

U citlivosti ISO 1600 už začínají výraznější problémy. Barevného šumu je v RAWu skutečně docela dost. Citlivým odšumováním se dá ještě získat použitelný snímek, ostatně i JPEGy ještě nevypadají úplně nepoužitelně. Slabší detaily jsou ale docela rozmyté a je vidět i mírnou ztrátu barev.

ISO 3200 je pro snímač víceméně konečná. To se dá použít ještě v nouzi, ale čekejte jak ztrátu barev, tak i detailů.

ISO 6400 už nemá smysl používat. Barevný šum je v RAWu opravdu velmi silný. Také JPEGy nevypadají dobře, jsou rozmyté a téměř bez barev.

Maximální citlivost ISO 12800 na tom logicky není vůbec lépe, ale naopak. Detaily téměř neexistují. Podívejme se na výřezy snímků převedených do 12MPx rozlišení pro vzájemnou srovnatelnost mezi recenzemi.

Do ISO 400 jste v podstatě bez šumu, ISO 800 vypadá docela pěkně a i ISO 1600 se dá používat. U ISO 3200 je to už na hraně. Dále se podíváme na výřezy ze snímků plyšového zajíce.

Je vidět, že od citlivosti ISO 400 začíná lehce klesat kresba v méně výrazných oblastech. RAWy vypadají o něco lépe, tam s citlivým odšuměním můžete minimalizovat rozmytí obrazu a i ISO 1600 vypadá vcelku dobře.

Když snímky zmenšíme na standardizovaných 12 megapixelů, působí kresba detailněji. Šum i rozmyté plochy se trochu schovají. ISO 1600 je jemné, sice rozmyté, ale použitelné a také ISO 3200 vypadá, že se dá využít. Výše bych už ale nechodil.

No a nakonec snímky bílé plochy ukazují, jak výrazné je barevné odšumování. Ani při ISO 12800 nejsou vidět barevné fleky.

Vyzkoušíme i náročné focení v protisvětle.

Na snímku si lze všimnout výraznějšího modrého odlesku. Snímek byl pořízen bez prosvětlovacích technologií, přesto vidíte slabší kresbu ve stínech. Když se ale podíváte do RAWu, uvidíte, že ani tam není moc kresby a nelze to svalovat jen na odšumování. Dynamický rozsah čipu je solidní.

Fotoaparát podporuje technologie Korekce DR a Korekce stínů, zde byla použita jen ta první. Výsledek je ale dost špatný, stíny se příliš patlají a fotografie vypadá spíše jak z mobilního telefonu a ne profi kompaktu. Opravdu nemá smysl používat tyto korekce a lépe uděláte, když je všechny vypnete. Případně si to můžete z RAWu vytáhnout sami a mnohem lépe.

PowerShot G5 X nicméně podporuje hardwarové HDR a to je podstatně jiná káva. I když se mi nezdá, že by jasy a stíny byly nějak znatelně srovnány, snímek působí realisticky a především má lepší kresbu ve stínech (byť stále ne dokonalou).

Fotoaparát v protisvětle možná až zbytečně moc cloní. Znovu jde vidět odlesk objektivu a slabší kresbu ve stínech. Z RAWu ji ale vytáhnete o něco lépe.

Další ukázka toho, že prosvětlovací technologie opravdu nejsou ani trochu dobré. Krajina je rozpatlaná, stromy jsou na tom ještě hůře.

Naproti tomu hardwarové HDR podává mnohem lepší výsledky zejména co se týče stromů. Tam jsou detaily výrazně lepší. Krajina se ale rozmývá i zde.