Canon PowerShot G9 X: skladný dotykáč

Podívejme se nyní na náročné focení v protisvětle. To vyžaduje dobré výkony čipu i objektivu.

Dost nepříjemná scéna. Tenké větvičky se v okolí slunce ztrácejí, směrem k rohům roste chromatická aberace. Můžete se podívat na snímek ve formátu RAW. Dynamický rozsah čipu je slušný a z jasů toho docela dost zachráníte.

Tady jsem vyzkoušel funkci Korekce DR, která používá dvakrát vyšší citlivost. Lépe řečeno, použije zhruba poloviční expoziční čas při výchozí citlivosti, čímž dostane do jasů podstatně více kresby. Stíny pak prosvětlí, jako by byly foceny na vyšší citlivosti (jejich výsledná expozice by tedy měla být víceméně stejná jako v předchozím případě). Světla jsou skutečně lepší, ale stíny působí poněkud rozmydleně.

Dále tu najdete funkci korekci stínů, která o něco více prosvětluje stíny. Zatímco první funkce stahovala jasy a stíny nechávala stejně tmavé, tato funkce ponechává jasy a prosvětluje tmavé oblasti. Pokud tedy obě funkce zkombinujete, dojde k prosvětlení stínů dokonce dvakrát (poprvé na zachování jasu při polovičním expozičním času, podruhé pro jejich prosvětlení). Je vidět, že kresba je v nich dost slabá a neostrá. Jasově ale snímek působí zejména v nižších rozlišení pěkně a jasově vyváženě.

Fotoaparát nabízí i hardwarový HDR režim s trojexpozicí. Chcete-li rozšiřovat dynamický rozsah, toto je ta správná cesta (pokud se nesnímá pohyb). Jasy jsou o něco lépe srovnané a především si fotografie zachovávají dobrý kontrast i ostrost ve stínech.

Velkým problémem fotoaparátu jsou ale odlesky objektivu, což platí zejména tehdy, když se přicloní (což dělá např. HDR režim, který zde byl použit). Vyšší clony na druhou stranu vytváří hvězdy kolem světel, což může být žádoucí.

Tentokrát tu moc odlesků nevzniklo (posléze vyfocený HDR snímek s vyšší clonou měl ale odlesků podstatně více), je ale vidět snížený kontrast ve stínech, což vynikne zejména tehdy, když se je budete snažit prosvětlit z RAWu.

Tady jsou světelné závoje dobře vidět. Celá levá polovina snímku je hodně nekontrastní a jakoby zastřena mírně fialovým závojem. Kresba ve stromech je tedy nulová, což platí i o RAWu.

Je ale nutné říci, že závoje a odlesky nevznikají vždy a všude. Nezřídka se dají vyfotit i snímky, které mají kontrast v pořádku a odlesky budete hledat docela marně. Zde potrápí chromatická aberace vlevo. Opět je k dispozici RAW snímek. Kresba snímku je uprostřed dobrá, směrem k rohům začíná být slabší.

Zde už odlesky opět dělají neplechu. Hlavní problém je v tom, že sníží kontrast a ostrost v méně výrazných oblastech a ty jsou pak odšumováním dále rozmydlené (stromy na kopcích vzadu). Můžete se podívat na RAW fotografii, kde je vidět, že tam moc kresby kvůli odleskům skutečně nezůstalo.

HDR režim se opravdu dobře snaží dát solidní detailkontrast do stínů. Hodně mu to ale kazí odlesky objektivu při vyšších clonách (které HDR režim rád využívá). Takový snímek je v podstatě nepoužitelný a jedinou možností udělat něco rozumného, je tentokrát vypnout HDR, nastavit nějakou rozumně nižší clonu (kolem F2,8-F4) a kresbu vytáhnout z RAWu. HDR je vynikající tehdy, pokud potřebujete vyšší dynamický rozsah, ale ve scéně není slunce nebo jiný silný zdroj světla.