Finecam SL400R: rotující čtyřmegapixelová krasavice

Už po pár hodinách práce s novým modelem SL400R jsme si opět připomněli všechny výrazné klady, kterými již disponovala třístovka. Tedy jednoduché ovládání, přitažlivý design, velice rychlé ukládání snímků, zcela minimální, prakticky neměřitelné, zpoždění spouště a také téměř okamžitá možnost začít fotografovat po zapnutí modelu. Protože jsme měli více času na testování s touto čtyřstovkou, tak jsme si bohužel nemohli nepovšimnout pár drobných výhrad, které vám ovšem při delším používání začnou určitě vadit. Máme na mysli především skutečně velkou energetickou "žravost" modelu (v testu jsme tentokrát nedosáhli ani půlhodinové výdrže při snímání s bleskem a se zapnutým LCD displejem): prostě velice rychlý superprocesor RTUNE, který jinak dostal tento fotopřístroj na špici mezi miniaturními digitálními kompakty, vysiluje tohoto drobečka až přespříliš. Proto by jeho majitelům určitě vyplatilo dokoupit si ještě jeden akumulátor, aby je časté kolapsy neohrožovaly při plynulém fotografování. Na druhou stranu, jak se nám u třístovky nelíbilo zahřívání těla modelu při delším používání, tak jsme u modelu SL400R zjistili, že se sice relativně po několika minutách tělo zahřeje, ale čím více fotografujete, tak se teplota překvapivě nezvyšuje, ale zůstává minimálně konstantní. Další (ale už poslední) výtku máme k velice neprakticky zkonstruované krytce (na spodní straně) chránící slot pro paměťovou kartu a prostor pro akumulátor. Velice špatně se totiž otvírá, musíte velice silně zatlačit směrem od fotopřístroje a zároveň ho musíte velice pevně držet v ruce, což je u takovéhoto drobečka trochu malým cirkusovým číslem. Všechny ostatní funkce a parametry ovšem stojí za pochvalu, navíc obrazový výkon čtyřstovky je velice kvalitní, jak se můžete sami přesvědčit v části Praktické zkušenosti.


Finecam SL400R pochopitelně konstrukčně vychází, tedy prakticky kopíruje, předchozí model Finecam SL300R. Pokud byste oba modely viděli vedle sebe, tak je od sebe rozeznáte snad pouze díky velké nové modré nálepce s popisem základních parametrů, kterou má na přední straně umístěnou nová čtyřstovka. Novinka je tedy opět rozdělen prakticky na dvě části, na tu základní s LCD zobrazovačem na zadní straně a druhou menší, ve které je ukrytý objektiv (jenž se nevysouvá ani při optickém ostření) a blesk. Tato druhá část se zabudovaným objektivem rotuje kolem té první dohromady o více než 180 stupňů. Když už jsme se zmínili o objektivu, tak se na jeho paramerty podrobně podíváme. Model disponuje trojnásobným optickým zoomem (který se dá doplnit již o 3,2-násobné digitální přiblížení v pěti krocích) při rozsahu ohniskových vzdáleností od 5,8 do 17,4 milimetrů, což v přepočtu na 35 mm kinofilm znamená rozmezí od 38 do 115 milimetrů při jenom průměrné světelnosti objektivu od F2,8 do F4,7. Objektiv nabízí i Makro režim, ovšem snímat v něm lze až od dvaceti centimetrů. Jak už jsme se zmínili, tak čtyřstovka jakoby z oka vypadla předcházející třístovce, což se týká i jejích rozměrů, takže model se vám skutečně vejde do kapsy u košile (100 x 62,5 x 15 milimetrů) a při jeho hmotnosti (125 gramy bez karty a akumulátoru) se nemusíte bát, že byste byli i při delším nošení tohoto fotopřístroje nějak výrazně unaveni.


CCD snímač již obsahuje celkem 4,23 milionů obrazových buněk, což vám umožní pořizovat fotografie s maximálním rozlišením až 2272 x 1704 bodů. K dispozici jsou ještě další tři nižší rozlišení: 1600 x 1200, 1280 x 960 a 640 x 480 bodů. Citlivost snímače se pohybuje opět od 100 do 800 ISO. Pokud budete fotografovat při zhoršených světelných podmínkách, tak určitě nezapomeňte na některý z prodloužených expozičních časů. Snímky ve formátu JPEG (s podporou EXIF 2.2) se ukládají ve dvou různých kompresních poměrech na paměťové karty Secure Digital (nebo MultiMediaCard), v balení najdete kartu o kapacitě 16 MB. Třístovka zvládá také natočit ozvučené video, a to ve třech rozlišeních (maximální je 640 x 480 bodů) a ve dvou rychlostech (maximální je třicet snímků za sekundu). Délka natáčení je omezena pouze kapacitou použité paměťové karty.


Tento Finecam není jednoduchým automatem, jak by se snad mohlo zdát: kromě automatiky a už šest kreativních režimů (Sport, Portrét, Noční scéna, Noční portrét, Makro a Krajina) totiž disponuje pouze režimem s prioritou clony, s čímž si ovšem ve většině běžných situací vystačíte. Kromě toho nabízí novinka také manuální kalibraci teploty bílé, využít lze i čtyři klasické přednastavené hodnoty (Denní světlo, Zataženo, Zářivka, Žárovka). Vyvážení bílé se provádí opět přímo ve snímacím zařízení, nikoliv tedy v digitální části. Zcela dostatečný je i rozsah závěrky, který se pohybuje od 1/2000 až do osmi sekund (základní rozsah je do jedné sekundy, prodloužené expoziční časy jsou potom 2, 4 a 8 sekund). Díky obrazovému procesoru RTUNE je schopná čtyřstovka snímat v kontinuálním režimu rychlostí 3,3 snímků za sekundu v maximálním rozlišení neustále až do zaplnění paměťové karty. My jsme sice v praxi naměřili tuto rychlost o něco nižší - v průměru přibližně tři snímky za sekundu, i tak se jedná, na malý kompakt, o nadstandardní výsledek. Tento nový procesor také minimalizuje obrazový šum a zvyšuje barevnou přesnost snímku. Nízkou hladinu šumu jsme pozorovali až na snímcích pořízených při hodnotě 400 ISO. Již přímo ve fotopřístroji můžete snímky upravovat: k dispozici je několik stupňů saturace, kontrastu a také dva barevné filtry.