Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Jak by fotil 160MPx full frame čip? Otestovali jsme to

12.4.2016, Milan Šurkala, recenze
Vyšší pixelová hustota zvyšuje šum, obvykle také lehce snižuje dynamický rozsah, většinou ale přinese rozlišení navíc. My jsme v praxi vyzkoušeli, jak by se projevoval 160MPx full frame snímač vyrobený dnešními technologiemi.
Dnes jsem se podívali na další srovnávací test, který se snažil odpovědět alespoň na část otázky vlivu pixelové hustoty. Pomocí 1" 20MPx snímače jsme si nafocením 3×3 panoramatu nasimulovali zhruba 160MPx full frame senzor. Říká se, že vyšší pixelová hustota zvyšuje šum, snižuje dynamický rozsah a objektivy to většinou stejně nevykreslí. Co jsme tedy zjistili? Pokud srovnáme per-pixel zobrazení (pixel na snímku = pixel na monitoru), pak ano, vyšší pixelová hustota jednoznačně trpí na mnohem vyšší šum a ani kresba nevypadá nějak vábně.

Pokud ale zmenšíme rozlišení na stejný rozměr výstupu, nebo jednoduše jen tiskneme na předem danou plochu, zjistíme, že věci vůbec nejsou tak, jak se na první pohled zdály. Je vidět, že kresba objektivu vůbec není problém. Zatímco full frame čip měl 4,5mikrometrové pixely, simulovaný čip měl mnohem menší 2,4mikrometrové pixely, při srovnání snímků převedených na stejnou výstupní plochu dával simulovaný senzor jednoznačně více detailů. To vydrží i do středně vyšších citlivostí a až teprve u ISO 6400 se to srovnalo. Pokud jde o šum, pak je pravda, že i po zmenšení rozlišení (nebo tisku na stejně velkou plochu) je šum u vyšší pixelové hustoty přeci jen trochu výraznější. Rozdíly ale nejsou až tak dramatické, jak by se mohlo zdát.





V podstatě se ukázalo, že nelze kvalitu snímku posuzovat jen podle velikosti záznamové plochy nebo jen z pohledu pixelové hustoty. Nelze to oddělovat a oba parametry mají svůj význam. Kvalita je do značné míry dána právě velikostí plochy, na kterou se snímá a samotná pixelová hustota není až tak stěžejním prvkem, jak by se mohlo zdát. Na jednu stranu sice zvyšuje šum, ten se ale ve vyšším rozlišení částečně schová, takže nevýhoda je pro takový senzor poměrně malá a přidává výhody vyšších detailů. Bohužel se zhoršuje barevná věrnost, s vyšší pixelovou hustotou chybí "čistota barev".

Znamená to snad, že by bylo lepší mít 160MPx full frame snímače než třeba 24MPx nebo 42MPx? To zase ne, nic by se nemělo přehánět, a to ani jedním směrem (v závislosti na požadavcích). Každopádně se ale ukázalo, že takto brutální rozlišení nejdou proti kvalitě snímků až tak výrazně, jak si někteří milovníci obrovských pixelů myslí. Pokud jde člověku o skutečně nejnižší možný šum, pak nižší pixelová hustota skutečně vede, to je prostě bez debat. Pokud jde ale člověku o komplexní výkony senzoru v oblasti šumu, dynamického rozsahu i kresby a detailů, pak se vysokých pixelových hustot nemusíme až tak moc štítit. Není ideální to cpát do nebeských výšin (160 MPx na FF je dnes nesmysl), ale není ani třeba z toho dělat pohromu.
 

Pokud se tedy stane to, že nový Sony A7R III nebo Sony A9 přijde s cca 70-80MPx full frame senzorem, jak se neoficiálně proslýchá, je dost dobře možné, že kvalita obrazu se v komplexním pohledu spíše lehce zvýší než naopak. Už dnes je ale dost pravděpodobné, že to nebude nějaký dramatický rozdíl. Per-pixel šum asi trochu vzroste, vyšší rozlišení jej ale patrně zase trochu zamaskuje a objektivy to zvládnou vykreslit. Ostatně to jsme si ukázali už v minulosti na APS-C senzorech i v dnešním testu. Viděli jsme přeci, že univerzální objektiv s 25× zoomem na 35mm reálné ohniskové vzdálenosti zvládl na 160 MPx vykreslit více detailů než pevný 35mm objektiv na 42MPx čipu. Toto rozlišení tedy rozhodně není ani zdaleka limitní a full frame si může dovolit mnohem více megapixelů.
 
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.