Karbonový stativ Rollei Compact Traveller No.1 Carbon

V minulém roce jsme otestovali hliníkový stativ Rollei Compact Traveller No.1, dnes se podíváme na jeho karbonovou verzi. Nejde ale o vyloženou kopii, která by změnila pouze materiál. Jinak se pracuje se středovým sloupcem (není třeba jej vysouvat, aby se stativ složil) a je zde také jiná kulová hlava.

Nohy jsou otočné o 180°, takže schovají celý středový sloupce včetně hlavy. Stativ pak má na délku ve složeném stavu pouhých 33 centimetrů, takže jej strčíte i do menších batohů. Navíc je dodáván s pouzdrem, takže se dá nosit i v něm. Skladnosti napomáhá také velmi nízká hmotnost 980 gramů včetně kulové hlavy, samotný stativ bez hlavy má 790 gramů.

Rollei použil v konstrukci sedm vrstev karbonu a nohy mají pět sekcí (čtyři výsuvné). Díky tomu může mít velmi krátkou transportní vzdálenost, nicméně pracovní výška může stále dosahovat slušných 142 centimetrů.

Nohy jsou z již zmíněných pěti sekcí. Mají otočný systém zamykání, tedy velmi snadno rukou odemknete všechny čtyři zámky najednou. O něco pomalejší je ale zamykání. Kvůli mnoha sekcím s průměry 22, 19, 16, 13 a 10 milimetrů působí stativ tenkým dojmem a je poněkud pružný.

Nepůsobí dojmem skály, nicméně se stabilitou jsem ve většině případů nezaznamenal žádný problém. Je ale pravda, že k maximální povolené zátěži 8 kilogramů jsem se moc nepřiblížil, tak těžký fotoaparát nemám k dispozici a zkoušel jsem akorát přístroj s těžkým, téměř kilovým objektivem (CSC a Jupiter-21M s 200mm ohniskovou vzdáleností, tedy 300mm přepočtenou). Celková hmotnost okolo 1,4 kilogramu.

Pružnost stativu se projevovala celkem zajímavě, kdy manuální ostření kupodivu nebylo příliš složité. Při ostření se náhled netřepal tak jako u jiných pevnějších stativů, spíše se pohupoval, trošku jako při natáčení videa se stabilizací. Po zmáčknutí spouště bylo vidět, jak se obraz náhledu pohupuje, postupně ustává a opravdu jsem nevěřil, že bych mohl dostat ostrou fotku. Nicméně snad se mi nestalo, že by 2sekundová samospoušť nestačila na stabilizaci obrazu. Stativ krásně utlumí vibrace do oněch dvou sekund a snímky jsou ostré.

Nohy podporují čtyři různé úhly rozevření (tři zhruba po necelých 30°) a pak plné přetočení o 180°. Stačí jen odjistit pojistku a pustit ji v trochu menším úhlu, než ve kterém to potřebujete. Až narazíte na zoubek, pohyb se zastaví.

Nohy mají gumové krytky, je ale možné je sundat a dostat se ke kovovým hrotům.

Velkou zajímavostí stativu je to, že můžete odmontovat jednu z noh (tu, která má gumovou rukojeť).

Díky tomu vznikne monopod s minimální délkou 37,5 centimetrů, maximální je 108,5 cm. Hmotnost činí 218 gramů, s kulovou hlavou se pak vyšplhá na 410 gramů.

Na odmontování hlavy budete potřebovat inbusový klíč, který najdete v balení (v balení jsou dokonce dvě různé velikosti).

Středový šroub se dá povolit, vymontovat a otočit. Můžete pak na stativ našroubovat fotoaparát i bez toho, aniž byste použili stativovou hlavu. Přijdete tak ale o možnost naklápění fotoaparátu.

Na tomto snímku vidíte druhý stupeň rozevření noh. To umožní trochu snížit pracovní výšku, nicméně ve třetím stupni můžete jít ještě o něco níže.

Zde je naopak maximální vysunutí stativu. Vedle vysunutí všech segmentů byl vytažen i středový sloupec.