Nikon Coolpix P900: paparazzi

Abyste mohli s 2000mm ohniskovou vzdálenost dobře fotit, budete potřebovat velmi účinnou optickou stabilizaci. Nikon už v minulosti prokázal, že optické stabilizace opravdu umí a s jeho ultrazoomy se dají dělat doslova šílené věci. Test proběhl s přepočtenou ohniskovou vzdálenosti 150 mm.

Bez stabilizace jsem byl schopen vyfotit ostrou fotografii při 1/50 sekundy, ale to bylo výjimečné. Pokud mohu mluvit o nadpoloviční úspěšnosti, lze hovořit tak o časech okolo 1/80 až 1/100 sekundy. Když jsem zapnul stabilizaci, začaly se první neostré snímky objevovat zhruba okolo 1/5 sekundy. To je zhruba 4 až 4,5 EV. Mám-li mluvit o rekordech, pak se občas daly vyfotit relativně ostré snímky i při 1 sekundě z ruky! Na 150mm ohniskové vzdálenosti! To máme zhruba 5,5EV účinek. Na maximálním zoomu se dalo fotit zhruba tak někde od 1/20 sekundy (na 2000mm přepočtené ohniskové vzdálenosti!), ideálem ale bylo aspoň tak 1/80-1/100 sekundy. V zásadě tedy mohu říci, že stabilizace dá 4 EV s naprostou jistotou, klidně můžete počítat se zhruba takovými 5 EV. Tomuhle se říká stabilizace, paráda.

Jak jsme již říkali, detekce tváří je spíše pomalejší, ale zvládá i relativně komplikované úhly. Osobně jsem ale při portrétech raději používal klasické bodové ostření.

S malým senzorem nelze čekat přehnaně kvalitní portréty, vlasy se slévají a třepí, na kompakt to ale není vyloženě špatné a viděl jsem i horší výsledky. Protože má objektiv docela příznivý průběh světelnosti, na 115mm ohniskové vzdálenosti nabídne světelnost F4. Opět, není to zázrak, ale jsou zde i mnohem horší přístroje a je tak možné lehce máznout pozadí.

Díky tomu, že se blesk vyklápí skutečně velmi vysoko, jsem nezaznamenal žádné fotografie, které by trpěly na efekt červených očí. Síla blesku je dostatečná, využívá se expozičního času 1/30 sekundy. Další výkon navíc může dohnat vyšší ISO citlivostí. Korekci blesku je možné nastavit v menu fotoaparátu od -2 EV do +2 EV.

Dodávku elektrické energie zajišťuje Li-Ion akumulátor EN-EL23 s napětím 3,8 V a kapacitou 1850 mAh (celkově 7 Wh). Nikon hovoří o výdrži na pořízení 360 snímků, což je spíše průměrné číslo. Praxe byla v průběhu testu výrazně lepší. V průměru se mi na jedno nabití baterie podařilo pořídit 510 fotografií a k tomu ještě 16 minut Full HD videa. To je opravdu velmi slušný výsledek.

Bohužel ukazatel baterie je jen dvoustavový, takže těžko odhadovat, kolik baterie vlastně ještě zbývá. Pokud se tedy objeví druhý stav (blízko vybití), stává se tak zhruba když zbývá ještě třetina baterie. Takových 150 snímků by určitě neměl být problém. Potíže jsou akorát s nabíjením, které trvá opravdu dlouho a věřte Nikonu, když tvrdí, že nabití je záležitost 3 hodiny a 40 minut. Osobně jsem naměřil ještě kapánek více, pár minut nad 4 hodiny.

U zobrazení displeje se proti jiným Nikonům nic nemění, zobrazení je tradiční. Dole vidíte expoziční informace a stav baterie, ten je ale jen dvoustavový, takže moc přesně nevíte, jaký je přesný stav nabití. Vpravo nahoře jsou pak informace o rozlišení a kvalitě záznamu. Pravý snímek ukazuje polohování AF bodu.

Zde je menu pro úpravu korekce expozice a menu, které vyjede po stisku tlačítka Fn. V tomto případě mám nastavenu možnost změny ISO citlivosti. Pokud najedete na položku Fn dole, můžete si do tohoto menu vybrat jinou funkci z celkových 9 dostupných.

Tlačítkem DISP můžete náhled doplnit o rámeček, který ukazuje úhel záběru, který bude použit při natáčení videosekvencí. Vpravo je výběr samospouště.

Při manuálním ostření se výrazně zvětší náhled a uvidíte i graf zaostření. Pravý snímek ukazuje softwarovou animaci PASM kolečka na displeji, takže i ve tmě víte, na kterém režimu jste a které režimy následují.

Hlavní menu se dělí na pět záložek, zde vidíte první fotografickou v případě, že máte nastaven režim Effects. Pravý snímek ukazuje natáčení videa. Ve spodním řádku máte i vysvětlivky, co dělá které tlačítko.

Tady je znovu hlavní menu, vlevo fotografická nastavení, vpravo pak pro videosekvence. Třetí záložka je pro Wi-Fi, čtvrtá pro GPS a pátá obsahuje technická nastavení.

Snímky si lze prohlížet celoplošně (bez nebo se základními informacemi). Pokud ale chcete vidět i expoziční informace, musíte zvolit zmenšený náhled s histogramem.

Fotoaparát je vybaven GPS modulem. Ten sice ukazuje, že nabíhá velmi rychle během několika sekund, skutečnost je ale taková, že první souřadnice jsem dostal až po pár minutách. Pak ale nabíhá okamžitě a přesnost je při otevřeném nebi dosti vysoká, obvykle je vedle tak o 3-5 metrů. V lese už ale byly výsledky poněkud horší a přesnost se pohybovala spíše mezi 15-40 metry (výjimečně i více).

Coolpix P900 je v moderním trendu vybaven bezdrátovým připojením Wi-Fi. Připojení na Wi-Fi síť fotoaparátu je bezproblémové, spustíte aplikaci a máte na výběr focení nebo prohlížení snímků.

Musíte počítat s tím, že načtení náhledů snímků chvilku zabere, ale kupodivu to není nikterak hrozné. Hovoříme zde spíše o desítkách sekund než o minutách pro složky obsahující např. 200 fotografií.

Snímek si můžete nechat zvětšit a případně jej i stáhnout do fotoaparátu. Můžete si vybrat i rozlišení, ve kterém chcete stahovat.

Technických nastavení je tu vcelku dost, podstatně slabší je to při focení. Fotoaparát zobrazuje náhled (s relativně rozumnými odezvami), jsou zde expoziční informace, ale na výběr tu jsou jen tři tlačítka. Spoušť, zoomování tam a zpět. Nahoře ještě vidíte přepínač mezi fotoaparátem a smartphonem. Pokud je přepínač na fotoaparátu, můžete nastavit všechna nastavení na fotoaparátu a po vyfocení se snímek nahraje do smartphonu. Pokud je přepínač na smartphonu, řízení focení přebírá telefon.

Bohužel zde máte jen ony tři funkce (spoušť zoom tam a zpět) a po vyvolání menu ještě samospoušť. Tím to hasne. Celé dálkové ovládání takto v podstatě pozbývá smysl, protože jakmile přepnete řízení na smartphone, vše jede na automatiku. Ovládání pomocí Wi-Fi je tak spolehlivé a rychlé, jenže vzhledem k možnostem nastavení je téměř k ničemu.