Nikon D3400: moderní low-end

Pokud fotoaparát vybavíte solidním objektivem, může jít o výborného společníka pro focení kvalitních portrétů. Základní setový objektiv je ale vhodný spíše jen pro nenáročnou práci. Live view bych vám moc nedoporučil, přestože detekce tváří má docela dobrou úspěšnost. Ostření sice není vyloženě pomalé, ale s fázovým zaostřováním je to stále úplně jiný "level".

Na poměry seťáků je to slušný výsledek. Bokeh je poměrně jemný, ale 55mm ohnisková vzdálenost při cloně F5,6 už více nevykouzlí. Detaily jsou výborné a můžete se podívat i na RAW verzi snímku.

Interní blesk neoplývá moc výkonem, i zde se totiž šetřilo a nabídne směrné číslo 7 při citlivosti ISO 100 (8 při manuálním řízení). Kde jsou ty doby, kdy i levné zrcadlovky měly směrné číslo okolo hodnoty 12. Korekce expozice blesku má rozsah -3 EV až +1 EV a dá se nastavit např. současným držením tlačítka blesku, tlačítka korekce expozice a točením zadního rolleru. Další možností je quick menu.

Že má blesk poměrně nízký výkon, vidíte i na přiložených snímcích. Chodbu se mu moc nepodařilo osvětlit, své v tom ale hraje i světelnost F3,5. Co se týče efektu červených očí, tak ten se na snímcích občas vyskytuje, není to ale pravidlem.

Elektrickou energii zde obstarává Li-Ion akumulátor EN-EL14a (7,2 V, 1230 mAh). Ten je sice stejný jako u D3300, výrobce ale slibuje zvýšení výdrže ze 700 na 1200 snímků na jedno nabití. To je skutečně velmi vysoké číslo na to, že baterie není zrovna největší. Pokud natáčíte video, máte počítat s 60 minutami. V praxi jsem ale takto vysokých čísel nedosáhl ani zdaleka. Výsledkem několika měření bylo 520 fotografií a 21 minut videa. Pokud jde o to výrazně nižší číslo v počtu snímků, je nutné říci, že za to může nejen nižší teplota, při které probíhal test, ale zejména hodně videa. Video totiž žere baterii "po kilech".

V krátkosti se podíváme také na zobrazení zadního displeje. Ten na sebe bere funkci stavového displeje a zobrazuje všechny důležité hodnoty.

Fotoaparát tady ukazuje expoziční hodnoty a ve spodním řádku pak další nastavení. Když stisknete tlačítko "i", toto spodní menu se zvětší a můžete tyto hodnoty nastavovat. Jak již bylo několikrát řečeno, je škoda, že se zde nedá využívat roller a vše musíte vyklikávat šipkami.

Totéž se týká i podmenu i hlavního menu, ani zde roller nefunguje.

V live view se expoziční hodnoty přemístí dolů. Náhled se pak upravuje podle toho, jaké máte nastavené videosekvence. Protože 1080p60 video se nahrává s menším výřezem, okraje se začerní. Vpravo vidíte manuální ostření se zvětšením náhledu. Zde musím pochválit fakt, že se zobrazení neškube ani při největším zvětšení (jako u předchozích modelů) a manuální ostření v live view je bezproblémově použitelné.

Quick menu najdete i v live view režimu. Kvůli zaměření fotoaparátu spíše na laické uživatele nepřekvapí různé barevné režimy.

Fotoaparát nabídne i průvodce, který vám pomůže se správným nastavením přístroje dle toho, co plánujete fotit.

Nakonec tu mám dva režimy zobrazení vyfocených snímků. Ten první je celoplošný s minimem informací (v podstatě informace o názvu souborů, složek, datu a podobných, ale nic o expozici). Abyste se dozvěděli něco o expozici, je nutné si náhled zmenšit (šipkou nahoru) a pak se dočkáte i histogramu.

Hlavní novinkou modelu D3400 je SnapBridge, tedy bezdrátová konektivita přes Bluetooth. Nicméně je trochu zarážející, proč to Nikon tak propaguje, když v rámci toho, že jde o základní model, odstranil spoustu užitečných funkcí. Zbyla možnost kopírovat snímky z karty do smartphonu a automatický upload hned po vyfocení. Možností je také přiřazení informací o poloze. Nicméně na dálkové ovládání už můžete zapomenout a nemožnost stáhnout snímky v plném rozlišení (přestože to v aplikaci je) dále dává vědět, že jste šetřili a koupili si základní model. K dispozici je jen Bluetooth. Wi-Fi zde totiž nenajdete.

V testu jsme mělo ještě starší verzi firmwaru, která měla velké problémy s iOSem, a tak jsem si půjčil telefon s Androidem, abych mohl otestovat bezdrátovou konektivitu. Nový firmware ale vyřešil problém a nyní se už nejspíš opakovaně připojí i majitelé produktů od Apple (novou verzi jsem už nemohl otestovat).

Tady tedy vidíte kopírování snímků z fotoaparátu do telefonu. Jak je vidět, přenos je povolen maximálně v rozlišení necelých dvou megapixelů (nicméně ono zas do telefonu větší rozlišení nebude moc často potřeba).