Nikon D600: vynikající vstup do světa full frame

Nikon D600 je vybaven velkým full frame CMOS snímačem s rozlišením 24 megapixelů. Na následujících snímcích se podíváme na úroveň digitálního šumu, a to jak v JPEGu, tak i v RAWu bez zapnutého odšumování (konverze přes Adobe DNG Converter). Snímky jsou ve zobrazení 1:1, tedy 100% výřezy.

ISO 50 je nejnižší citlivost a vyniká naprostou absencí šumu. RAW je detailnější a ostřejší než JPEG. Ten je také velmi kvalitní, ale RAW působí o něco lépe.

ISO 100 je rovněž velmi čisté, detaily jsou vynikající, dobře jsou vykreslené i tenké linie na červeném fiatu vlevo.

S citlivostí ISO 200 rovněž nejsou sebemenší problémy, jen je vidět trochu slabší ostrost v JPEGu.

ISO 400 má jen velmi lehký, v podstatě neznatelný jasový šum. Bez obav použitelné i pro vysoce kvalitní snímky.

Citlivost ISO 800 lehce zvyšuje jasový šum, snímky jsou i nadále velmi kvalitní a snímací čip tu předvádí vynikající práci.

U citlivosti ISO 1600 už začíná být vidět jasový šum, stále je ale velmi malý a pro kvalitní snímky to s přehledem stačí. U JPEGu ale jde vidět trochu větší úbytek ostrosti.

ISO 3200 dále navyšuje jasový šum, z RAWu toho ale vytáhnete více než dost. JPEG je opět poněkud neostrý, ale stále velmi dobře použitelný.

Teprve při citlivosti ISO 6400 se v RAWu začíná viditelně objevovat barevný šum. JPEG jej má dobře odstraněný, ostrost je slabší a lehce klesá i saturace barev. I přesto si myslím, že tuto citlivost můžete bez větších obav používat i pro snímky, kde vyžadujete poměrně vysokou kvalitu. Plakáty bych z toho asi netisknul, ale jinak je to stále "v pohodě".

Velmi příjemné překvapení. Barevného šumu je sice dost, dá se ale ještě jakž takž odstranit. JPEGy už jsou poněkud máznuté a s nižší barevností, nouzově se to ale dá používat.

Teprve ISO 25600 vypadá škaredě. RAW už barevně dost šumí, mnoho detailů se ztrácí a ani JPEG nevypadá moc dobře. Detaily jsou slabší, kresba je na mnoha místech rozpatlaná. Nyní se můžete podívat na výřezy snímků konvertovaných na rozlišení 12 megapixelů, které zajistí lepší porovnatelnost jednotlivých přístrojů.

U citlivosti ISO 1600 lehce mizí detaily v černých plochách, jinak je ale i ISO 3200 velmi dobré a použitelně vypadá i ISO 6400. Výše bych už byl podstatně opatrnější.

RAW vypadá lépe, až do ISO 6400 je kvalita výborná, v dobrém RAW konvertoru z toho vytřískáte opravdu mnoho. Dále se podíváme na snímky plyšového zajíce, kde se také ukáže míra zachování detailů.

JPEGy jsou u všech citlivostí o trochu méně ostré než RAWy. Ty jsou bez větších potíží použitelné do ISO 1600, vyšší ISO 3200 je akceptovatelné, při ISO 6400 je ale už šum docela vysoký a zde už bych čekal nejeden kompromis. Opět se podíváme také na výřezy ze snímků konvertovaných na 12 megapixelů.

Do ISO 1600 rozmývání téměř neexistuje, ISO 3200 je trochu více rozmyté, ale stále dobré, vcelku použitelně vypadá i ISO 6400. Výše bych chodil už jen nouzově.

RAWy jsou mnohem ostřejší a i ISO 3200 vypadá doslova skvěle (nerozumím tomu, proč je JPEG tolik rozmytý ve srovnání s RAWem). ISO 6400 vypadá také velmi pěkně a myslím, že s citlivým odšumováním v pořádném RAW konvertoru si můžete nouzově hrát i při ISO 12800. Dále se podíváme na snímky bílé plochy.

I zde jde vidět, že barevný šum začíná být výrazný až při ISO 6400. U nižších citlivostí sice vidíte barevné flíčky, ale nejsou příliš rušivé.