Olympus IR-300
Tentokrát se podíváme podrobně na novinku od Olympusu - model IR-300. Tento malý úzký pětimegapixel je vybaven optikou poskytující trojnásobné optické přiblížení.
Kapitoly článku:
Recenzi začneme jako vždy u informace, copak si to vlastně uživatel přinese domů. V krabici se kromě vlastního fotoaparátu nachází dále 1 x LiIon akumulátor, kolébka, řemínek, A/V out kabel, AC adaptér a CD s programem OLYMPUS Master 1.2.
Přední i zadní strany vyvedené z bílého plastu naznačují, že se jedná o aparát určený pro obyčejného spotřebitele, který se nedělá žádné velké ambice na oslnění pokročilých fotografů libujících si v nastavování všeho možného. Přední strana obsahuje kromě odsuvného krytu nevýsuvné optiky ještě blesk v pravém horním rohu, mikrofon a čevenou signalizační LEDku. Zadní straně dominuje 2palcový displej, posuvný volič pracovního režimu (fotoaparát, videokamera, pohlížeč obrázků), pod ním je tlačítko pro vstup do menu, křížový ovladač se stinskutelným OK uprostřed a úplně naspod ještě najdeme koš a custom button na který lze namapovat funkci dle přání, např. korekci expozice. Menší tlačítka jdou trochu ztuha, jsou však spolehlivá, pro ovládací kurzor to platí též.
Horní strana obsahuje komě posuvníku pro volbu pracovního režimu i On/Off tlačítko a spoušť. Právě zapínací/vypínací knoflík je umístěn trochu nešikovně, protože se mi několikrát stalo, že jsem se v touze po rychlém vyfocení žádané scény v rychlosti přehmátl a fotoaprát se namísto namísto cvaknutí závěrky vypnul. Na dolní straně je dobře patrný kovový stativ (no není to ironie, že u entry level digitálu je kovový a u mnohem pokročilejších manuálů někdy plastový?), kolébkový synchroznizačně/dobíjecí port a sloty na akumulátor a xD-Picture card pamětovou kartu. Mimochodem, kolébka, je velice praktické, že se člověk nemusí o nic starat, prostě do ní aparát postaví vedle PC, zkopíruje si nové fotky a aparát se mezitím dobíjí na plný stav, což mají LiIon akumulátory velmi rády.
Olympus nezapomněl ani na reproduktor a mikrofon, opravdu příjemným překvapením bylo zjištění, že aparát lze použít také jako čistokrevný diktafon, o této a dalších funkcích si ale popovídáme až v další sekci...
Přední i zadní strany vyvedené z bílého plastu naznačují, že se jedná o aparát určený pro obyčejného spotřebitele, který se nedělá žádné velké ambice na oslnění pokročilých fotografů libujících si v nastavování všeho možného. Přední strana obsahuje kromě odsuvného krytu nevýsuvné optiky ještě blesk v pravém horním rohu, mikrofon a čevenou signalizační LEDku. Zadní straně dominuje 2palcový displej, posuvný volič pracovního režimu (fotoaparát, videokamera, pohlížeč obrázků), pod ním je tlačítko pro vstup do menu, křížový ovladač se stinskutelným OK uprostřed a úplně naspod ještě najdeme koš a custom button na který lze namapovat funkci dle přání, např. korekci expozice. Menší tlačítka jdou trochu ztuha, jsou však spolehlivá, pro ovládací kurzor to platí též.
Horní strana obsahuje komě posuvníku pro volbu pracovního režimu i On/Off tlačítko a spoušť. Právě zapínací/vypínací knoflík je umístěn trochu nešikovně, protože se mi několikrát stalo, že jsem se v touze po rychlém vyfocení žádané scény v rychlosti přehmátl a fotoaprát se namísto namísto cvaknutí závěrky vypnul. Na dolní straně je dobře patrný kovový stativ (no není to ironie, že u entry level digitálu je kovový a u mnohem pokročilejších manuálů někdy plastový?), kolébkový synchroznizačně/dobíjecí port a sloty na akumulátor a xD-Picture card pamětovou kartu. Mimochodem, kolébka, je velice praktické, že se člověk nemusí o nic starat, prostě do ní aparát postaví vedle PC, zkopíruje si nové fotky a aparát se mezitím dobíjí na plný stav, což mají LiIon akumulátory velmi rády.
Olympus nezapomněl ani na reproduktor a mikrofon, opravdu příjemným překvapením bylo zjištění, že aparát lze použít také jako čistokrevný diktafon, o této a dalších funkcích si ale popovídáme až v další sekci...
