Olympus M.Zuiko Digital ED 12-50mm 1:3,5-6,3 EZ

Jak už je dnes zvykem, fotoaparáty korigují zkreslení objektivů nejen v JPEGu, ale ukládají tuto informaci i do RAWu. Ve většině konvertorů se tak k nekorigovaným výsledkům ani nedostanete. Na to lze použít třeba RawTherapee, který ukáže opravdu masivní sférické zkreslení na 12mm ohniskové vzdálenosti (+7,1% !). Po korekci se to dostane na +2,5 %, což je stále docela viditelné zkreslení. U nejdelší ohniskové vzdálenosti je to středně výrazné poduškovité zkreslení (-0,9 %), po korekci jsou ale linie naprosto rovné (+0,0 %).

Tmavé rohy jsou docela problém u nejširšího úhlu záběru. 1,2 EV je už vidět, navíc změna je poměrně náhlá. Přiclonění situaci o něco zlepší (především se vinětace nestane tak náhlou). Na delších ohniskových vzdálenostech tato vada rychle klesá a se změnou clony se v podstatě nemění.

Dále se budeme věnovat problematice chromatické aberace.

Na nejkratší ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace viditelná a s přicloněním se nijak znatelně nezlepšuje. E-M5 v JPEGu aberaci nepotlačuje.

U 20mm ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace o něco slabší, ale stále viditelná.

U 36mm ohniskové vzdálenosti se situace značně zlepšuje, pouze při nižších clonách mají větve lehce namodralý nádech, s přicloněním ale rychle mizí.

Na nejdelší ohniskové vzdálenosti vznikají spíše duchové. Přiclonění pochopitelně vše lépe proostřuje a snímky jsou pak bez duchů i aberace.