Olympus OM-D E-M10 Mark II: podařené retro
CSC fotoaparáty od Olympusu jsou hodně populární a my se dnes podíváme na OM-D E-M10 Mark II. Ten je nejlevnějším zástupcem řady OM-D, to ale nijak zvlášť neprojevilo na jeho schopnostech. Vyzkoušeli jsme i vylepšené videosekvence.
Kapitoly článku:
- Ergonomie ovládání, technické údaje
- Ostření, expozice, fotografické režimy
- Videosekvence, stabilizace, portréty, blesk, Wi-Fi
- Výbava, výdrž a displej
- Digitální šum
- Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
- Noční, standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků - 14-42mm F3.5-5.6
- Galerie ilustračních snímků - 45mm F1.8
- Závěr
Noční scéna
Podíváme se také na noční focení. Olympus má bohatý rozsah expozičních časů, samospoušť i s prodlevou závěrky pro snížení roztřesení a autofokus, ač nepatří ke špičce, dokáže většinou zaostřit.
Barevný režim i-Enhance je občas trochu moc silný a přesaturovaný. Komu se to nelíbí, tomu bych doporučil spíše přirozený mód (natural). Šum je příjemně nízký, 4/3" snímač podává solidní výsledky. Při větším prosvětlení stínů už začne vylézat šum, ale opět bych spíše chválil. K dispozici je RAW snímek. Nezapomeneme ani na výřezy ze snímků ve všech dostupných citlivostech.
ISO LOW 100 (JPEG / konverze z RAWu)
Na nejnižší rozšířené citlivosti šum v podstatě neexistuje.
ISO 200 (JPEG / konverze z RAWu)
Základní hardwarová citlivost ISO 200 je rovněž bez problémů. Detaily jsou pěkné, šum minimální.
ISO 400 (JPEG / konverze z RAWu)
ISO 400 šum navyšuje jen minimálně, pořád dostáváte velmi dobrou kvalitu obrazu.
ISO 800 (JPEG / konverze z RAWu)
Ani citlivost ISO 800 není špatná, nicméně už si lze všimnout jasového šumu v RAWu a jeho mírné projevy i v JPEGu. Upozorňuji, že drtivá většina snímků včetně těchto byla pořízena s nejnižším nastavením filtru odšumování (volba vypnuto).
ISO 1600 (JPEG / konverze z RAWu)
ISO 1600 už přidává barevný šum v RAWu a snímky přestávají vypadat tak dobře. Pořád je to ale velmi dobře použitelné.
ISO 3200 (JPEG / konverze z RAWu)
U citlivosti ISO 3200 jsou už ale vcelku problémy. Barevného i jasového šumu je v RAWu dost, JPEGy pak hrudkují, ale nadále docela dobře drží výraznější detaily. Určitě se to dá používat, byť ne pro top kvalitní snímky.
ISO 6400 (JPEG / konverze z RAWu)
ISO 6400 začíná být nad síly senzoru. V RAWu se ve stínech začíná objevovat namodralý nádech, JPEGy se hodně hrudkují a nevypadají hezky.
ISO 12800 (JPEG / konverze z RAWu)
ISO 12800 přidává výrazné modré ladění v RAWu. JPEGy naopak dostávají občasné barevné fleky.
ISO 25600 (JPEG / konverze z RAWu)
Nejvyšší citlivost ISO 25600 je v RAWu už úplně modrá. JPEGy jsou také naprosto nepoužitelné, šumu je skutečně hodně, snímek je rozpitý, hrudkovaný a bezbarvý.
Standardní scéna
Podíváme se také na standardní snímky.
Objektiv možná není z nejostřejších, ale zase má vyrovnané výsledky po celé ploše. Můžete se podívat na snímek v RAW formátu.
Pokud jsem to nechal na automatice, ta hodně clonila (okolo F10) a způsobila difrakci. Při snížení clony na F7,1 se začaly objevovat linie na šedé stěně mlýnů, ale s tím i moaré efekt. I zde je k dispozici RAW verze snímku.