Panasonic Lumix G Vario 12-32mm f/3.5-5.6 ASPH. / MEGA O.I.S.
2.2.2015, Milan Šurkala, recenze
Do dnešního testu jsme vzali setový objektiv Panasonic Lumix G Vario 12-32mm f/3.5-5.6 ASPH. / MEGA O.I.S. Ten nabídne extrémně malé rozměry i hmotnost a potěší i velmi širokoúhlým 24mm záběrem.
Kapitoly článku:
- Ergonomie ovládání, technické údaje
- Autofokus, ostření, světelnost, bokeh, stabilizace
- Sférické zkreslení, vinětace, chromatická aberace
- Kresba v praxi
- Protisvětlo a optický zoom
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
Testovaný objektiv pochopitelně podporuje jak automatické ostření, tak i manuální. S tím manuálním je trochu problém, protože objektiv nemá ostřící kroužek. Ostření je tedy nutné řešit elektronicky z těla fotoaparátu (tlačítky nebo na displeji). Minimálně na Lumixu GM5 je možné použít oba způsoby. Autofokus je velmi rychlý, v celém ohniskovém rozsahu jsem naměřil mezi 0,15 až 0,2 sekundy včetně vyfocení snímku.
Minimální ostřící vzdálenost je 17 cm na nejširší a 27 cm na nejdelší ohniskové vzdálenosti od roviny senzoru. Od přední čočky je to pak 11 až 21 centimetrů. Což při krátkých ohniskových vzdálenostech znamená podprůměrné makro schopnosti s maximálně 0,3× přepočteným zvětšením. To skutečně není mnoho.
Vyzkoušel jsem také makro předsádku Raynox DCR-150 se 4,8 dioptriemi (přes redukci 37-58mm). V takovém případě bylo možné ostřit od 9 cm od přední čočky předsádky (18 cm od roviny senzoru). To se už dostanete na 0,58× přepočtené zvětšení, což je podstatně lepší, ale k makru pořád daleko. Stačí to však už na vcelku přijatelné detaily.
Focení makra
Snímek kleští jasně ukazuje, že se zvětšením to skutečně není žádná sláva. Na makro není tento objektiv zrovna vhodný.
Světelnost a clona
Objektiv má standardní světelnost F3,5 až F5,6 podle ohniskové vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že objektiv má proti ostatním setovým objektivům menší zoom a širší úhel záběru, je celá tato světelnost roztáhnutá do širších ohniskových vzdáleností. Na stejných ohniskových vzdálenostech je tedy méně světelný než většina konkurence. Clona má 7 lamel a její maximální hodnota činí F22 v celém ohniskovém rozsahu.
Bokeh
Nyní se podíváme na kvalitu bokehu, tedy jak hezky objektiv maže pozadí.
Bokeh je docela zajímavý. Odlesky jsou sice plus minus plné, vnitřní strana jejich obvodu je ale tmavší.
Po přiclonění se plnost odlesků zhoršuje, bokeh je tak trochu nervóznější.
Stabilizace
Při testu stabilizace jsem dostával docela zvláštní výsledky, proto jsem vyzkoušel raději jinou scénu a pokročilejší měření. Při 64mm ohniskové vzdálenosti jsem si naměřil bezpečný čas 1/40 sekundy bez stabilizace. To jsem udržel při dobré ostrosti. Posléze jsem spustil stabilizaci a zjistil, kam až se můžu dostat, abych měl přibližně stejnou jistotu stejně ostrého snímku.
bez stabilizace
se stabilizací
se stabilizací v jednom směru
se stativem
Hranice byla okolo 1/10-1/13 sekundy. Tam jsem měl ještě většinu snímků dosti ostrou tak, jak na 1/40 sekundy bez stabilizace. Takže účinek stabilizace okolo 2 EV (2,7 EV proti tomu, co by mělo být normálně udržitelné). Výše uvedené snímky jsou všechny s oním časem 1/10 sekundy. Stabilizace v jednom směru v podstatě nic nedělá a přišlo mi, že i bez stabilizace mám v průměru ostřejší fotografie.