Panasonic Lumix LX15: noční borec

Fotoaparát je vybaven hybridní stabilizací HYBRID I.S., která má být velice účinná a mohu to také potvrdit. Je až neuvěřitelné, co vše si můžete dovolit.

Test proběhl na 72mm přepočtené ohniskové vzdálenosti a nadpoloviční úspěšnost ostrých snímků jsem s trochou snahy byl schopen dosáhnout někde kolem časů 1/4 až 1/3,2 sekundy. Bez stabilizace jsem se u poloviční úspěšnosti pohyboval někde kolem 1/50 až 1/80 sekundy. Naměřený výsledek byl tedy zhruba okolo 4 EV, což je velmi pěkné číslo. Na nejširší ohniskové vzdálenosti jsem byl výjimečně schopen pořídit ostrý snímek z ruky i při času 1,6 sekundy, a to bez toho, aniž bych se o cokoli opřel. Ale jak říkám, jen výjimečně. Většina snímků zde byla lehce neostrých, ale většinou stále použitelných.

Fotoaparát je vybaven výbornou detekcí tváří, která je rychlá a dosti úspěšná. Navíc má i detekci očí, a tak ostří tam, kam by měla. Slibně vypadá ale i objektiv se světelností F2,8.

Objektiv hloubkou ostrosti odpovídá zhruba setovému objektivu APS-C fotoaparátů, takže nečekejte zběsilé rozostření pozadí, ale na kompakt to rozhodně není špatné. Navíc není problém pálit bleskem i s velmi krátkými expozičními časy. Detaily snímku jsou výborné, zde se Panasonicu podařilo poskytnout dosti slušný výkon. Už tradičně si můžete stáhnout i snímek v RAW formátu.

Najdete zde malý výklopný blesk, který lze přitáhnout prstem k sobě a pálit s ním např. o strop. Pokud jde o výkon, ten není nějak vysoký, takže i při vynikající světelnosti F1,4 nabídne spíše jen průměrný účinek. Sáňky pro externí blesk tu nenajdete.

Režimy blesku zahrnují klasické režimy jako vynucený záblesk, pomalou synchronizaci (na první nebo druhou lamelu) a oba tyto režimy lze kombinovat s redukcí efektu červených očí (ten jsem ale u fotek s bleskem víceméně nezaznamenal). Korekci blesku lze nastavit od -2 EV do +2 EV. V režimu automatiky iA pak může blesk fungovat automaticky. Při vypnutí fotoaparátu si ale přístroj nejprve vyžádá jeho zaklapnutí do těla.

O dodávku elektrické energie se tu stará Li-Ion akumulátoru DMW-BLH7E, který má napětí 7,2 V a kapacitu 680 mAh. To znamená kapacitu 4,9 Wh, což je zhruba na úrovni konkurenčních fotoaparátů Sony řady RX100. Výrobce hovoří o výdrži na 260 snímků, což je dost nízké číslo. V praxi jsem během testu naměřil 245 snímků a zhruba 5 minut videa. Není to vůbec mnoho, je ale dobré podotknout, že testování probíhalo ze začátku i za zimního počasí s nízkými teplotami.

Pocitově mi nicméně přišlo, že výdrž je o dost nižší, než co říkala skutečná naměřená čísla a jakmile se objeví červená signalizace, jste už poměrně blízko k vybití. Výhodou je, že fotoaparát lze nabíjet pomocí klasického microUSB kabelu, stačí si tedy vzít powerbanku nebo nabíječku na mobil. Obvykle během testování měřím výdrž ze 2-3 nabití, ale abych za test nabíjel fotoaparát 7krát a dokonce i dvakrát za jediný den, to se mi snad ještě nestalo.

Dále se budeme věnovat zobrazení displeje. Pomocí tlačítka DISP pochopitelně můžete měnit počet zobrazených ikonek. Osobně jsem používal režim, při kterém se v horním řádku zobrazovaly informace o nastaveních kvality, dole jsou pak expoziční nastavení. Po stranách vidíte dotyková tlačítka, která umožní vyjet několik dalších funkčních tlačítek (viz pravý snímek). Můžete tu mít vodováhu a kdo chce, může si tu dát i histogram a umístit ho na libovolné místo na displeje.

Na dalších snímcích vidíte korekci expozice a quick menu. V tom je nejlepší se pohybovat pomocí dotyku. Lze to i tlačítky, nicméně šipky i kolečko se pohybují po vlastnostech, a abyste pro danou vlastnost nastavili konkrétní hodnotu, musíte se nejprve prokliknout do podmenu (v případě zobrazeném dole musíte nejprve kliknout šipkou nahoru, abyste se dostali do výběru konkrétních citlivostí a až pak je můžete nastavit).

Zde je vidět manuální ostření, které zvětšuje náhled a ukazuje také, zda ostříte dopředu nebo dozadu. Je možné použít i focus peaking. Pravý snímek ukazuje tři uživatelské pozice pro oblíbená nastavení.

Hlavní menu jde děleno na několik panelů podle toho, ve kterém režimu se nacházíte. Ve většině jich bude pět, první je pro fotografická nastavení, druhá pro videosekvence, třetí pro nastavení chování fotoaparátu (fotograficky technické volby), čtvrtá pro technická nastavení a páté mění nastavení režimu prohlížení, příp. obsahuje editační nastavení. Snímky lze zobrazit celoplošně se základními expozičními informacemi.

Náhled může být i zmenšený a doplněný o další použitá nastavení nebo barevné histogramy.

Bezdrátové připojení Wi-Fi mi u Panasonicu rozhodně udělalo radost. Nabízí totiž dostatečné množství užitečných funkcí a především vůbec není problém s konfigurací. Vše je krásně intuitivní a funguje nejen napoprvé, ale také i při dalších pokusech.

Na úvodní obrazovce vidíte, co vše můžete s aplikací dělat. Jako první se podíváme na dálkové ovládání fotoaparátu. To má velmi krátké odezvy, vše funguje rychle a jak vidíte níže, je možné nastavovat i poměrně velké množství parametrů.

Poněvadž je ale clona ovládána pomocí clonového kroužku, tu bohužel nenastavíte. Nezapomnělo se ani na logování GPS souřadnic pomocí smartphonu. Aplikace tedy může běžet na pozadí, nahrávat trasu a po synchronizaci času telefonu a fotoaparátu můžete vložit souřadnice ke snímkům. Nutno ale říci, že to opravdu trvá hodně dlouho.

V neposlední řadě můžete prohlížet snímky z fotoaparátu na větší obrazovce telefonu a stáhnout je do smartphonu, případně je sdílet.