Samsung NX mini (NXF1): superlevná jednička

 

 

Samsung NX mini do redakce přišel ve velmi slušivé bílé barvě. Zpracování se těžko hodnotí. Tělo je tuhé, většinou nikde nic nevrže, ale někdy lehce vrzala rovná přední stěna. Ale jindy zase vůbec. Kvůli absenci gripu nepočítejte s nějak výbornou ergonomií držení, ale samotný fotoaparát je velmi lehký, a tak se to dá bez větších problémů snadno přežít. Vždyť samotné tělo váží 196 gramů včetně baterie a objektiv má jen 31 gramů. Celkově to dělá 227 gramů, což je ještě o 13 gramů méně než původní verze profi kompaktu Sony Cyber-shot RX100. Tělo je u NX mini dokonce výrazně tenčí, s objektivem je pak tloušťka takřka na milimetr stejná (NX mini je o necelý milimetr tenčí). Pro palec je tu dostatečný prostor, výtky ale mám k upořádání horní strany, o čemž budu mluvit později v této kapitole.

Na přední straně si našel své místo malý blesk a přisvětlovací dioda, která funguje také jako kontrolka samospouště. Za malým bajonetem se skrývá 1" CMOS BSI senzor s 20MPx rozlišením. Je velmi překvapivé, jak strašně blízko bajonetu vlastně je. Při výměně objektivu si musíte opravdu dávat hodně velký pozor, abyste se jej nedotkli. Fotoaparát je totiž uzpůsoben pro nošení na poutku, nikoli na popruhu. To znamená, že jej nemůžete nechat viset na krku, zatímco oběma rukama "šachujete" s objektivy, ale klimbá vám na jedné ruce. Pokud měníte objektiv, musíte si tedy fotoaparát důkladně přidržovat. Máte tedy poměrně malý manévrovací prostor a pokud náhodou bude mít fotoaparát tendenci vám vyklouznout (což není zrovna zřídkavé), v rámci snahy zachytit jej před pádem vaše ruka míří přímo k bajonetu a čipu, který je tak blízko. Tzv. flange distance (vzdálenost bajonet-senzor) je u NX mini odhadem tak tři čtyři milimetry.

K testu jsme použili pancake objektiv Samsung NX-M 9mm F3.5. Ten má hmotnost jen 31 gramů a na délku pouhých 12,5 milimetru. Nenajdete tu ani ostřící kroužek (manuálně se ostří z menu fotoaparátu) a dokonce ani závit na filtry. Objektiv tedy nemá ani žádnou krytku a poškrábání předního sklíčka je tak poměrně velkou hrozbou, kterou se Samsung rozhodl vyřešit speciálním tvrzeným sklem. Při reálné ohniskové vzdálenosti 9 mm je ta přepočtená 24 mm. Jde tedy o poměrně dost širokoúhlý objektiv. Světelnost F3,5 není vůbec žádný zázrak, na pevný objektiv je to docela ostuda a rozhodně nečekejte žádné hrátky s hloubkou ostrosti. Na to je clonový otvor skutečně příliš malý.

Horní strana mě moc nepotěšila. Začneme zleva. Najdete tu kloub displeje, který je výklopný o 180°nahoru. Pokud tak učiníte, fotoaparát se sám zapne, spustí režim autoportrétů (včetně detekce tváří) a 3sekundovou samospoušť. Vy jen zmáčknete spoušť, fotoaparát zaostří na vaši tvář a za tři sekundy máte snímek.

Dále tu vidíte mikrofon a krytku prostoru pro externí blesk (o něm později). Problém jsem měl s následujícími třemi tlačítky. Nějak jsem neměl pocit, že si někdo v Samsungu pokoušel fotoaparát chytnout do ruky a fotit s ním. Spoušť je příliš napravo a je třeba fotoaparát držet docela nepřirozeně a nejistě (nelze ho pořádně obepnout rukou, protože pak nedosáhnete na spoušť, musí být z ruky trochu "vyklouznutý"). K samotnému chodu spouště ale nemám nejmenších námitek. Jednoduše řečeno, spoušť bych čekal v místě, kde je tlačítko pro vypnutí a zapnutí. A to bych čekal tam, kde je tlačítko pro Wi-Fi. Takže jsem z počátku měl tendenci zapínat fotoaparát tlačítkem Wi-Fi a fotil vypínacím tlačítkem.

Zatímco interní blesk má směrné číslo pouze 4 při ISO 100 (4,9 při ISO 160), se zoomovacím 9-27mm objektivem dostanete v balení rovnou i externí blesk SEF7A. Ale ani ten zrovna nepobral moc výkonu. Jeho směrné číslo je jen 7 při ISO 100 (8 při ISO 160). A to není hodně. Blesk se zajistí zamykacím kolečkem a můžete vesele fotit.

Vyklopený displej jsme si už ukázali, nyní o něm ještě povíme pár slov. Jde o klasické LCD s rozlišením 460.800 bodů (320×480 RGB pixelů). Je to na něm trochu vidět, obraz není tak jemný, jak je dneska zvykem, na druhou stranu nelze říci, že byste měli pocit něčeho vyloženě low-endového. Pozorovací úhly jsou dobré, ze stran trochu klesá kontrast. Displej je dotykový, což se opravdu hodí. Ovládacích tlačítek je zde poměrně málo, a tak možnost patlat po displeji místo klikání šipkami (což je také možné), přijde docela vhod. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že jeden roller nebo otočné okruží by to opravdu chtělo. Hlavní menu a quick menu si můžete vyvolat i dotykem na displeji (hlavní menu tlačítkem vlevo dole, quick menu vpravo dole na displeji).

Pod logem Wi-Fi je reproduktor a ouško na provlečení poutka. Pod ním najdete červené tlačítko pro spuštění nahrávání videosekvencí. Prodleva na spuštění je zhruba 1 sekunda (nebo lehce pod), nahrávání je pak ukončeno asi 0,2 sekundy po opětovném zmáčknutí tlačítka. Tlačítko MENU spouští hlavní menu fotoaparátu (lze se v něm pohybovat dotykem i tlačítky). MODE pak nahrazuje PASM kolečko. Můžete si zde tedy vybrat režim fotografování. Při spuštění fotoaparátu pozor. Fotoaparátu chvilku trvá než naběhne, a tak tlačítko nereaguje okamžitě (což platí i pro ostatní).

Tlačítko DISP upravuje zobrazení displeje, AF pak umožňuje měnit ostřící režimy SAF, CAF a manuální MF. Manuálně se pak ostří tlačítky vpravo/vlevo a obraz si můžete nechat solidně zvětšit. Dole je tlačítko pro úpravu expozičních parametrů. Jeho zmáčknutím se modře vysvítí expoziční čas, clona, korekce expozice nebo ISO citlivost (dle režimu) a šipkami vpravo vlevo lze tyto hodnoty měnit. Docela mě štvalo to, že po zmáčknutí se modře vysvítí vždy první dostupná položka zleva. U priority clony tedy clona, u priority času čas, v automatice korekce expozice,... To je samo o sobě logické a nic proti tomu. Pokud ale něco upravím, čekal bych, že při dalším zmáčknutí (minimálně do doby vypnutí fotoaparátu) začnu na poslední volené položce. Pokud jsem tedy v prioritě clony a upravím třeba ISO citlivost, čekal bych, že při dalším zmáčknutí se dostanu hned na ISO citlivost a ne znovu nejprve na clonu, pak korekci expozice a až po třetím zmáčknutí na citlivost.

Vlevo je pak sekvenční snímání, bracketing a samospoušť (ta zůstává aktivní i po vypnutí fotoaparátu). Tlačítko OK umožňuje spustit režim výběru polohy AF bodu, nicméně tady mi přijde mnohem jednodušší prostě ukázat prstem na displeji a bod si vybrat dotykově. Jako poslední tu máme tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a tlačítko pro mazání snímků. Samsung už tradičně přehodil pořadí fotografií v režimu zobrazení a tak klikáním vpřed jdete vzad. Toto je zároveň uživatelské tlačítko, můžete mu přiřadit tedy např. funkci optického náhledu, jednorázového RAW nebo některou z dalších celkem šesti funkcí.

Na pravé straně je obrovská krytka, která tvoří v podstatě celou pravou část.

Pod ní najdete HDMI a USB port, dále je zde slot pro microSD karty. Baterie je plošně obrovská, zabírá v podstatě celou přední část, je ale velmi tenká. Modrá pojistka je velká a odjišťuje se tak, že se celá posune směrem vzhůru. Jako pojistka zde totiž funguje malý kolíček úplně dole. Samsung použil Li-Ion akumulátor B740AE s napětím 3,8 V a kapacitou 2330 mAh. Je zajímavé, že ačkoli krytka je tak obrovská, vůbec nevrže.

Na levé straně není v podstatě vůbec nic. Vidíte akorát tloušťku fotoaparátu.

Vespod je v ose objektivu kovový závit pro stativ a tím jsme s popisem fotoaparátu hotovi.

V dalších kapitolách se tedy podíváme na praktické výsledky při focení.