Sony Cyber-shot HX50: velká čísla v malém těle

V lednu 2010 představila společnost Sony ultrazoom Cyber-shot HX5, který se stal opravdu velmi úspěšným. Jako jeden z mála fotoaparátů na trhu měl CMOS snímač, Full HD video, hardwarové HDR, 10fps sekvenční snímání a mnoho dalších zajímavých vlastností. Dnes už řada HX tolik výjimečných vlastností vůči konkurenci nepřináší, nicméně nový Cyber-Shot HX50, který dnes otestujeme, je proti předchozím modelům opět menší revolucí. Některé vlastnosti moc nepotěší jako třeba zbytečně vysoké 20MPx rozlišení snímače, ani světelnost objektivu F3,5-6,3 moc nadšení nevzbudí. Naproti tomu se zde objevily sáňky na příslušenství (blesk, hledáček), zvětšil se zoom až na 30násobek, najdete tu Wi-Fi a poprvé v řadě těchto kapesních ultrazoomů byla použita i irisová clona, která umožní jemnější kroky clony a s tím i expozičního času (přibyly i režimy priority clony a času).

 

Fotoaparát se nabízí v černé a stříbrné variantě, my jsme do testu dostali černou. Zpracování je velmi dobré, nějakého vrzání se nedočkáte. Cyber-shot HX50 sice není extrémně malý, vzhledem k zoomu ale jeho rozměry opravdu překvapí, do kapsy bundy se vejde vcelku bez potíží, do kalhot to už zrovna není. K držení nemám výhrady, malý grip pomůže. Výhrady jsou k titěrným tlačítkům, zejména ke čtyřsměrnému ovladači, ale k tomu se ještě dostaneme.

Jedním z velkých lákadel fotoaparátu bude bezesporu objektiv Sony G. V takto malém těle je 30× optický zoom raritou. Nabídne přepočtené ohniskové vzdálenosti od 24 do 720 milimetrů, což bylo ještě nedávno vyhrazeno velkým ultrazoomům. Pochopitelně takový rozsah a světelnost není jen tak. Vyžádalo si to ústupky na světelnosti, která má hodnoty F3,5 až F6,3 dle zoomu a ani jedno z toho není zrovna pěkná hodnota (nemluvě o velmi špatném průběhu světelnosti, o čemž si povíme v další kapitole). Novinkou je irisová clona, která umožňuje clonit maximálně na F8. K dispozici je optická stabilizace obrazu s dynamickým režimem pro videosekvence.

Vlevo je výklopný blesk na dlouhém ramenu, díky kterému je blesk schopen dosvítit do všech rohů snímků a nestíní mu objektiv. Směrem doprava najdete sáňky na příslušenství a po stranách dva mikrofony pro stereo zvuk. Kolečko fotografických režimů by mohlo mít jemnější chod, je dost tuhé. Následuje páčka zoomu, která je dvoupolohová a umožňuje tak rychlé i pomalé zoomování. Ovládání zoomu je přesné a nemám k němu výhrady. Spoušť je celkem v pořádku, má jen trochu delší chod pro namáčknutí. Kolečko pro korekci expozice je rovněž velmi tuhé a mohlo mít jemnější aretaci jednotlivých poloh. Jako poslední je tu tlačítko pro zapnutí a vypnutí přístroje.

LCD displej má 3,0" úhlopříčku a dnes standardní vysoké rozlišení 921.600 bodů (640×480 pixelů). Ostrosti obrazu tak není co vytýkat, barvy jsou příjemné a pozorovací úhly solidní. Z větších náklonů musíte počítat jen s mírným poklesem kontrastu. Nad displejem je malé tlačítko pro vyklopení blesku. Je mechanické, takže funguje i při vypnutém fotoaparátu. Pro vyklopení jej musíte zmáčknout dost hluboko, což není moc pohodlné, na druhou stranu je nutno uznat jeden velmi pozitivní fakt, že se alespoň minimalizuje riziko nechtěného vyklopení blesku při přepravě, což by ho mohlo stát "život".

Na palec tu máte malé místečko i s prohlubní, osobně jsem ale míval palec mezi displejem a touto plochou. Napravo je červené tlačítko, které spouští nahrávání videosekvencí. Prodleva ale patří k těm standardně dlouhým až delším, videosekvence se začnou natáčet zhruba 1,5 sekundy od zmáčknutí tlačítka. Směrem níže máte režim prohlížení vyfocených snímků a tlačítko Custom, kterému můžete přiřadit funkčnost z výběru funkcí ISO, vyvážení bílé, měření expozice a snímání úsměvu.

Čtyřsměrný ovladač je otočný, ale poměrně malý. Na otáčení i mačkání šipek je to ještě docela v pohodě, ale prostřední tlačítko je opravdu malinké a ne moc vystouplé, takže se těžko mačká. Slouží např. k potvrzování, případně spouští autofokus se sledováním. Směrem nahoru se upravuje zobrazení displeje, vpravo je blesk, dole úprava snímků v režimu plné automatiky (uživatelsky hezky zaobalené funkce jako korekce expozice a podobně). Vlevo je pak samospoušť, bracketing a sekvenční snímání. Samospoušť zůstává aktivní nejen po vyfocení snímku, ale dokonce i po vypnutí fotoaparátu. Dole vlevo je vstup do menu (vertikální menu s horizontálním výběrem voleb pro dané nastavení, poslední položka v tomto menu vás dostane do hlavního technického menu). Pravé tlačítko pak spouští nápovědu, případně slouží k mazání snímků.

Na pravé straně vidíte ouško na provlečení popruhu, nad ním je ještě krytka prostoru pro USB kabel, přes který se i nabíjí baterie.

Vespod je kovový závit pro stativ, HDMI port a krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu.

Můžete používat SD, SDHC, SDXC a Memory Stick PRO Duo karty. Li-Ion akumulátor NP-BX1 je na daný otvor poněkud malý, akumulátor vevnitř trochu "plave" a fotoaparát podle všeho může pobrat i o trochu větší akumulátor. Krytka má jištění, je ale nutné ji pořádně přitisknout k tělu, aby šla pojistka plně zasunout.

Balení je víceméně standardní. K fotoaparátu dostanete poutko, Li-Ion akumulátor, nabíjecí adaptér, přívodní kabel, USB kabel, vícejazyčný manuál.

Dále se podíváme na zobrazení displeje. To je u Sony typicky trochu chaotické s různě rozesetými různě velkými ikonkami. Dole vidíte ISO citlivost, expoziční čas a clonu. Automatikou volená clona se bohužel neukazuje. Je možné zobrazit si i histogram. Při otáčení horního kolečka fotografických režimů se ukazuje i jeho animace na displeji.

Zde vidíte fotografické menu, které je poněkud dlouhé a ačkoli má samo o sobě výbornou strukturu, právě díky velkému množství položek se v něm hůře orientuje. Vybranou (vysvícenou) volbu lze aktivovat prostředním tlačítkem OK, tlačítkem Menu i namáčknutím spouště. Pravý snímek ukazuje menu pro výběr scénického režimu.

Na levém snímku je focení panoramat, výhodou je možnost snímání směrem dolů/nahoru, tedy s vyšším rozlišením konečného panoramatu na výšku. Pravý snímek zobrazuje volbu ISO citlivosti.

Podobné menu je k dispozici i pro samospoušť, bracketing a sekvenční snímání. Zajímavou funkcí fotoaparátu jsou uživatelské režimy MR se třemi pozicemi.

U videosekvencí vzniknou dva černé řádky nahoře a dole. Snímky si lze zobrazit celoplošně s informacemi nebo bez.

Hlavní menu je poslední položkou v menu, o kterém jsme mluvili výše. Toto menu pak získá úplně jinou strukturu v pěti záložkách.

Tlačítkem s ikonkou koše lze spustit také nápovědu, která vás zlehka provede funkcemi fotoaparátu.

Nyní už přejděme k fotografickému testování v dalších kapitolách.