Sony Cyber-shot RX100 III (RX100M3): superSony

JPEGy i RAWy otevřené v pokročilých RAW konvertorech nabídnou v podstatě rovné linie. Na nejširší ohniskové vzdálenosti je sférické zkreslení mírné s hodnotami +0,6 až +0,8 %, na nejdelší pak okolo +0,8 až +0,9 %. Nicméně RAWy otevřené v RawTherapee ukazují, že se zkreslením je to ve skutečnosti trochu jinak a na nejširší ohniskové vzdálenosti se dostanete na +10 %! To je už opravdu masivní zkreslení. Nejdelší ohnisková vzdálenost se nicméně nemění a je zde mírné sférické zkreslení s necelými +0,8 %.

S vinětací je větší problém na delších ohniskových vzdálenostech. Na maximálním zoomu po přiclonění je změna velmi náhlá až v samotných rozích, a tak jde dost vidět, i když 0,9 EV není až tak hrozná hodnota. Při nižším zaclonění je vinětace pozvolnější. Na středních ohniskových vzdálenostech je nástup pomalejší, takže si ji nelze všimnout, na nejkratších je pak trochu viditelnější, ale opět žádný výraznější problém.

Nyní se budeme věnovat kresbě objektivu. Začneme ostřením na krátké vzdálenosti v řádu desítek centimetrů.

Zatímco střed je v pořádku, všechno ostatní je při ostření na tak krátké vzdálenosti u nízkých clon neostré. Je nutné dost clonit.

S prodloužením ohniskové vzdálenosti na 35 mm je střed opět ostrý, ale rohy na tom nejsou nejlépe. Podíl neostré plochy je docela vysoký.

U 52mm ohniskové vzdálenosti se situace zlepšuje. Rohy se trochu zaostřují, trpí však na lehkou chromatickou aberaci.

Maximální zoom ukazuje vinětaci i aberaci. Rohy jsou opět trochu neostré, ale upozorňuji, že jde o ostření na krátkou vzdálenost.

Střed je solidní, s lehkým přicloněním se ještě zlepšuje. Rohy nejsou moc neostré, ale dokonalé také nejsou. Přiclonění je vylepšuje jen minimálně.

Střed je výborný už u plně otevřené clony a ani rohy na tom nejsou špatně. Trocha přiclonění situaci dále zlepší.

U 45mm ohniskové vzdálenosti také není problém se středovou ostrostí, rohy jsou slušné. Jak je vidět, F5,6 je tak maximální clona, kdy se ještě nevyskytuje difrakce, pak už to začíná být o něco horší.

Na nejdelší ohniskové vzdálenosti je rohová ostrost trošičku slabší u nejnižší clony, ale přiclonění ji o něco vylepší. Znovu je dobré to nepřehnat a nedostat se do pásma difrakce (celoplošné neostrosti).

Z vlastností objektivu se podíváme ještě na chromatickou aberaci.

Nejširší ohnisková vzdálenost trpí na chromatickou aberaci u nižších clon. S přicloněním se situace zlepšuje a aberace přechází spíše na jemné duchy.

U 36mm ohniskové vzdálenosti počítejte u nízkých clon s barevnými duchy, přiclonění snižuje zejména velikost těchto duchů.

S 50mm ohniskovou vzdáleností mizí většina neduhů a chromatická aberace je minimální.

Na maximální ohniskové vzdálenosti se vrací duchové a je zajímavé, že jsou výraznější u vyšších clon.